Katastrální úřad už převod majetku potvrdil. „O převodu synagogy jsme uvažovali delší dobu. Se zástupci židovské obce jsme se domluvili i na tom, že poté, co židovská obec synagogu převezme a opraví, budeme ji dál moci bezplatně využívat například na naše schůze nebo pořádání výstav,“ řekl předseda batelovského Svazu zahrádkářů Josef Komín.
Motivací k převodu synagogy byl fakt, že do synagogy zatékalo poškozenou střechou a místních zahrádkářů dlouhodobě ubývá a stěží by se jim tedy podařilo sehnat peníze na opravu. „Zestárli jsme a mladí mezi námi nejsou, velkou investici nejsme už schopni zajistit,“ řekl Komín.
Federaci židovských obcí (FŽO) se do opravy střechy pustí pravděpodobně v příštím roce. „Na září budeme mít půjčený vysokozdvižný vozík. Podíváme na podstřeší synagogy. Máme také domluveného člověka na stavebně-technický průzkum. Až zahrádkáři budovu vyklidí, budeme ji postupně odstrojovat a chystat na rekonstrukci,“ řekl Jaroslav Klenovský, který se v rámci FŽO židovským památkám na Vysočině dlouhodobě věnuje.
Moštárenské vybavení už vystěhovali
Zahrádkáři dříve synagogu využívali jako moštárnu, později se tam scházeli ke schůzím a pořádali tam pěstitelské či sousedské výstavy.
FŽO se bude snažit synagogu vrátit do pokud možno původního stavu. Zřejmě odtud tedy zmizí novodobá dlažba v hlavní síni. Místnost v patře, vytvořená z bývalé galerie, pravděpodobně získá zpět původní průhledy do hlavního sálu.
Odborníci se také budou snažit zjistit, zda pod omítkami nejsou starší výmalby. „Koncem září v synagoze uděláme ještě poslední výstavu, pak ji už přenecháme k přípravám rekonstrukce,“ řekl Komín. Pozůstatky starších výstav a moštárenské vybavení už zahrádkáři ze synagogy vystěhovali.
FŽO bude podle Klenovského nyní pracovat na projektu obnovy. Pokud s ním vysloví souhlas památkáři, zažádá o stavební povolení.
Oprava střechy za půl milionu
Památkáři už dali souhlas k obnově střechy, která bude předehrou k rekonstrukci. „Na opravu střechy musíme sehnat peníze. Zatím máme nabídkový rozpočet od dvou firem. Oprava střechy by mohla stát 500 až 600 tisíc korun na základě současných cen. Střecha zdánlivě při pohledu zvenčí nevypadá špatně, ale podle informací zahrádkářů tam někudy zatéká. Bude zřejmě třeba vyměnit části krovu a celkově nebo zčásti i krytinu,“ pověděl Klenovský.
V budoucnu by se na využití synagogy mohl zřejmě podílet také městys Batelov. „My z Prahy nebo Brna ji těžko můžeme nějak smysluplně využít. Mohly by se tam konat akce typu předávání vysvědčení, vítání občánků, výstavy, koncerty. Proti tomu nic nemáme,“ řekl Klenovský.
„Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby synagoga mohla sloužit i lidem v Batelově. Dříve tam měla své výstavy třeba i základní nebo mateřská škola, doufám, že to bude pokračovat. Věřím, že se na formě spolupráce domluvíme,“ reagoval batelovský místostarosta Jan Pelikán.
Zahrádkáři v Batelově chtějí vrátit synagogu židovské obci, nemají na opravy |
Synagoga v batelovské Perleťářské ulici byla postavena na místě starší modlitebny v roce 1794. Později byla klasicistně upravena. Batelovská židovská obec oficiálně přestala existovat v roce 1890. „Můžeme ale předpokládat, že vybavení synagogy zůstalo zachováno i poté až do roku 1942,“ řekl Klenovský.
V roce 1942 nacisté všechen židovský majetek převedli pod tzv. Auswanderungsfond, tedy vysídlovací fond, z jehož zisků byly financovány transporty Židů do koncentračních táborů.
Už nebylo pro koho
V roce 1945 veškerý nacisty uchvácený majetek znárodnil československý stát. Židovská obec v Jihlavě následně požádala v rámci poválečných restitucí o batelovskou synagogu. „Protože ale v Batelově už nebyla židovská obec ani žádný Žid, neměla synagoga komu sloužit. Proto se někdy kolem roku 1949 nebo 1950 židovská obec dohodla o předání či prodeji tohoto majetku do vlastnictví Československé církve husitské,“ vylíčil Klenovský.
Církev si synagogu zadaptovala pro své potřeby. Jejích věřících ale ubývalo, a tak ve druhé polovině osmdesátých let církev synagogu převedla zahrádkářům, kteří tehdy sháněli prostory na moštárnu. Zahrádkáři potom v průběhu let 1983 a 1984 zchátralou synagogu opravili a upravili její interiér pro své potřeby.
Jedním z posledních významných členů malé batelovské židovské komunity před jejím násilným zánikem za Hitlerovy éry byl Ignaz Stein z proslulé kamenické rodiny. „Vytvořil desítky a desítky židovských náhrobků na Vysočině. Jako devadesátiletý byl deportován do Terezína, kde pravděpodobně zahynul,“ přiblížil Klenovský.
Podle badatele Ladislava Vilímka Stein vytvořil například poslední protektorátní náhrobek na jihlavském židovském hřbitově.
19. srpna 2023 |
