„Když batelovští zahrádkáři synagogu od Židovské obce v Brně v roce 1983 kupovali, měli 161 členů. Jenže dnes je nás celkem 33 a náš průměrný věk je 66 let. Je možné, že za pár let naše batelovská organizace zanikne, a tím pádem by pro zahrádkářský svaz ta investice neměla velký smysl,“ přiblížil pokladní a člen výboru batelovské pobočky Českého zahrádkářského svazu Zdeněk Kulhánek.
„Na členské schůzi jsme se dohodli, že zpět v židovské obci by synagoga byla v dobrých rukou,“ dodal.
Už žádná tržnice. Meziříčí chce koupit synagogu, na opravu ale nemá peníze |
Zahrádkáři synagogu svépomocí opravili a využívali ji jako svou klubovnu, moštárnu a prostor pro výstavy. Nyní už bývalá synagoga deset let jako moštárna neslouží, ale zahrádkáři se zde nadále scházejí ke svým schůzím. Pořádají zde i pravidelné výstavy výpěstků či výtvarných děl nebo koncerty. Mají v ní také malou výstavní expozici o životě v Batelově, jeho dějinách a historii zdejší židovské komunity.
Opravy střechy za 800 tisíc korun
Jednání mezi Federací židovských obcí (FŽO) a batelovským svazem zahrádkářů o možném převzetí synagogy by se mělo uskutečnit v polovině května.
„Podmínky převzetí budou věcí jednání. Na opravu poškození střechy, o kterém jsem netušil, že by mělo být tak dramatické, budeme muset sehnat peníze. Ale to asi nebude otázka letošního roku,“ řekl architekt Jaroslav Klenovský, který se v rámci FŽO dlouhodobě židovskými památkami zabývá. Před 40 lety byl přítomen i u opravy batelovské synagogy.
Pokladník zahrádkářů Kulhánek odhaduje, že oprava střechy synagogy bude stát 600 až 800 tisíc korun. „Uvidíme, až se to odkryje, jaké bude poškození trámů a podobně,“ míní Kulhánek.
„O vrácení synagogy židovské obci jsme uvažovali delší dobu, nyní jsme se na tom dohodli. Zestárli jsme a mladí mezi námi nejsou, velkou investici nejsme už schopni zajistit. Židovská obec nám předběžně přislíbila, že bychom synagogu mohli dál nějakým způsobem využívat,“ pravil předseda batelovských zahrádkářů Josef Komín.
Starostka Batelova Lenka Charvátová by uvítala, kdyby byl zachován charakter synagogy i její využití jako částečně kulturního stánku. „Vím, že se jednání o převzetí synagogy má uskutečnit, víc informací zatím nemám,“ řekla Charvátová.
Potenciální možnost, že by synagogu od zahrádkářů případně převzal městys Batelov, pokládá za nepravděpodobnou. „To se zřejmě nestane, jako městys máme mnoho jiných objektů k využití,“ vyjádřila se starostka.
Interiér zanedbaně nepůsobí
Hlavní síň synagogy, kde bývala moštárna, je ve spodní části čistě nabílená, vykachlíkovaná a vydlážděná. Ani interiér s takzvanými pruskými klenbami však nepůsobí nijak zanedbaným dojmem, stejně jako zaklenutá oddělená místnost v patře, které zahrádkáři říkají kůr.
Synagoga byla v klasicistním slohu postavena v roce 1794 na místě starší modlitebny, která zde zanikla při požáru v roce 1790. Je na Židovském plácku na nároží Perleťářské a Dlouhé ulice, kde bývalo batelovské židovské ghetto.
Za socialismu synagoga sloužila zprvu jako chrám Církve československé husitské. Je chráněnou kulturní památkou. Některé prvky původní výzdoby se dochovaly až doposud jak na fasádě, tak v interiérech. Vedle synagogy bývala v letech 1825 až 1914 židovská škola pro tři desítky žáků.
Zchátralá synagoga v Pacově se stala památkou, její záchrana pokračuje |
Pokud Federace židovských obcí batelovskou synagogu převezme, bude to na historickém území Moravy minimálně druhý případ tohoto typu.
„Některé synagogy a budovy jsme po roce 1989 získali zpět v restitucích, ale synagogy jako v Batelově nebo například v Polici u Jemnice nemohly být předmětem restitucí, protože by došlo k újmě nových majitelů. V Polici jsme budovu synagogy podobně převzali před dvaceti lety a dali jsme ji do pořádku jako i ty budovy, které jsme dostali zpět v restitucích. Některé synagogy jsou v pořádku, některé ještě ne, jako třeba Nová synagoga ve Velkém Meziříčí,“ řekl Klenovský.
Holokaust přežila jediná žena
V Nové synagoze ve Velkém Meziříčí dosud funguje vietnamská tržnice. Tamní radnice chce objekt převzít od Židovské obce v Brně a změnit jeho využití. O převzetí by měli tamní zastupitelé jednat v červnu.
Židé žili v Batelově od první poloviny 15. století. Po úbytku svých členů formálně zanikla v roce 1891, kdy byla sloučena s Židovskou obcí v Třešti. Batelovská židovská obec měla až 190 příslušníků. Holokaust přežila z tehdejších 42 příslušníků zdejší židovské komunity pouze jediná batelovská žena.
Bohoslužebné předměty batelovských Židů byly v roce 1942 odvezeny a nyní jsou zčásti ve správě Židovského muzea v Praze.
