Vladimír Špidla chce návrh na vyznamenání Plocka prosadit přes senátorský klub ČSSD. Podle něj byl Plocek statečný a poctivý člověk, který vědomě obětoval život boji proti okupaci a autoritativnímu režimu, a ocenění by si zasloužil.
"Plocek byl aktivní při Pražském jaru, byl i na vysočanském sjezdu. A tenkrát, kdo na tento sjezd jel, nevěděl, jestli za týden nebude mrtvý. Plocek se nesnažil vzdát, ale politicky uhájit, co se dá. S pendrekovým zákonem se mu všechno zhroutilo," vysvětlil Špidla.
Plockova vyznamenáníEvžen Plocek už několik ocenění in memoriam získal. Je nositelem vyznamenání Zlaté lípy in memoriam uděleného 11. listopadu 2009 ministrem obrany ČR, Čestnou medailí T. G. Masaryka udělenou Masarykovým demokratickým hnutím in memoriam 4. března 1999 a Zlatou medailí T. G. Masaryka, udělenou in memoriam Masarykovou demokratickou akademií 9. října 2013. |
"On se na důkaz absolutního protestu upálil. To je člověk, jehož hodnota je nepochybná," zdůraznil.
Evžen Plocek je dnes považován po Janu Palachovi a Janu Zajícovi za takzvanou třetí živou pochodeň. Čtvrtého dubna 1969 se upálil v centru Jihlavy před sídlem okresního výboru KSČ. Sám byl členem strany. Poblíž místa, kde se polil ředidlem a škrtl zápalkou, nechal letáky s nápisy Pravda je revoluční a Jsem pro lidskou tvář, nesnesu necit.
Na pohřeb mu přišlo kolem pěti tisíc lidí. Ovšem nastupující normalizační cenzuře se podařilo jeho čin před zbytkem republiky zatajit. Povědomí o jeho oběti se mimo Jihlavu dostalo až na konci osmdesátých let. I proto není dnes připomínán tolik jako Palach se Zajícem.
"Díky kolegům v Masarykově demokratické akademii i semináři města Jihlava jsem se s Plockovým případem a jeho osobností seznámil opravdu do hloubky. Návrh na vyznamenání má svou hodnotu," pravil Špidla, který akademii předsedá.
Nikoliv politika, ale nešťastná láska mohla být motivem činu
Jenže v samotné Jihlavě osobnost a čin Evžena Plocka vnímají mnohem rozporuplněji.
"Je tu skupina lidí, kteří jsou jednostranně pro jeho ocenění, pak je tu skupina, která je radikálně proti. A třetí skupinou jsou ostatní lidé, kteří z toho jsou zmateni a nevědí, co si o tom myslet," glosuje jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.
Hlavu si s Evženem Plockem lámou i historikové. Pro větší část z nich byl hrdinou, který k protestu proti režimu neváhal obětovat svůj život. Ale jiní tvrdí, že motivem Plockova upálení bylo něco zcela jiného, než politické události.
"Za dlouhá léta se nabalilo na tuto událost mnoho legend a polopravd a někdy dokonce účelových lží. A to možná i ve snaze učinit zde za každou cenu nesmrtelnou legendu hrdiny národního významu," domnívá se například Martin Herzán, jihlavský historik a autor několika knih mapujících dění v Jihlavě v minulém století. Podle něj jsou kolem Plocka obrovské rozpory.
"Evžen Plocek svůj zoufalý čin učinil z nešťastné a nenaplněné lásky, ač byl ženatý a měl syna. Tuto informaci měl sdělit na sekretariátu komunistické strany dnes již zesnulý nejbližší přítel Evžena Plocka. Jenže veřejně trval na politickém motivu Plockova činu," řekl Herzán.
Masarykova akademie se snažila prosadit jmenování Plocka čestným občanem Jihlavy. Ačkoliv s myšlenkou přišla před více než rokem, zastupitelé dosud nerozhodli. I to svědčí o tom, jak rozporuplným činem jeho upálení je. "I informace od lidí, kteří v té době žili a Plocka znali, jsou protichůdné," konstatoval Vymazal.
