Šestnáctiletý útočník Jaromír Pytlík se těší doslova na každý zápas. A je úplně jedno, jestli zrovna nastupuje v dresu národního týmu nebo hraje druhou ligu za žďárské plameny. | foto: archiv Jaromíra Pytlíka

Volba hokejisty Pytlíka: Crosbyho číslo vyměnil za rodinnou tradici

  • 0
Jedním z nejmladších hráčů druholigového hokejového A týmu Žďáru nad Sázavou je teprve šestnáctiletý Jaromír Pytlík. Podle trenéra plamenů Michala Konečného má před sebou urostlý mládežnický reprezentant slibnou kariéru.

„U nás doma se řeší jen hokej, hokej a hokej,“ hlásil s úsměvem talentovaný útočník druholigových žďárských plamenů Jaromír Pytlík, který letos v září oslavil teprve šestnácté narozeniny. „I když, ono by asi bylo divné, kdybychom mluvili ještě o něčem jiném,“ smál se.

Seriál Vysočina má talent

Regionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.

Vysočina má talent

Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty:
MF DNES Vysočina
Brněnská 71
586 01 Jihlava;
telefon: 564 606 210;
e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz

A má pravdu, hokej je v téhle rodině tématem číslo jedna, protože otec mladého žďárského forvarda má v Telči hokejovou akademii. Pravidelně ji v létě navštěvují i někteří čeští hráči působící v NHL. Není proto divu, že Jaromír Pytlík starší postupně podstrčil brusle všem svým dětem. Kromě už zmiňovaného Jaromíra se hokejky brzy chopila také dnes už osmnáctiletá dcera Denisa, desetiletý syn Dominik a čtyřletý Patrik. „Dokonce i manželku hokej baví. V akademii se stará o ekonomiku a organizaci akcí. Je to její koníček,“ přesvědčovala hlava rodiny.

S reprezentací vyrazil za moře

Nejstarší syn Jaromír si tento týden plnil reprezentační povinnosti s českým výběrem hráčů do 17 let v Kanadě na World Hockey Challenge. „Je to pro mě dobrá zkušenost. Po všech stránkách,“ svěřil se před cestou do zámoří Pytlík junior, jehož velkým snem je zahrát si jednou v NHL. Na klubu prý přitom ani trochu nezáleží. „Dostat se tam je obrovský úspěch, ať už je pak člověk kdekoliv,“ doplnil.

Jeho zápasový program je řádně nabitý. Kromě dorostenecké extraligy, kterou hraje ve Žďáru pod vedením svého otce, nastupuje také poměrně pravidelně v dresu druholigového A-týmu. Na kontě má letos už sedm startů, v nichž si na konto připsal jeden gól a dvě asistence.

„Žďár má spoustu fanoušků. Skvělých fanoušků. Osobně to beru jako příležitost vyzkoušet si zase něco jiného. A samozřejmě chci hlavně pomoct,“ nechal se slyšet benjamínek žďárských plamenů.

Věkem sice patří k nejmladším členům týmu Michala Konečného, ovšem svojí bezmála 190 centimetrů vysokou postavou si umí na ledě u soupeře zjednat respekt.

„Říká se, že nejhorší je přechod do seniorského hokeje, ale jemu hra s chlapama vyhovuje,“ neskrýval radost z výkonů svého syna Jaromír Pytlík starší.

A pyšný může být i na jeho výsledky ve škole. Studium oboru management a trenérství v Telči zvládá Jaromír s přehledem. „Sport už mě asi bude provázet celý život,“ usmíval se žďárský hokejový talent, jehož současným vzorem je útočník Edmonton Oilers Connor McDavid. „Podle mě je to teď možná nejlepší hráč NHL,“ přesvědčoval Jaromír Pytlík mladší.

V době, kdy s hokejem začínal, měl ovšem docela jiného oblíbence. Dokonce si podle něj vybíral i číslo na dres. „Měl jsem 87 jako Sidney Crosby,“ přiznal. „Teď už ale hraju se čtrnáctkou. Vzal jsem si ji proto, že s ní hrával táta i děda, je to taková rodinná tradice,“ vysvětloval důvody, proč už se nedrží čísla, které nosí kapitán Pittsburgh Penguins.

Očima trenéra: Místo v týmu si zaslouží. Nezklamal

„Jaromír s námi začal hrát už loni, tedy v době, kdy mu bylo teprve patnáct let. Musím říct, že je to ohromně pracovitý kluk, který má ten nejlepší základ. Jenže on je navíc taky velmi silný na puku, chytrý a fyzicky dobře připravený. Na svůj věk výborně čte hru. Proto jsem přesvědčený, že pokud mu to vydrží a dál bude pracovat tak, jako doposud, leží před ním velká budoucnost.
Když je někomu šestnáct let, je to mnohdy hodně těžké období. Někteří kluci v tomhle věku začínají objevovat i jiné zájmy než jenom hokej. A na jejich hře je to potom znát. To ale není příklad Míry. Tenhle kluk to má v hlavě srovnané, ví přesně, co chce. Asi taky proto, že v akademii svého otce se potkával se spoustou hráčů, kteří působí v NHL nebo se za moře třeba teprve chystají. Jako například Martin Nečas.
A i díky těmhle setkáním už poznal, co všechno je potřeba dělat pro úspěch. Navíc velkou oporu má v tomhle směru i ve svém otci.
S ním taky často řešíme, kolik zápasů můžeme Mírovi naložit, aby toho na něj nebylo moc. Ještě pořád totiž hraje i dorosteneckou extraligu. I když já osobně si myslím, že pro něj už je v tuhle chvíli ideální hlavně mužský hokej.
Z pozice trenéra A-mužstva můžu říct, že si místo u nás v týmu rozhodně zaslouží. V zápasech, v nichž nastoupil, totiž ani jednou nezklamal. Ale jasně, to hlavní má pořád ještě teprve před sebou...“