(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jan Pešek, MF DNES

Stavební firmy na Vysočině se přestaly zajímat o městské zakázky

  • 4
Řada obcí a měst po celé Vysočině řeší velký problém se svými projekty. Nedaří se jim najít zhotovitele hlavně menších stavebních zakázek, což ohrožuje také čerpání evropských dotací. Firmy tvrdí, že nemají dostatek lidí, a stěžují si na byrokracii i nízko nastavené ceny.

Cyklostezka v Telči, oprava chodníků a silnic, malý dopravní terminál v Jihlavě nebo obnova bazénu v Třebíči. To je jenom několik z mnoha stavebních zakázek, na které se obcím a městům na Vysočině nedaří najít zhotovitele.

Stále častěji řeší problém, že se jim do výběrových řízení žádné firmy nehlásí. Práce se tak nedaří realizovat podle původního plánu a ohrožuje to i čerpání evropských dotací. Situace je stejná napříč celou Vysočinou.

„Jsme moc rádi, že se nám rozjely alespoň tři akce. A pak máme dvě, které můžeme vrátit rovnou do šuplíku, protože se nám do výběrového řízení nepřihlásil vůbec nikdo. Firmy jsou doslova zasekané prací,“ říká například telčský místostarosta Pavel Komín.

Starosta Telče Roman Fabeš se proto obává situace, až se ve městě začnou soutěžit zakázky na rekonstrukci zámku, radnice nebo domu dětí a mládeže, které jsou dotovány desítkami milionů z Evropské unie.

Vraťte dotaci, nebo stavte. Důvody poskytovatele nezajímají

„Dostáváme se do velkých problémů. Například v minulém týdnu jsme se dozvěděli, že uspěl náš projekt na vybudování odborných učeben na Základní škole Hradecká. Žádosti o dotaci se podávaly v únoru loňského roku s tím, že měly být vyhodnoceny do září. Výsledky jsme dostali na začátku dubna, tedy o osm měsíců později, než bylo původně slibováno,“ líčí.

Podle Fabeše by bylo logické, kdyby se kvůli zdržení ve vyhodnocení posunul i termín dokončení stavby.

„V podmínkách je, že projekt musíme dokončit do června příštího roku. Žádali jsme, aby nám ho prodloužili alespoň přes letní prázdniny, čímž bychom získali dva měsíce. Odpověď byla: ‚Neexistuje. Buď vraťte dotaci, nebo si to postavte, jak umíte.‘ Nyní nám zbývá na výběrové řízení i vlastní realizaci jeden rok, což je šibeniční termín. Teď jsme před začátkem výběrového řízení a budeme se třepat, abychom vůbec dostali nějakou nabídku,“ mračí se Fabeš.

Nulový zájem o městskou zakázku už není žádnou výjimkou

Podle náměstka jihlavského primátora Vratislava Výborného je problém hlavně se zakázkami menšího rozsahu.

„Velké akce nám ještě soutěžit jdou, protože firmy zajímají spíš projekty většího finančního objemu. Například na cyklostezku za 60 milionů korun, kde je zapotřebí hlavně technika, se nám do soutěže přihlásilo šest firem. Když to je záležitost za pět milionů, kde jsou potřeba skuteční dělníci a lidé s lopatami, nepřihlásí se nikdo,“ konstatuje Výborný a připomíná třeba stavbu malého dopravního terminálu, kdy do výběrového řízení nepřišla ani jedna nabídka.

Taková situace už prý není výjimkou. U některých menších oprav - například komunikací a předláždění chodníků - proto městská rada dala souhlas k přímému oslovení tří a více firem. „Naši úředníci je sami obvolávají. A drtivá většina z oslovených tvrdí, že na to nemají kapacitu,“ popisuje Výborný.

Problémy s vypisováním zakázek mají také v Třebíči. Třeba loni vyhlásili výběrové řízení na opravu bazénu na koupališti Polanka za zhruba šest milionů korun.

„Nikdo se nepřihlásil, tak to letos zkoušíme znovu. Doufám, že budeme úspěšnější,“ říká třebíčský místostarosta Vladimír Malý s tím, že sehnat firmu, která by byla kvalitní a zároveň pracovala za rozumnou cenu, je problém přibližně od loňského roku.

Firmy nemají dostatek lidí, ale odrazuje je i cena a byrokracie

Firmy trápí nedostatek zaměstnanců. „Stavebnictví bylo před několika lety ve velké krizi. Lidé odcházeli do fabrik a montoven, kde dostávali lepší plat. Teď, když je stavební boom a víc se staví, je deficit lidí znát. Lidé zkrátka nejsou,“ krčí rameny Josef Studnička z obchodního oddělení firmy Podzimek a synové.

„Za posledních pár let se nám počet zaměstnanců snížil tak o dvacet procent. A to jen kvůli tomu, že nám naši stálí zaměstnanci odcházejí do důchodu. Adekvátní náhrada za ně většinou není. Aktuálně hledáme zedníky, truhláře, zkrátka řemeslníky,“ říká personalistka Žaneta Zemanová ze stejné společnosti.

Některé firmy potom může podle Studničky odradit i samotné výběrové řízení a finanční strop, za který mohou zakázku získat. Mnohdy bývají náklady firem vyšší než maximální částka, za niž se mohou do řízení přihlásit.

„Hlásili jsme se do několika výběrových řízení, kde bylo stanoveno, že maximální cena, se kterou můžeme nabídku podat, bylo 20 milionů korun. My spočítáme cenu a zjistíme, že naše náklady jsou třeba 22 milionů. Když pak nabídku zašleme, jsme automaticky vyřazeni. Kalkulacím věnujeme spoustu času a pak je to k ničemu. Rozumím tomu, když to firmy odradí,“ tvrdí zástupce firmy Podzimek a synové.

Prvotní problém je tak podle něj hlavně v cenách a mzdách ve stavebnictví. „Ceny byly dřív hodně nízko, teď se konečně dostávají na normální hladinu. Ale než se zaměstnanci přetáhnou zpět, bude to nějaký čas trvat. Firmy na jejich mzdu potřebují mít peníze, proto jdou i ceny nahoru,“ podotýká Studnička s tím, že malé zakázky by mohly spíš vyhovovat menším firmám nebo drobným živnostníkům.

Do drobnějších zakázek už se živnostníci pouštět nechtějí

Ale ani ti se do městských zakázek nehrnou, mají obavu z přílišné byrokracie. O to víc, když je u projektu evropská dotace.

„Já už se do takových projektů vůbec nepouštím. Také jsem dělal pro obce i menší zakázky třeba za 400 tisíc, ale řekl jsem si, že už ne. Člověk si vůbec nedokáže představit tu neuvěřitelnou spoustu papírování a co všechno musíte mít a jaké úřady oběhat,“ popisuje zkušenosti živnostník Oldřich Kočí ze Žďárska, který má firmu na zemní práce a pokládání dlažby.

Jednoho zaměstnance by prý musel vyčlenit jen na potřebnou agendu. „Kdybych to dělal delší dobu, tak bych se do toho asi také dostal a vydělal větší peníze, ale nechci se do toho pouštět. No a další problém jsou lidi. Je málo těch, kteří jsou ochotní pracovat,“ doplňuje Kočí.