Ředitelka Denního a týdenního stacionáře Jihlava Eva Pohořelá by byla...

Ředitelka Denního a týdenního stacionáře Jihlava Eva Pohořelá by byla nejraději, kdyby město zůstalo zřizovatelem zařízení a s Krajem Vysočina vyjednalo vyšší finanční příspěvek. „Ideálně půl na půl,“ říká. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jihlava chce převést na kraj denní stacionář, ten se obává propouštění

  • 0
Město Jihlava hodlá převést svůj Denní a týdenní stacionář na Kraj Vysočina. Zákonní zástupci klientů se však bojí, že s novým zřizovatelem se zhorší kvalita služeb. Obávají se, že bude chtít ušetřit na platech pracovníků.

Náměstek jihlavského primátora Vratislav Výborný sedí za stolem a kouká do monitoru počítače. Do elektronické pošty mu v posledních dnech chodí e-maily od rodičů a zákonných zástupců klientů Denního a týdenního stacionáře.

Snaží se ho přesvědčit, aby město, které je zřizovatelem zařízení, jej od začátku příštího roku nepřevádělo pod křídla krajského úřadu.

„Píší mi, že mají obavy z poklesu kvality služeb,“ přiznává Výborný, do jehož gesce patří sociální služby.

Stejnou nejistotu sdílí i ředitelka stacionáře Eva Pohořelá, která rodiče jako první o chystané změně informovala.

„Máme obavy, že pokud se krajský úřad stane naším zřizovatelem, může dojít ke snížení finančních prostředků, které půjdou na chod stacionáře. Snížil by se počet zaměstnanců přímé péče i kvalita poskytovaných služeb,“ shrnuje Pohořelá.

Služeb jihlavského stacionáře loni využívalo zhruba šedesát lidí. Na denní pobyt sem docházelo 29 klientů. Týdenní pobyt, který znamená i přespávání v zařízení, pak vyhledalo dalších 26 uživatelů.

Klienti jezdí do stacionáře z celé Vysočiny, místních je jen pár

Ti všichni zde mají k dispozici například cvičnou kavárnu a kuchyň, kde se učí správnému stolování či jak obsluhovat domácí spotřebiče. Využívají také truhlářskou a keramickou dílnu. Výrobky, které zde vzniknou, pak klienti prodávají ve vlastním obchůdku v centru města. Volný čas mohou také trávit na zahradě nebo v tělocvičně.

„Za to všechno patří dík městu, které je naším zřizovatelem. Nikdy jsme s ním neměli nejmenší problém,“ zdůrazňuje Pohořelá.

Jenže nyní se nad vztahy mezi stacionářem a vedením Jihlavy trochu zatáhly mraky. Vše kvůli v úvodu zmíněnému návrhu převést stacionář z města na kraj. Tyto snahy zde sice už byly i v minulých letech, ale nyní začínají dostávat konkrétní podobu. Podle Výborného, který je hlavním tahounem této změny, je totiž stacionář více krajskou nežli městskou službou.

Odvolává se přitom na to, že většina klientů nepochází přímo z města. Služby denního stacionáře v loňském roce využívalo 17 Jihlavanů, týdenního pak pouze tři. „Proto říkáme, že by měl být zřizovatelem spíš kraj než město,“ říká Výborný.

Podle ředitelky už kraj naznačil, že mají moc zaměstnanců

Do rozpočtu zařízení, který se pohyboval v rozmezí 17 až 20 milionů korun, odcházelo z městské pokladny většinou okolo deseti milionů korun ročně. Kraj Vysočina naopak dlouhá léta stacionáři peníze neposílal. Teprve loni poskytl dotaci ve výši necelého půl milionu.

„Doplácíme každý rok miliony korun. A žádná jiná obec, jejíž obyvatel zařízení využívá, nám na to nepřispívá,“ argumentuje Výborný s tím, že ušetřené peníze by neměly ze sociální oblasti zmizet. „Byl bych rád, aby alespoň část šla zpátky do sociálních služeb. Lidí, kteří je potřebují, bude přibývat.“

Pohořelá se však obává, že s příchodem nového zřizovatele dojde ve stacionáři k personálním škrtům.

„Kraj už nám opakovaně naznačil, že máme hodně lidí,“ tvrdí. K těmto vyjádřením mělo dojít při osobních schůzkách. Písemné potvrzení těchto slov však nemá. „Ale říct to můžu, byli u toho svědci,“ prohlašuje ředitelka.

O převzetí lze uvažovat až od roku 2019, míní krajský radní

„Zatím nejsme zřizovatelem této organizace. A proto nemáme dosud žádné analýzy, abychom na jejich základě mohli vyjádřit názor na počet pracovníků. Nelze tedy dnes dělat závěr, že převzetí krajem automaticky znamená finanční či personální omezení. Jako u všech organizací kraje musíme dbát na hospodárné využívání veřejných prostředků,“ tvrdí Pavel Franěk, náměstek hejtmana pro sociální oblast.

Podle něj nakonec nebude celý převod ani tak rychlý. Město by jej rádo uskutečnilo už zkraje příštího roku. Vedení kraje je však výrazně opatrnější. Upozorňuje na to, že v případě převzetí bude nutné udělat řadu kroků, na které už nemusí být do konce letošního roku čas.

„Bude třeba právně ošetřit postavení stávajících zaměstnanců nebo pokračování smluv klientů. Také bude nutné naplánovat, kdy si nový provozovatel vyřídí oprávnění k poskytování příslušných sociálních služeb. Vzhledem ke složitosti uvedených záležitostí lze uvažovat o převzetí uvedeného zařízení až od 1. 1. 2019,“ varuje Franěk.