Tam mají lepší vzduch než v Krkonoších, tradovalo se o Buchtově kopci, více než 800 metrů vysokém vrchu u Sněžného. Proto není divu, že se už na konci 30. let minulého století zrodila myšlenka vybudovat pod jeho vrcholem dětskou ozdravovnu. Od roku 1947 zde pak začalo fungovat sanatorium, které následujících 64 let sloužilo hlavně pacientům s nemocemi dýchacího ústrojí.
Brněnská Sociální pojišťovna koupila pozemky na „Buchťáku“ ještě před vypuknutím druhé světové války. Rozhodnutí o výstavbě ozdravovny pro 400 dětí padlo také na základě dobrozdání o vhodných klimatických podmínkách k léčení. Stavět se začalo v roce 1940, jenže o rok později se do areálu nastěhovali němečtí mládežníci, kterých tam v dalších měsících pobývalo najednou i přes 200.
„Z předpokládané chlouby, ozdravovny na Buchtově kopci, se stala noční můra. Ve dvou autobusech tam přijely německé děti a 25. července přišel jejich vedoucí ke starostovi a vytýkal mu, že plátno s „V“ (nápis „V - Německo vítězí pro Evropu na všech frontách“, pozn. red.) umístil do úřední vyhláškové skříně. Měl prý je správně vyvěsit nad vchodem. Starostovi zdůraznil, že všechna okna domů směřující k silnici musí být označena těmito symboly, že to bude kontrolováno a neuposlechnutí trestáno,“ popisoval události Jiří Bartoň v publikaci Sněžné a Sněžensko.
Zásoby odvezlo třicet formanských vozů, dorost odešel pěšky
Němci v areálu ozdravovny vydrželi až do jara 1945, než „8. dubna asi třicet formanů odváželo zařízení a zásoby německého tábora na Buchtově kopci. Německý dorost a ostatní personál tentokrát následoval - pěšky“, jak přiblížil Bartoň odchod nezvaných hostů.
Sanatorium bylo kvůli válečným událostem dokončeno až v roce 1947. Tenkrát mělo kapacitu 202 lůžek, z nichž čtvrtina sloužila dlouhodobě nemocným. V následujících dvou dekádách se zde léčila především tuberkulóza, poté i jiná plicní onemocnění. A později tady vznikla celkem tři oddělení - léčebna dlouhodobě nemocných, oddělení sociálních lůžek a plicní. Ještě v novém miléniu měla místa pro stovku pacientů.
To už se pomalu blížil neslavný konec sanatoria, které bylo k 31. prosinci 2011 uzavřeno. Kraj jako jeho majitel zdůvodnil své rozhodnutí příliš nákladným provozem i odhadovanou cenou celkové rekonstrukce. Vyčíslil ji na čtvrt miliardy korun.
Opuštěný areál tak po čase nabídl k prodeji - poprvé v létě 2013 za částku 50,3 milionu. Nikdo však neprojevil zájem. Mnohem nadějněji se jevilo druhé kolo o rok později, kdy se do výběrového řízení přihlásili dva uchazeči.
Během dvou až pěti let má vzniknout rehabilitační zařízení
Nakonec měla léčebnu koupit za 38,1 milionu korun společnost Jacques Lemans CZ, jenže peněz se kraj nikdy nedočkal. Zájem vzápětí znovu projevil i druhý uchazeč, brněnská firma Finance budoucnosti holding. Její jednatel Ivo Spálený pak na jaře 2015 dokonce slíbil, že už odesílá platbu. Ale znovu nic.
„Šli jsme do toho s jedním naším partnerem ze Slovenska a neměli jsme kompletně zajištěné financování na celou rekonstrukci areálu. Ze všeho sešlo ze dne na den, protože partnerovi ‚vybouchly‘ nějaké peníze a my si netroufli jít do tak velkého projektu sami,“ vzpomínal Spálený, jenž měl v plánu vytvoření domova pro seniory a rehabilitačního centra pro VIP klientelu.
Kraj potom neuspěl ani s dalšími výběrovými řízeními. Až nyní svitla šance, že areál znovu ožije - zájem o něj projevila pražská společnost B. R. A. Technology. Její zástupci při jednáních přislíbili, že ho opraví během dvou až pěti let. S tím, že bývalou léčebnu budou využívat jako rehabilitační zařízení.
Krajské zastupitelstvo už prodej za 18,15 milionu korun na svém únorovém jednání schválilo a zájemce poslal 300tisícovou jistinu.
Bývalé sanatorium leží u Sněžného v nadmořské výšce téměř 800 metrů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
