V celé republice není mnoho mostů, které by tolik pamatovaly. Na Vysočině může být dost možná tím vůbec nejstarším.
Most U Lutriána
|
Na okraji Věžnice na Havlíčkobrodsku přečkal stovky let. Jeho stáří se dá jen odhadovat, některé prameny ho zmiňují už v souvislosti s takzvanou Haberskou obchodní stezkou ze 12. a 13. století.
Most U Lutriána je zároveň nejvýznamnější památkou Věžnice. Před dvanácti lety ho obec i za přispění Kraje Vysočina nechala kompletně opravit.
Jenže už zhruba tři roky je most opět v ohrožení. Jen pár metrů nad ním je malý splav. Po povodni se protrhl. Nebezpečím pro pilíře mostu jsou od té doby uvolněné kameny, ale i proud říčky Šlapanky.
„Splav je třeba opravit. Už jsme to zkoušeli několikrát, ale situace je stále na mrtvém bodě,“ konstatoval věžnický starosta Josef Málek.
„Copak můžu opravit splav za sto tisíc z důchodu?“
Most je sice obce, jenže splav nad ním je soukromý. Vlastní ho Jana Laštovičková, důchodkyně, která už pět desítek let obývá nedaleký mlýn.
„Copak já to můžu opravit? Říkali mi, že by to mohlo stát sto tisíc. To já z důchodu nemám,“ říká šedovlasá dáma.
„Pokud to bude obec chtít, klidně ať to opraví. Mám tady u náhonu olše, nechám je pokácet a dřevo na to dám,“ dodává Laštovičková.
Jenže věžnické zastupitelstvo vidí situaci jinak. „Odmítli jsme to. Splav není náš majetek a investovat do soukromého zastupitelé nechtějí,“ vysvětlil starosta.
Ze stejného důvodu nemůže, třeba ve spolupráci se správcem povodí, z pod mostu ani vylovit uvolněné kameny. „Patří k jezu, jsou tudíž paní Laštovičkové. Už vidím, jak je z vody vyndáme a někdo si je odveze,“ tvrdí Josef Málek.
Věžnice se už dokonce zajímala o odkoupení splavu. To zase nechce povolit majitelka. „Mám tu mlýn. Co by to potom bylo za mlýn, když by k němu nepatřil náhon a splav? To už by byla jen obyčejná samota,“ odmítá se o prodeji bavit.
Jí samotné je při tom záhadou, jak se splav, o kterém tvrdí, že je stejně starý jako most, mohl protrhnout. „Šest set let tady stojí a nic se s ním nestalo,“ tvrdí. Jeho poničení dává do souvislosti s opravou mostu, povodeň pak podle ní práci jen dokončila.
Památkáři most zatím neřeší, nikdo se na ně neobrátil
To věžnický starosta nabízí jiné vysvětlení. „O něco dál proti proudu je rybník, u něhož začal majitel provozovat malou vodní elektrárnu. Na Šlapance pak kolísá vodní hladina. Splavu, který se naposledy opravoval po válce, neprospívá, že je týden pod vodou a týden na suchu,“ domnívá se.
Kompletní obnovu historický most podstoupil v letech 2003 a 2004. Práce se tehdy konaly pod dohledem brněnského památkového ústavu. Stavební firma most rozebrala, odstranila z vozovky asfalt a nahradila ho kameny, po stranách mostu směrem ke splavu vystavěla kamenné zídky. Po mostě mohou osobní vozy přejet, vede po něm cesta do Kamenné.
Po svém vzniku převzala péči o most pobočka památkového ústavu v Telči. Podle jeho mluvčí Ilony Ampapové však současné ohrožení protrženým splavem památkáři neřeší. „Se žádostí o odborné vyjádření nebo konzultaci se na nás nikdo dosud neobrátil,“ vzkázala.
