Tato atrakce bývala předchůdcem biografu, rozhodně ovšem ne masově rozšířeným. Je doloženo, že okolo roku 1900 ji v českých zemích měli pouze v jedenácti městech. Mezi nimi právě v Třebíči.
„Je to můj splněný sen,“ prohlásil o znovuinstalování prastarého zábavního automatu ředitel Muzea Vysočiny Třebíč Jaroslav Martínek.
Rozebraný přístroj ve špatném technickém stavu byl padesát let stranou zájmu uložený v místní zámecké konírně. Muzeum se před dvěma lety dohodlo s kulturním střediskem a velkou technickou zajímavost ukáže tam, kde byla do roku 1960 v provozu. Bude sousedit s galerií.
Stereoskopie byla využívaná od roku 1853. Dalo se díky ní dívat na fotografie plasticky. Ilustrovaný slovník Domácí vševěd z roku 1926 uvádí: „Stereoskop je optický přístroj k plastickému a perspektivnímu vidění z fotografií plochých. Tyto musí býti provedeny současně dvěma objektivy optickými úplně souhlasnými, vedle sebe umístěnými v normální vzdálenosti očních os.“ Pak divák zasedne před dvě kukátka, pro každé oko má jedno, a spatří výjev, který jakoby vystupuje z prostoru.
Stereoskopické fotografie – diapozitivy na skleněných deskách – zájemci sledovali usazeni v kruhu. Za stěnou se pomaličku otáčel buben se sérií stereodiapozitivů.
K lidem, kteří neměli možnost cestovat, se dostávaly záběry se zeměpisnou tematikou, například z exotických míst. Ale taky důležité události v monarchii, třeba návštěva císaře Františka Josefa I. v Praze na Jubilejní výstavě.
A jak prameny o historii fotografie na našem území dokládají, tu a tam oko divákovo mohlo spočinout též na lechtivých snímcích různé úrovně. Zda tomu tak bylo i v Třebíči, můžeme jen odhadovat. Vzhledem k tomu, že stereoskop měli jen málokde a majitelé si mezi sebou drahé fotografie půjčovali, nelze to vyloučit.
V Třebíči byla stálá Žákova mezinárodní světová panoráma provozovaná nejprve v domě U Měšťanů na Karlově náměstí, do roku 1924 na Stařečce a v letech 1954 až 1960 na plovárně Polanka. Končilo se s ní právě v Malovaném domě.
