Lidé se mohou vyjádřit mimo jiné k tomu, jak vidí současnou situaci s parkováním v Havlíčkově Brodě.

Lidé se mohou vyjádřit mimo jiné k tomu, jak vidí současnou situaci s parkováním v Havlíčkově Brodě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kde je jim dobře a kde ne? Obyvatelé Brodu zapisují své pocity do mapy

Kde je třeba řešit problémy s parkováním? V kterých lokalitách města zlepšit dostupnost MHD? Kde se chodci necítí bezpečně? Na takové otázky mohou na radničním webu odpovědět zájemci, kteří se chtějí podílet na vytvoření pocitové mapy Havlíčkova Brodu. Se získanými poznatky chce úřad dále pracovat.

Takzvaná pocitová mapa vzešla z veřejného fóra. V první polovině listopadu se vedení města sešlo s občany, u kulatých stolů se na besedě mluvilo o největších problémech ve městě a jejich možném řešení.

V šesti různých oblastech byla vytipována témata, která veřejnost zajímají. Z hlasování pak vyplynulo dvanáct bodů, na něž se chce vedení města v příštích letech zaměřit.

Právě pocitová mapa je letošní novinkou z tohoto setkání. Na webových stránkách města mohou lidé na mapě města označit místa, kde získávají negativní i pozitivní vjemy.

Mohou například označit oblasti, kde jsou podle nich problémy s parkováním, kde se coby chodci necítí bezpečně, kde jim chybí veřejné osvětlení, lavička či koš nebo kde se jim nelíbí, či naopak kde se cítí příjemně.

„Jedná se o nástroj, který nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí. Jde o formu participativního plánování veřejných prostor,“ vysvětluje Marie Kudrnová, projektová manažerka, jež veřejné fórum zajišťuje.

„Mapa odráží pocity a náladu různých složek obyvatelstva. Říká, kde lidé vidí něco pěkného, kde něco horšího. Dává nám impulzy, co a kde by mohlo přispět ke zkvalitnění jejich života,“ říká místostarosta Libor Honzárek.

Samospráva musí mezi pocity balancovat

Mohlo by se zdát, že odpovědi na některé otázky už vedení města dobře zná a roky s nimi pracuje. Například ví, že největší problémy s parkováním jsou na sídlišti Výšina, případně i Žižkov. A že městská hromadná doprava má „slepé“ místo podél Ledečské a Humpolecké ulice či v Čechovce. A taktéž téměř bez obsluhy je průmyslový areál v bývalých armádních kasárnách u letiště.

„To jsou ale čistě technokratická data. Ovšem třeba na parkování nebo MHD bude mít jiný názor živnostník z centra města, jiný člověk, který bydlí na okrajovém sídlišti a každé ráno se musí na šestou dostat do fabriky, a úplně jinak to může vidět aktivista, který by nejraději chtěl centrum zcela bez automobilové dopravy. Úkolem samosprávy je mezi těmito pocity občanů balancovat a hledat kompromisy,“ vysvětluje Honzárek.

Za příklad, že se to v některých ohledech daří, uvedl třeba menší parkovací zálivy, které vznikly po rekonstrukci Dolní ulice a spodní části Žižkovy. Na zhruba 300 metrů dlouhém úseku přímo v ulici může zastavit šest aut. Místa slouží pro zásobování, ale i pro rychlé odskočení si do některé ze zdejších provozoven.

„Byli lidé, kteří je tam nechtěli vůbec. A byli i tací, kteří jich tam chtěli daleko víc. Nakonec tam vzniklo šest míst a zejména ta před občerstvením v Žižkově ulici se velice osvědčila a ukázalo se, že jich je tak akorát,“ podotkl místostarosta.

Nejvíc se označují místa, kde se lidé cítí dobře

Jako první si zkusili pocitovou mapu vyplnit přímí účastníci veřejné besedy. „Překvapením bylo, že nejvíce označená místa byla ta, kde se lidé cítí příjemně nebo kde rádi tráví volný čas,“ podotkla Kudrnová.

Vyplnit elektronickou verzi pocitové mapy mohou zájemci do poloviny prosince. Vedení města poté sesbírá výsledky.

„Využije je jako podklad pro plánování investičních akcí či vytváření strategických plánů a koncepcí, případně jako podkladové informace pro městskou policii pro zajištění bezpečnosti ve městě,“ uzavřela projektová manažerka.