Ačkoli zrušení pohotovosti řadu obyvatel okresního města, jež jako jedno z mála nedisponuje nemocnicí, zaskočilo, nejde o nový záměr. Žďár byl v tomto směru ostatně raritou, minimálně na Vysočině žádné jiné město vlastní LPS neprovozuje, zvlášť když 10 kilometrů od něj stojí nemocnice s urgentním příjmem.
„O možnosti zrušení pohotovosti se jedná minimálně od roku 2015. V té době se ještě sloužilo denně, z řady návrhů na změnu pak byla tehdy zvolena varianta omezení provozu jen na víkendy a svátky,“ připomněla ředitelka polikliniky Ilona Komínková. V covidových letech se dle jejích slov o další redukci neuvažovalo, snahou spíš bylo nabídnout lidem v krizové době co největší dostupnost zdravotnických služeb. Záměr se tak dostal na stůl až nyní.
Podle vedení města jsou důvody ukončení provozu jasné – LPS již nevyhovuje dnešní době a také její využívanost není nijak velká. Většina pacientů byla odtud stejně odkazována na vyšetření v nemocnici a mnozí z nich nebyli ani ze Žďáru.
„V novoměstské nemocnici je úplně jiná úroveň péče, máte tam rentgeny, ultrazvuky, CT. Tuto diagnostickou část na naší LPS prostě nedostanete. Nemá smysl udržovat fungování něčeho, co již neodpovídá standardům roku 2023,“ míní žďárský starosta Martin Mrkos (Žďár – živé město).
Desítky lidí měsíčně
Podle statistik, jež na tiskové konferenci představil místostarosta Rostislav Dvořák (KDU-ČSL), míří na pohotovost jednotky až desítky lidí měsíčně, podobný počet lidí konzultuje se sloužícími lékaři své potíže telefonicky. Třeba v lednu 2020 bylo ze žďárské pohotovosti do nemocnice odkázáno 19 pacientů, po telefonu se řešilo 22 případů. V dubnu 2020 putovalo do nemocnice 21 lidí, telefonických konzultací bylo 58.
„Ta čísla jsou podobná i teď. Loni bylo celkově obslouženo 1 568 lidí,“ podotkl Dvořák s tím, že na fungování LPS ve stávajícím modelu vynakládá radnice bezmála 1,1 milionu korun ročně.
Žďárská poliklinika
|
Při rozhodování bylo podle něj bráno v úvahu i dění na centrální úrovni. „Ministerstvo zdravotnictví již avizovalo záměr převedení existujících LPS pod urgenty nemocnic, tento model má být preferován od 1. ledna 2024. Navíc bude podpořen bonifikací od zdravotních pojišťoven. Dalším krokem, který je připravován, by mělo být převedení LPS z krajů přímo na zdravotní pojišťovny,“ nastínil možný vývoj Dvořák.
Proti rušení pohotovosti hlasoval v radě pouze Vladimír Novotný (SOS Žďár – spojení odpovědných sil ČSSD a nezávislých). „Pro mě by bylo asi přijatelnější, kdybychom ještě na nějaký čas a ve zkrácených hodinách v LPS pokračovali. Ale rozhodnutí rady plně respektuji,“ řekl k tomu Novotný.
Od rozhodnutí radních se ve svém prohlášení naopak zcela distancovala opoziční Změna 2018. „Koalice opět šetří na druhých, aniž by hledala možnosti, jak zafinancovat veřejné služby pro lidi, jako je LPS. Nejdříve přišli s pohádkou o nutnosti pronajmout klíčové činnosti polikliniky, jako je laboratoř nebo rehabilitace, aby se zlepšilo hospodaření. Výsledek se, jak vidět, nedostavil, a tak zruší LPS. Poslední potřebnou lékařskou službu poskytovanou poliklinikou,“ uvedli mimo jiné zástupci Změny 2018.
Novoměstský urgentní příjem je vytížený
Proti záměru se ohrazuje ve facebookových diskusích i řada místních. „Myslím, že Žďár je dost velké město na to, aby v něm o víkendu fungovala pohotovost. Nechápu, proč ji rušit,“ napsala například Klára Sobotková.
Podle slov starosty ale není zrušení LPS žádným svébytným rozhodnutím. „Všechny kroky jsou dlouhodobě komunikovány a projednávány s novoměstskou nemocnicí,“ zdůraznil Mrkos. Vladimír Novotný jako náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví se domnívá, že by měl urgent novoměstské nemocnice další pacienty zvládnout. „Jejich počet navíc nebude nijak veliký,“ míní Novotný.
Počty pacientů mířících na urgent ale na základě čísel z nemocnice v Novém Městě stoupají. Za rok 2020 tam bylo ošetřeno 25 587 lidí, o rok později 26 451 a loni pomohli lékaři 27 613 pacientům. „Urgentní příjem je hodně vytížený. Čekací doba je individuální dle toho, s čím pacient přijde. Přednost mají ti, které přiveze záchranka, a pacienti s akutním problémem, jenž nedovolí prodlení,“ popsala mluvčí nemocnice Helena Zelená Křížová.
Ve všední dny se denní počty pohybují kolem 80 až 100 ošetřených lidí, o víkendu je jich zhruba 150. Čísla stoupají hlavně v létě. „V souvislosti se zrušením žďárské pohotovosti se pokusíme oslovit lékaře, kteří tam sloužili, jestli by nebyli ochotni nám pomoci na urgentním příjmu,“ dodala mluvčí.
