Ředitel Muzea Vysočiny i úředníci magistrátu dostali v listopadu dopis od Martina Herzána, autora knih o historii Jihlavy. Ten v něm upozornil, že jako materiál pro stavbu kasáren byly v devatenáctém století zřejmě použity i náhrobní desky.
„V té době bývala v ulici Matky Boží dílna, kterou tam měl kamenický mistr Ferdinand Lang, jihlavský dlaždič. Právě k němu byly od roku 1868 sváženy náhrobky ze zrušeného hřbitova u kostela svatého Ducha ve Smetanových sadech,“ popsal Martin Herzán.
Kameník Lang z nich dělal třeba dlaždice do ulic města. Ty větší používal jako obložení zdí domů těsně u chodníků.
„Práce měl určitě na desítky let. Když se tento hřbitov v roce 1868 rušil, bylo na něm tři tisíce náhrobků,“ dodal Martin Herzán.
Na zadní straně obložení mohou být cenné reliéfy a nápisy
Se stavbou kasáren se začalo patnáct let po zrušení hřbitova. Hotovo bylo v roce 1887. „Je téměř nepochybné, že žulové desky, které jsou použité na obložení stavby kasáren, mohou mít na své zadní straně obrácené do zdi cenné reliéfní plastiky a nápisy na středověkých náhrobcích ze zrušeného hřbitova,“ domnívá se autor knih.
Doporučuje proto před demolicí odborný průzkum žulových kamenů. Ty nejsou úplně po celém obvodu stavby. Nacházejí se hlavně na straně kasáren v ulici 17. listopadu, ale i na dalších místech.
„Celkem může jít o padesát až sto velkých žulových desek. Některé jsou dnes již zaomítány, jiné jsou jasně viditelné,“ dodal Martin Herzán. Náhrobky ze hřbitova se podle něj používaly na jihlavských stavbách ještě začátkem minulého století.
Na kamennou plastiku se v bytovém komplexu nenašlo místo
Herzán dále požaduje, aby byla zachována kamenná plastika, která je umístěna vysoko nad hlavním vchodem do kasáren. Její součástí je znak města i dobová vojenská symbolika.
Místo kasáren ve Vrchlického ulici má postupně vyrůst šest bytovek. Takový je plán společnosti PSJ. Firma počítá s tím, že plastiku s jihlavským znakem zachová. A pokud se ukáže jako pravdivý předpoklad o náhrobcích, naloží s nimi s potřebnou péčí.
Původně se uvažovalo, že plastika se znakem bude zakomponovaná do bytového komplexu. Nenašlo se ale vhodné umístění.
„V rámci projednání s ředitelem Krajského vojenského velitelství nám bylo sděleno, že pokud nebudeme mít pro uvedenou plastiku využití, projevil o ni zájem Spolek přátel vojenské historie. Proto počítáme s jejím snesením a předáním právě tomuto spolku,“ uvedl mluvčí PSJ Miroslav Fuks.
I Muzeum Vysočiny je připraveno plastiku převzít a uschovat v depozitáři. To se týká i náhrobků, pokud se jejich existence potvrdí.
„Uvědomujeme si potenciální hodnotu žulových desek na soklu uličních fasád kasáren. Hodláme je ohleduplně demontovat, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Zatím ale nedisponujeme informacemi či náznaky, že by se mohlo jednat o bývalé náhrobky,“ dodal Miroslav Fuks.
Termín demolice bude známá až bude povolena nová výstavba
Přesný termín začátku demolice bývalých kasáren podle něj zatím není. „Ten bude možné specifikovat až v momentě, kdy bude povolena nová výstavba. Do té doby musíme uvažovat i o alternativním využití areálu,“ podotkl mluvčí.
Zatímco hlavní budova bývalých kasáren je podle něj v havarijním stavu a její demolice je v dohledné době nezbytná, tak novodobá přístavba kasáren a bývalá ošetřovna mohou být po drobných stavebních úpravách využity například jako ubytovna.
Fuks dodal, že stavba kasáren není památkově chráněná. Pokud však firma během demolice najde další cenné artefakty, tak se chystá vše probrat s památkáři. Podle Martina Kosa z Muzea Vysočiny je potřeba prověřit, jestli se opravdu jedná o náhrobky. „Zapojí se do toho i naše archeologické oddělení,“ uvedl Martin Kos.
A Tomáš Lakomý, šéf územního plánování na radnici, má příslib investora, že historicky cenným věcem bude věnovat zvláštní pozornost. „Slíbili, že přizvou památkáře. Uvidíme, jestli se opravdu potvrdí, že tam jsou náhrobky,“ dodal Tomáš Lakomý.
