Nejdřív se objevilo kopýtko koně. O kus výš královská koruna. A pak postupně freska přes celou stěnu. Být spolumajitelem zámku, v jehož základech spí zbytky starého hradu, může být občas dobrodružství.
„Zvlášť, když se rozhodnete, že konečně něco uděláte s hroutící se gotickou místností v přízemí, kde před sto lety, za dob dědečka hraběte Františka Harracha, míval personál koupelnu. To se pak můžete dočkat velkého překvapení,“ usmívá se Jan Podstatzký-Lichtenstein, který se sestrou Marií hospodaří na rodinném majetku ve Velkém Meziříčí. Tamní zámek je jeho součástí.
Z obyčejné rekonstrukce gotických prostor se totiž vyklubalo možná největší překvapení po zrestituování zámku: nález na české poměry unikátních fresek.
Na jedné z nich je vyobrazený příběh svaté Markéty včetně latinského textu, který vypráví prastarou legendu o sličné statečné dívce. Freska vznikla okolo roku 1260 a je z ní na první pohled patrné, že autor byl zručný kreslíř.
Další rozměrná freska znázorňuje svatého Kryštofa a na protější stěně pak restaurátoři objevili fragment vyobrazení rytířů. Vedle nich je část Krista, ta je podle všeho o dvě stě let mladší, než ostatní fresky v místnosti.
Zakázka od pánů z Tasova
„Fresky, které jsme s naším týmem ve Velkém Meziříčí odkryli, jsou v zeměpanské rovině podle dosud zjištěných faktů nejstarší na území České republiky. Samozřejmě v královských objektech jsou fresky ještě starší, jako příklad mohu uvést rotundu svaté Kateřiny ve Znojmě,“ vysvětlil Jan Knor, brněnský restaurátor, malíř a kantor na Vyšší odborné škole restaurátorské Brno.
Co znamená zeměpanská rovina? Ve středověku se tvořila významná společenská vrstva panských rodů, které budovaly majetky. Ve Velkém Meziříčí si pánové z Tasova roku 1260 začali stavět hrad. Dnes jsou jeho zbytky jádrem velkomeziříčského zámku.
„Datování je podloženo výzkumem. Nechali jsme dělat dendrochronologickou analýzu stáří nalezeného trámu v konstrukci nejstarší časti současného zámku, právě v oblasti, kde jsou fresky. Analýza prokázala rok 1264. Že jsou z té doby i nalezené fresky, dokládá technika, jakou jsou provedeny a taky vyobrazení rytířů,“ popsal Knorr.
Štít s erbem
Z vyobrazení rytířů se naštěstí zachovala ta část, kde je vidět štít s erbem pánů z Tasova. Podle Knorra je taky dobře patrné, že stěny čerstvě postaveného sálu byly rovnou připraveny na freskovou výzdobu.
„Úroveň zpracování fresek v žádném případě nemá provinční charakter. Jméno autora sice neznáme, ale rozhodně to byl zdatný umělec, který měl zralý uměřený projev. Což není pro tu dobu vždy obvyklé,“ vysvětlil restaurátor Knorr.
Důležitá je podle něj také stylizace. Nejde v pojetí plochy čistě o nástěnnou malbu, ale předlohou byla kresba příběhu svaté Markéty v některé knize.
„Historici budou knižní předlohu hledat. A taky zkoumat použité barvy,“ řekl restaurátor.
Zároveň dodal, že v současnosti probíhá podobný výzkum ještě v Kunštátu, kde byly loni odhaleny velmi staré a cenné fresky. „Tam je ovšem zatím datování po roce 1300,“ doplnil.
Podstatzký je z nálezu hodně překvapený. „Jsme zvyklí, že nenacházíme cennosti z doby před rokem 1730, kdy zámek úplně vyhořel. Když si ale uvědomím, že v rytířském sále bývala docela obyčejná koupelna, pak skladiště, dědeček tam ukládal do depozitu sbírku kamenů z Afriky a dělaly se tam z nevědomosti nešetrné stavební zásahy, musím se trochu pousmát. Takový je život. Plný překvapení.“
Rekonstrukce se chýlí ke konci. Zbývá dodělat především podlahy ze speciálních, ručně vyráběných dlaždic, doplnit vhodné osvětlení.
„Od léta se sál stane součástí prohlídkové trasy muzea, které u nás sídlí. Rekonstrukce vyjde asi na tři miliony, stavební část zaplatila naše rodina, samotné restaurování fresek z větší části ministerstvo kultury, přispělo i město,“ doplnil Jan Podstatzký-Lichtenstein.
