Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Leštím diamant ukrytý v podlaze, říká šéf továrny ACO v Přibyslavi

  17:02
Od rozmetačů hnoje pro traktory až na závodní okruhy F1, ale i do útrob olympijských stadionů a obchodních domů IKEA či plujících paláců nejbohatších lidí světa. Tam všude se prosadily výrobky přibyslavské továrny ACO Industries za 20 let od založení.

Šéf přibyslavské společnosti ACO Industries Jan Císek. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Úspěšným "brusičem přibyslavského diamantu", jak nadnárodní firmě na výrobu nerezových trubek a zařízení kuchyňských provozů říká, je osmý rok její ředitel, devětačtyřicetiletý strojní inženýr Jan Císek.

ACO v Přibyslavi slaví 20. výročí. Jak její příběh začal?
Historie začala hledáním. Majitelé firmy, která má sídlo v německém Rendsburgu a funguje od roku 1946, tehdy začali hledat v Evropě výrobce věcí z nerezu. Měli rozjednanou firmu ve východním Německu, což ale nevyšlo, a tak se vydali do Čech. Jsou to krásné obrázky, jak majitel pan Ahlmann s manželkou a tehdy malými syny jezdí po vytipovaných lokalitách. Byly to Karlovy Vary, Letovice a jako třetí Přibyslav, kde tehdy Agrostroj vyráběl rozmetače hnoje. Rozhodlo to, že tam působil šikovný technický ředitel Jiří Habrle, a tak firmu koupili kvůli němu i s dalšími 60 zaměstnanci. Firma bez mozku je mrtvá firma.

Historie firmy

  • ACO Industries je jedním z hlavních center mezinárodní skupiny ACO, která patří mezi nejsilnější hráče v oblasti dodávek odvodnění zpevněných ploch a odvodnění budov.
  • Na vývoz jde přes 90 procent produkce. Většina z ACO Industries výrobků vodu zachytává, čistí, zadržuje a vypouští pro další využití.
  • Firmu v roce 1946 založil v Rendsburgu v severním Německu Josef-Severin Ahlmann. Nejprve vyráběla betonové prvky pro stavbu chodníků a zahradní architekturu. Společnost se postupně profilovala ve vývoji zařízení pro zachytávání dešťové vody a nebezpečných kapalin ze zpevněných ploch.
  • Pro své výrobky použila jako první polymerbeton, nepropustný materiál odolný mrazu i chemikáliím, a stala se celosvětově jeho největším zpracovatelem.

Osvědčila se ta investice?
Osvědčila. Pan Habrle pro firmu pracoval po celou dobu, než před pěti lety odešel do důchodu. Oficiálně však skončil až loni, a i tak stále ještě na některých projektech spolupracuje.

Jak těžký byl přerod od rozmetačů hnoje ke komponentům renomovaných světových značek?
Výroba rozmetačů skončila a začala výroba nerezových žlabů. Majitelé sem převezli hotovou jedinečnou technologii výroby polymerobetonových žlabů, která byla hlavním zdrojem obživy. S příchodem nového ředitele Lukáše Kaislera, který ve firmě na jiné pozici působí stále, pak začala další éra vývoje. Přivedl sem například výrobu trubek. Dnes odsud z Přibyslavi koordinujeme ostatní výrobce nerezu a systémů pro odvodnění v rámci našeho holdingu po celém světě. Druhá kompetence je v oblasti potravinářství, výroby komerčních kuchyní.

Jak dlouho ve firmě působíte a co vás do Přibyslavi přivedlo?
Jsem původem strojař, pocházím z Ostravska a vystudoval jsem VUT v Brně, konkrétně konstrukci robotů a lisů. Pak jsem ale začal pracovat mimo obor. Dělal jsem v plynařině a přes tu jsem se dostal do Maďarska, kde jsem se stal ředitelem. Firma pak fúzovala s jinou a tam už ředitel byl. Tak jsem se nakonec dostal do ACO. Přitom jsem si říkal, že nikdy nebudu pracovat pro německou firmu. Myslel jsem totiž, že německá firma je o absolutně direktivním řízení a poslušném plnění zadaných příkazů.

Změnil jste tedy názor?
Ano, po setkání s majiteli ACO, rodinou Ahlmannů. Měl jsem pocit, že jsou úplně jiní. Ptali se a zajímal je můj názor. Shodli jsme se, že Přibyslav je nevybroušený diamant, který leží na zemi, a nikdo by neřekl, že je nesmírně cenný, protože vypadá jako obyčejný kámen. Přibyslav hodně vyráběla a měla hodně lidí, ale nebyla na nic specializovaná, i když byla v růstu. Oni mi řekli, že chtějí, abych ten diamant zvedl a vyleštil, o což se osmým rokem snažím. Snad už se začíná objevovat.

V čem tehdy spočíval váš hlavní úkol?
Začal jsem pracovat na obchodním úseku firmy a po dvou letech jsem přešel na funkci ředitele do Přibyslavi. Když jsem přišel, byla tu de facto obří výrobna součástek. První dva roky jsem dával do pořádku výrobu, pak jsme začali vyvíjet nové výrobky a hledali, na který segment trhu se zaměřit. Zvolili jsme oblast potravinářství a hygieny, na které se dá stavět. Klíčové bylo vybudovat tým. V řízení se vyměnilo pár lidí a posílil se marketing a vývoj výrobků. Dnes máme vliv na výrobky, které jdou do celého světa, i propracovaný marketing. Jezdíme školit lidi do celého světa a oni jezdí k nám. Když v Přibyslavi potkáte skupinku exoticky vyhlížejících cizinců, budou pravděpodobně od nás.

V Přibyslavi se tedy rozhoduje o tom, co bude firma vyrábět například v Číně, Americe, Africe nebo Austrálii?
Rozhodujeme o tom, jaká bude v této oblasti firemní nabídka, jak budeme zboží nabízet, jaká bude celá obchodní strategie. Rozhodovat ale není to správné slovo. Organizujeme odsud tým, který tvoří ředitelé v dalších zemích, s nimiž rozhodujeme společně. Přibyslavská pobočka je po Německu druhou největší ze všech ostatních. Jsme ve čtyřiceti zemích světa, máme 29 výrobních závodů a celkem 3 900 zaměstnanců, z toho pět set padesát jich pracuje v Přibyslavi.

Kromě nich asi málokdo ví, že se podílíte i na výstavbě sportovišť pro olympijské hry. Kde všude ve světě jste zanechali stopu?
Když se chlubí třeba automobilka, tak ukáže svůj nejluxusnější model. Toho se ale prodá jen pár kusů, živí je ty běžně dostupné modely. Pro nás jsou limuzínou, na kterou jsme pyšní, velké projekty. Teď právě je to mešita v Alžíru, kam bychom měli dodávat trubky na odvodnění střech nebo nerezové žlaby za milion eur. Dále jsou to okruhy závodů F1, kam dodáváme také žlaby a vpusti na svod vody. Naše komponenty jsou také součástí luxusních výletních lodí - jachet, které vlastní miliardáři jako Abramovič nebo ropní šejkové. Tam jsou naše nerezové čistírny, trubky, vpusti. Pro všechna olympijská sportoviště dodáváme žlaby například pro plavecké bazény nebo na odvodnění stadionů.

Zmínil jste ty vlajkové lodě. Co je pro Přibyslav denním chlebem?
Jsou to hlavně hotely společnosti ACO Group a velmi nás baví a motivuje i práce pro firmu IKEA, která kromě toho, že prodává nábytek, je jedním z největších provozovatelů globální sítě restaurací na světě. Dodáváme pro ni odvodnění velkých kuchyní v jejích prodejnách. Momentálně naši lidé z Přibyslavi dojednávají ve Švédsku, že budeme pro celou síť několika stovek jejich obchodů v Číně dodávat odvodňovací prvky. ACO chystá také expanzi ve Vietnamu, na Filipínách nebo v Dubaji. Náš člověk třeba dojednává v pařížské centrále ACO vybavení pro stovku nových hotelů v Jižní Americe. To je to, co nás živí, i když to není tak vidět, protože je to v podlaze.

Co je kromě dobrého marketingu ještě klíčem úspěchu a růstu firmy?
Jedním z nich je rodinná strategie firmy, osobní přístup. Důkazem například je, že čtyřicet lidí z původních 60 ve firmě zůstalo před dvaceti lety a 22 z nich v ní stále pracuje. Ze současných 555 zaměstnanců je tu jen 140 méně než pět let. To naplňuje jedno z našich hesel - rodina, na které se dá stavět. Původní zakladatelé - Ahlmannové - také firmu stále vedou a pěstují se zaměstnanci osobní vztahy. O to se snažíme i v Přibyslavi, kde to pro většinu lidí není jen o zaměstnaní, výdělku, ale spousta z nich se přátelí a schází se i mimopracovně.

Pracovnice firmy Jaroslava Halíková obsluhuje svařovacího robota na výrobu sprchových žlabů.

Zajímavé je, že jste dvacetileté výročí postavili na osobních příbězích zaměstnanců. Některé jsou opravdu zajímavé...
Víme, že mezi našimi zaměstnanci jsou velmi výjimeční lidé, jak stylem života, tak třeba tím, jak dokázali reagovat na to, co se jim stalo, třeba že někdo přišel o ruku. Snažili jsme se z nich vybrat třináct nejzajímavějších, kteří dokreslují, jaká kultura u nás panuje a jak si lidí vážíme.

Jak jste ty příběhy vybírali?
Udělali jsme takovou kampaň a poprosili kolegy, aby nám doporučili ty, kteří mají za sebou zajímavou zkušenost. Oni sami dokázali vytipovat ty nejzajímavější, s nimiž jsme dál pracovali. Ty příběhy nejsou náhodné. Dávají dohromady příběh firmy a definují hodnoty: jak pomoci, překonat překážku, pracovat i s handicapem jako každý jiný, adoptovat děti. Ty příběhy to řekly sami.

Některé příběhy jsou velmi osobní. Neměl někdo z oslovených problém s tím ho zveřejnit?
Naráželi jsme spíš na skromnost. Nechtěli být prezentováni jako nějací hrdinové a snad to ani tak pateticky nevyznělo. Nakonec jsme je prostě přesvědčili.

  • Nejčtenější

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Obyvatelé Jihlavy jsou v šoku, daň z nemovitosti vzrostla na trojnásobek

7. května 2024  12:04

Zatímco před rokem pracující důchodkyně za panelový byt 3+1 v osobním vlastnictví v Jihlavě platila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bývalá Hitlerova škola stojí v Jihlavě už 80 let. Nyní ji využívá policie

8. května 2024

Premium Na jaře uplynulo 80 let od slavnostního otevření jediné školy Adolfa Hitlera na území Čech a Moravy...

Nebezpečné místo na dálničním přivaděči se promění v kruhový objezd

4. května 2024  10:09

Za pár dní začne úprava jednoho z nejvytíženějších úseků dopravních tahů na Vysočině. Ředitelství...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Parkování zdarma v království modrých čar? Radnice si drží místa pro úředníky

5. května 2024  9:11

I v oblasti modrých zón v centru Jihlavy se dají najít parkoviště, která jsou stále zdarma. Nejsou...

Díky historikovi po letech ožijí drby a klepy o majitelích brodských vil

11. května 2024  9:09

Krajskou knihovnu Vysočiny v Havlíčkově Brodě v pondělí odpoledne čeká nápor, jaký ještě nezažila....

Hlad po bydlení chtějí ve Žďáře zahnat desítkami nových družstevních bytů

10. května 2024  14:12

Převážně mladé páry, ale i senioři či lidé středního věku zamířili do žďárského Kina Vysočina na...

O víkendu se uzavře Jihlavský tunel, tisíce aut budou muset skrz město

10. května 2024  8:21

Dopravní potíže, komplikovanější průjezd městem a nárazově tvorba kolon. S tím vším musí o víkendu...

Na dvě seniorky spadla zeď zámeckého parku v Pacově, jednu vážně zranila

9. května 2024  14:29

Ke zranění dvou seniorek došlo ve středu o státním svátku v Pacově na Pelhřimovsku. Na dvě ženy...

Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA

HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

Kamion před nehodou vůbec nebrzdil, moderní tahač by tragédii zabránil

Policie obvinila řidiče za smrtelnou nehodu na D1. Litevský kamioňák narazil do osobního auta a natlačil ho na tahač s...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...