Například pelhřimovská nemocnice eviduje od počátku letošního července pět pacientů, které léčila po takovéto otravě. „Z tohoto počtu byli tři pacienti hospitalizováni na interním oddělení, jeden byl ošetřen ambulantně a pátý byl hospitalizován na interní JIP,“ potvrdila mluvčí pelhřimovské nemocnice Alexandra Knapová.
Čtyři otravy houbami a jednu intoxikaci po dobrovolném požití lysohlávek řešila v posledních týdnech i jihlavská nemocnice. „Je to opravdu větší počet případů než v předchozích letech. Ty stavy ale nebyly nijak vážné. V této souvislosti nemáme žádné úmrtí,“ popsala mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.
Často k takovým případům vyjíždějí jako první zdravotničtí záchranáři. „Statistiku otrav houbami nevedeme. Vždy vyjíždíme k podezření na otravu houbami. Jedná se o pacienty, kteří udávají nevolnost a předtím snědli houby. To, zda to otrava byla, může určit až nemocnice po toxikologickém vyhodnocení,“ řekl Petr Janáček, mluvčí vysočinských záchranářů.
Příznaky otravy hubami mohou být rozmanité. „Může to být nevolnost, zvracení, průjmy, bolesti břicha. Vyskytnout se mohou i psychické příznaky. Ten člověk může být veselý, neklidný, může mít nekoordinované pohyby, halucinace, dvojité vidění. Pokud by šlo o extrémně jedovaté houby, může dojít k ohrožení životně důležitých funkcí,“ upozornil Janáček.
Nejčastěji je na vině muchomůrka tygrovaná
Podle mykoložky Kateřiny Pauzarové bývají nejčastější otravy způsobené muchomůrkou tygrovanou. „A to z toho důvodu, že ji lidé, kteří sbírají jedlou muchomůrku růžovku či muchomůrku šedivku zamění. Může se to stát u velmi mladých plodnic, kdy nejsou dobře vidět všechny rozpoznávací znaky,“ vysvětluje mykoložka.
Obezřetní by měli být houbaři i u sběru bedel. „Nyní je období růstu bedly zahradní, která je jedovatá. Roste na místech mimo les, často v zahradách a parcích. Vyvolává velmi silné alergické reakce. Někteří lidé však mohou mít alergické reakce i po bedle červenající. Za mě je nejbezpečnější sbírat bedlu vysokou, která roste v lese a je výborná,“ přidává tip Pauzarová.
Při sběru václavek je třeba dát si pozor na jiné houby, které rostou na pařezech a které mohou být jedovaté, jako například třepenitka svazčitá. Oba druhy mohou růst i na jednom pařezu.
Je období ryzců, bedel a muchomůrky zelené
Houbařská sezona stále nekončí. Daří se stále hřibovitým houbám, různým druhům muchomůrek. Je období ryzců i bedel. Rostou ale i jedovaté houby. „Aktuálně hojně nacházíme velmi jedovatou muchomůrku zelenou,“ dodala Pauzarová.
Základní pravidlem pro houbaře je sbírat jen ty houby, které známe a u kterých jsme si jejich identifikací jistí. Případně je možnost poradit se s mykologem. Například Mykologický klub Jihlava organizuje každé pondělí v Muzeu Vysočiny poradnu. A mezi lidmi je o ni velký zájem.
„Několikrát jsme tam museli být i přesčas. Už to není o tom, že by lidé přinesli jeden druh houby, ale třeba i celý košík na určení. Jsou to nejenom houbařské úlovky z lesa, ale i ze zahrady. Například paní přišla s tím, že jí na zahradě rostou žampiony, ale bohužel to byla jedovatá pečárka zápašná,“ poznamenala Kateřina Pauzarová.
