Stačilo, aby si člověk například zlomil nohu a pár týdnů chodil s berlemi, a už si vyřídil, aby se svým vozem mohl parkovat na vyhrazeném parkovacím stání určeném pro konkrétní registrační značku. I když lidem jejich zdravotní handicap trval třeba jenom několik měsíců, měli možnost tyto výhody využívat celých pět let.
„A vůbec jim to nebylo hloupé vůči ostatním obyvatelům lokality. Bohužel podobných případů přibývalo stále víc a na některých místech to už vyvolávalo nepokoje mezi místními, když viděli, jak dotyčný běhá, a přitom využívá tuto značku určenou pro invalidy,“ zmínil uvolněný radní pro dopravu Jaroslav Vymazal konkrétní příklad zneužívání vyhrazených parkovacích stání pro lidi se zdravotním postižením.
Magistrát ve snaze zamezit těmto případům vydává nové podmínky pro udělení parkovacích výsad pro osoby ZTP (zvlášť těžké postižení) a ZTP/P (zvlášť těžké postižení s průvodcem). Nově chce výjimku vyhrazeného parkování udělit pouze lidem na vozíčku.
„Právě ti to potřebují nejvíc,“ zdůraznil radní Vymazal.
Do přezkoumání situace s parkováním pro ZTP se magistrát pustil mimo jiné i z toho důvodu, že pracovníci odboru dopravy jihlavského magistrátu se často potýkali se stížnostmi obyvatel, že parkovací stání zneužívají lidé, kteří nemají s pohybem žádný problém.
Z 65 vyhrazených míst je pro vozíčkáře jen 15
„Máme vydaných 65 vyhrazených parkovacích míst přímo pro konkrétní registrační značku. Když jsme si to prověřovali, tak jenom patnáct z nich je pro vozíčkáře. Zbývajících padesát mají lidé, kteří k chůzi používají oporu. To znamená hůl,“ vypočítal Vymazal.
A právě dřívější podmínka chůze se stálou oporou byla v tomto případě podle radního problematická.
„Tato podmínka je natolik obecná, že ji splňuje velké procento držitelů průkazu ZTP, ZTP/P. Lidé, kteří se takto pohybují, budou mít samozřejmě i nadále možnost parkovat na volném parkovacím místě pro ZTP. Jen to nebudou mít u vchodu, ale v docházkové vzdálenosti,“ poznamenal.
Při prozkoumání množství vydaných vyhrazených stání pro konkrétní registrační značku přišli úředníci na to, že ve třech jihlavských lokalitách - Březinova, Za Prachárnou a Jarní - jejich počet převyšoval dvacet procent všech parkovacích míst v oblasti.
„To už bylo diskriminační vůči běžně parkujícím,“ podotkl uvolněný radní.
Na vyhrazení stání se musí žadatel finančně podílet
Podmínky pro přiznání mění magistrát po sedmi letech. Odsouhlasila je rada města.
Nově přidělovaná místa budou tedy pouze pro vozíčkáře s trvalým bydlištěm v Jihlavě. Současně se na vyznačení vyhrazeného parkovacího místa s registrační značkou nebude muset žadatel finančně podílet.
Pro lepší evidenci a kontrolu plnění podmínek byla také upravena doba maximální platnosti povolení z pěti let na tři roky. Vyznačené parkovací stání nedostanou osoby, které mají možnost parkovat například ve dvoře domu či mají do vzdálenosti 300 metrů garáž.
Dále byly kvůli častému zneužívání upraveny i podmínky pro parkování opatrovníků. Dříve mohli na místech pro zdravotně postižené stát i lidé, kteří mají s opatrovanou osobou společně bydliště.
„Parkovat na těchto místech budou moci nově pouze skuteční opatrovníci, kteří tuto skutečnost doloží čestným prohlášením,“ doplnil Lubomír Dohnal, vedoucí odboru dopravy jihlavského magistrátu.
Podle mluvčího radnice Radovana Daňka jsou v Jihlavě tisíce parkovacích míst, na městských, krajských, státních i soukromých pozemcích.
„Co se týká míst pro zdravotně postižené, tak těch je jen na městských parkovištích kolem 500. Do tohoto počtu se ale nepočítají místa u nákupních center, obchodů nebo řady dalších institucí a firem,“ upřesnil.
Změna parkování pro osoby se ZTP a ZTP/P je jakousi první vlaštovkou v problematice parkování. Brzy se lidé v krajském městě dočkají dalších velkých změn. Magistrát totiž připravuje jeho novou koncepci.
