Na setkání zástupců obcí v první půlce listopadu se podle přibyslavského starosty Martina Kamaráda zdálo, že mají obyvatelé vyhráno. Rychle zjistili, že to byl omyl. Zhruba za týden státní podnik Diamo oznámil, že u brzkovského ložiska žádá o stanovení průzkumného území.
Česká těžba uranu● Česko je jediným státem ve střední Evropě, kde se uran stále těží. Od konce druhé světové války se tu vytěžilo více než 110 tisíc tun suroviny, od konce 80. let minulého století však těžba rychle klesá. ● Roční těžba se ztenčila zhruba na šestinu. Uran se dříve těžil v dnešním Karlovarském kraji, na Příbramsku či v okolí Stráže pod Ralskem, kde se dobýval chemickou cestou. V této lokalitě zásoby stále jsou, ale návrat k těžbě je prakticky vyloučený. |
V Česku se uran v poslední době těžil pouze v Dolní Rožínce na Žďársku. Zásoby jsou už vyčerpány, těžba se postupně utlumuje a důl čeká likvidace. Do budoucna by ho mohl nahradit právě Brzkov. „O jiné lokalitě pro hlubinnou těžbu neuvažujeme,“ uvedla mluvčí Diama Pavlína Sachová.
Stanovením průzkumného území chce Diamo dokázat, že zásoby uranu v lokalitě jsou, a hodlá si tím zajistit rozšíření chráněného ložiskového území. To by se citelně dotklo majitelů okolních pozemků. Byli by omezeni v možnostech, jak s půdou do budoucna nakládat.
Průzkum by se měl podle Diama dít jen v matematické rovině. Detailní geologický průzkum byl podle podniku proveden v letech 1972 až 1990 a další průzkumné práce by nepřinesly přesnější výsledky.
Uranový důl BrzkovU Brzkova se v rámci průzkumu ložiska těžilo v letech 1988 až 1990 v jedné jámě. Vzniklo celkem 6,6 kilometru důlního díla. Vytěženo tehdy bylo celkem 65,3 tuny uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem. Po likvidaci dolu bylo podzemí zatopeno. |
„Od 90. let se změnily ekonomické podmínky, a proto je nezbytné zásoby přepočítat podle aktuálních podmínek využitelnosti, aktualizovat stav zásob podle nové metodiky. Nebudou se dělat žádné technické práce na pozemcích,“ sdělila Sachová.
Z měst a obcí v okolí zaznívá vůči takovému postupu kritika. Podle advokáta Luboše Klimenta, který zastupuje obce Brzkov, Polnou, Přibyslav a Věžnici, bylo už v minulosti stanoveno ložiskové území Brzkov a není důvod ho rozšiřovat.
„Výpočty už udělány byly a neprokázaly, že se zde ruda nachází,“ pravil přibyslavský starosta. Dále upozornil, že se změnami je vhodné počkat na přijetí nové surovinové politiky státu. „Surovinová politika s obnovením těžby uranu nepočítá,“ zdůraznil Kamarád.
Státnímu podniku pomáhá stále platný socialistický zákon
Pokud přece jen dojde k povolení průzkumu, budou obce vyžadovat, aby Diamo provedlo nový plnohodnotný geologický průzkum přímo v terénu. „Znamená to, že se problematika uranu vrací na úplný začátek. Diamo musí shromáždit nezbytné podklady, aby mohlo v dalších řízeních prokázat, že v dané lokalitě je tolik uranu, kolik tvrdí,“ doplnil Kliment.
Podle něj chce Diamo využít socialistického zákona z 80. let minulého století. Ten totiž říká, že účastníkem řízení při „matematickém“ průzkumu je pouze navrhovatel a ministerstvo. Obce a majitelé pozemků do řízení mohou vstoupit jen tehdy, jde-li se o plnohodnotný geologický průzkum.
„Jednáme v souladu s usnesením vlády z 22. prosince 2014 a zahájili jsme schvalovací proces umožňující přístup státu k vydobytí ložiska Brzkov. Vyhodnocení přípravy a návrh dalšího postupu předložíme vládě do konce roku 2017,“ pronesla Sachová.
