Jste schopni mít jen určitý počet přátel
Slyšeli jste někdy o pojmu Dunbarovo číslo? Psychologové a sociologové jím vymezují určitý počet lidí, se kterými je člověk schopný udržovat užší vztahy. Pravda, na Facebooku můžete mít tisíce přátel, ale smysluplnou komunikaci povedete maximálně s 50–200 z nich. Vyšší množství kontaktů je už pro váš mozek naprosto neudržitelné. Proto i v tomhle případě platí staré známé pravidlo: Méně je někdy více.
Mícháte hrušky s jablky
Většina z nás má vzpomínky uložené v paměti jako takovou soukromou videotéku. Stačí pak nějakou „kazetu“ pustit a hned se rozehraje barvitý děj.
Jenže napadlo vás někdy, že se mohou vzpomínky časem změnit? Ano, je to tak! Podle odborníků máte tendenci si své „memoáry“ přepisovat a upravovat. Je to prý způsobené menší kapacitou mozku, který do vzpomínek „pašuje“ i události z poslední doby. Někdy do nich zahrne i člověka, který s vaší minulostí neměl nic společného.
Zkrátka, pokud se rozhodnete vzpomínat, nesázejte jen na vlastní hlavu, může vás zradit. Vzpomínejte raději v kruhu rodiny či známých. Lépe si minulost poskládáte.
Jste akční a netrpěliví
Stává se vám někdy, že jste v cizím městě zabloudili a pak našli tu správnou ulici nebo dům? Najednou cítíte euforii, že jste to dokázali. Tímhle vás odměňuje mozek za tu chvilku námahy, kdy jste museli pořádně „protočit mozkové závity“. Tenhle orgán totiž nerad zahálí a má rád nové výzvy. Abyste je častěji podstupovali, odmění vás za to na závěr pořádnou porcí hormonu štěstí (serotoninu a dopaminu). A vás to bude motivovat k tomu být akčnější.
Lidé, kteří jsou ale do všeho příliš hrr, bývají bohužel trochu netrpěliví a nespokojení. Tak pozor na to!
Pamatujete si jen čtyři věci najednou
Podle vědců si váš mozek dokáže uložit maximálně tři až čtyři věci najednou. A to je důvod, proč většina důležitých věcí obsahuje tři až čtyři informace (řádky, čísla, věty) a ani o chlup víc. Vzpomeňte třeba na PIN kód u kreditní karty, který si každý z nás lépe či hůře zapamatuje. Aby se vám „nevykouřil“ z hlavy, musíte si ho čas od času zopakovat nebo napsat na lísteček.
Zajímá vás cizí neštěstí
Občas se stává, že se přihodí nějaká nehoda a lidé namísto toho, aby něco udělali, jen stojí kolem a koukají, co se bude dít dál. Podle odborníků je tohle počínání naprosto normální. Zvědavost, se kterou se zajímáte o neštěstí druhých, je daná mozkem. Jeho bazální část (zaměřená na přežití) si neustále klade tyhle tři otázky: „Můžu tu věc sníst? Můžu mít s tímhle člověkem sex? Může mě tohle zabít?”
Proto vás cizí tragédie může naprosto ochromit. Je to totiž jedno ze základních témat, která mozek řeší.
Vracíte se domů, jestli jste zamkli
Většina lidí se mylně domnívá, že si svůj život plánuje. Pravdou ale je, že šedesát až osmdesát procent vašich rozhodnutí děláte podvědomě, automaticky. Jde většinou o rutinní věci, jako je třeba zamykání domovních dveří, vypínání světel či žehličky.
Jenže pak vás doběhnou pochybnosti a vy se začnete pídit: „Opravdu jsem vypojila žehličku nebo fén? Zavřela jsem okno před deštěm?“ Pak už platí to staré známé rčení: „Když to není v hlavě, musí to být v nohách!“ A vy se holt musíte jet přesvědčit.
Třicet procent dne prolelkujete
Dnešní doba je zaměřená na rychlost a výkon. Určitě se vám stalo, že máte plné ruce práce a najednou se zaseknete a děláte jednu věc třikrát. Co se přihodilo?
Proč jste vybíravíV rámci jedné studie vytvořili vědci dva stánky s ochutnávkou džemů. U jednoho stolku bylo na výběr šest vzorků, u druhého čtyřiadvacet. Zhruba šedesát procent zákazníků se šlo podívat ke stolku číslo jedna, ale jakmile došlo na nákupy, dali přednost větší nabídce. Proč se tak stalo? Předně, mozek při rozhodování potřebuje omezený počet možností – maximálně čtyři. Zároveň ale toužíme po rozmanitosti a tu nabízí větší výběr výrobků. Víte, co je vtipné? Většina lidí si stejně nakonec vybere to, co už zná. |
Váš mozek prostě přehodil výhybku a „zamyslel se jiným směrem“. Podle vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles se lidský mozek oddává třicet procent dne snění. Jeho zasněná nálada stoupá při monotónních činnostech, jako je třeba cesta vlakem či autem. Podle studie snění vůbec není škodlivé, naopak. Odpočinete si, zbavíte se stresu nebo si sami pro sebe zpracujete problém, který vás trápí. Bonus: Víte, že lelkování podporuje kreativitu? Třeba při tom denním nicnedělání přijdete na nějaký geniální nápad.
