Možná jen stačí vyrovnat ve střevech hodné a zlé bakterie a dočkáte se zdravého trávení i bonusu v podobě vytoužené štíhlé postavy!
Gynekologie, alergologie, psychiatrie, plicní, hematologie, chirurgie, urologie... Tam jdete s dělohou, někam s hlavou, jinam zas s bolavým kolenem. Takový je v naší zemi zvyk. Jenže toto pomyslné rozkouskování člověka na jednotlivé segmenty je i obrazem toho, jak vnímáme sami sebe, naše zdraví. I když víme, že orgány a procesy v těle spolu nějak souvisí, často máme tendenci na ně pohlížet jako na jednotlivé části celku, léčíme je izolovaně a zapomínáme, že celek je mnohem spletitější a jemnější síť vztahů mezi jednotlivými částmi.
Holistický, celostní přístup k medicíně je však naštěstí stále častější. Lékaři hledají hlubší příčiny nemocí, nejen pouhé odstranění symptomů. Zkoumají širší souvislosti, vnímají a měří situace, kdy dochází v tak nesmírně složitém systému, kterému říkáme lidské tělo, k nerovnováze a co tato nerovnováha pak způsobuje po zdravotní stránce. Zkoumají souvislosti mezi psychikou a tělem (psychosomatika). Nejnovější poznatky jsou inspirativní. Můžete je využít po svém – a třeba díky nim také zhubnout, což se vám nedaří, i když se snažíte, seč můžete.
TRÁVENÍ JE KLÍČ
Naše střeva obsahují desetkrát více bakterií, než je buněk v celém lidském těle. Špatným životním stylem a nezdravou stravou si nabouráváme vnitřní rovnováhu, což může vést k mnohým onemocněním, a to i dost vážným. Když se narodíme, máme trávicí trakt jako miminko – čistý a sterilní. Už během porodu a kojení se však postupně stává útulným hotelem pro nejrůznější mikroorganismy. Na složení naší střevní flóry se odráží už to, zda je dítě kojené, nebo krmené náhradní výživou. U kojených dětí převažují bakterie produkující kyselinu mléčnou, čímž dochází k zakyselení střevního prostředí, což je účinná ochrana před patogenními bakteriemi.
Do našich střev se v průběhu života postupně nastěhuje 500 až 1000 kmenů různých bakterií. Ty žijí s námi v symbióze a vytvářejí imunitní systém střevní sliznice. Střevní flóra se ale během našeho života mění a často kvůli nezdravému životnímu stylu, špatné stravě, užívání antibiotik, konzervačních látek apod. dochází k narušení rovnováhy mezi zdravými a nezdravými bakteriemi. Ty nezdravé se v narušeném střevním prostředí lépe množí a produkují jedovaté látky, které se nám posléze přes střevní sliznici dostávají do celého krevního oběhu. Otrávíme tedy sami sebe! (Což je samozřejmě otrava).
Léta to vypadá, že se vůbec nic zásadního neděje. Jenže množství toxinů se zvyšuje, stejně jako se zvětšuje prostředí, v němž se uvelebují. Až nakonec obsadí celé tělo. Střeva se stávají více propustná, tělo se překyseluje... A už jsme u jemnějších souvislostí. Ukázalo se, že až čtyři pětiny našeho imunitního systému jsou spojeny se střevem. Každá desátá buňka ve střevech je tzv. lymfatická imunitní buňka. A právě když jsou tyto buňky poničeny, začíná latentní slabost imunity. Sliznice střeva už není schopna bránit se proti původci choroby, parazitům a plísním. Kromě toho nemohou být ani v dostatečném množství produkovány zbývající imunitní buňky organismu.
STŘEVA, IMUNITA A KILA NAVÍC
Hana Lang, jedna z našich předních výživových odbornic, se nejvíc věnuje právě souvislostem mezí tím, co jíme, a fungováním metabolismu: „Málokdo si uvědomuje, že na potraviny, které pravidelně konzumujeme, může náš organismus po nějakém čase začít reagovat alergií. Alergické reakce umíme rozdělit do několika typů. Běžně známé (testované na alergologii) jsou alergie typu I, které jsou zprostředkované IgE protilátkami a jejichž příznaky se objevují krátce po konzumaci problematické potraviny. Tělo však může na potravinu reagovat tvorbou IgA a následně IgG protilátek, což vede ke vzniku alergických reakcí typu III.
Tento proces je velmi nenápadný a je téměř nemožné jej intuitivně rozpoznat. Potíže, které způsobí, se začínají objevovat v horizontu čtyř až 72 hodin poté, co sníte inkriminovanou potravinu... Každá alergická reakce je přehnanou, dalo by se říci hysterickou, odpovědí našeho imunitního systému na určitou látku z vnějšího okolí. Taková látka je identifikována jako tělu neznámá, nebezpečná, a tak se ji snaží okamžitě eliminovat. Některé imunitní buňky zvládají za svůj život odstranit pouze jednu substanci a následně umírají. Imunitní systém pak musí vytvářet nové a nové buňky, čímž dochází k jeho přetížení. Alergické reakce nejsou přirozené a mají neblahý dopad na kompletní metabolismus organismu.
Při alergické reakci jako by se náš imunitní systém zbláznil a atakuje i látky, které by normálně nechal na pokoji. V mnoha případech útočí právě na neškodné bílkoviny a sacharidy a pomíjí opravdové hrozby z vnějšího prostředí – patogenní bakterie, plísně, parazity a jedovaté substance. Přetížení imunitního systému a neustále se opakující zánětlivé reakce vedou k nejrůznějším zdravotním potížím.
V praxi se ukázalo, že mnohá chronická onemocnění mohou souviset s potravinami, které denně jíme, aniž tušíme, že naše tělo na ně vytváří imunitní reakci. Jelikož nejsou zcela stráveny, v důsledku zvýšené propustnosti střev z výše uvedených důvodů se do mezibuněčných prostor dostává to, co by tam být nemělo. Zde takovou látku napadají imunitní buňky, které ji vnímají jako vetřelce – a kolotoč se roztáčí. Boj začíná. Lymfocyty produkují antialergeny, které jsou specialisty na boj s vetřelci a rozpoznají je, kdykoli se opět objeví v jakémkoli, byť jen minimálním množství.“
A právě problémy s metabolismem způsobené nepřiměřenou imunitní reakcí na určité skupiny potravin mohou být jednou z hlubokých příčin nadváhy. Je tomu tak především u lidí, kteří se stravují střídmě (jednou či dvakrát denně), a přesto ne a ne zhubnout. Důvodem je přemnožení střevních bakterií kmene Firmicutes na úkor bakterií kmene Bifidus, které mají antiobézní účinek.
CO MŮŽETE UDĚLAT SAMA PRO SEBE?
Střídmá strava by měla zůstat pestrá, jen je důležité z jídelníčku vyloučit potraviny, na něž tělo vytváří imunitní reakci, a také postupně vyrovnat do harmonického poměru množství bakterií kmene Firmicutes a Bifidus.
Doporučují se přidat potravinové doplňky s obsahem vlákniny a aktivních mikroorganismů. Hanka Lang radí: „Existuje mnoho přípravků, které podporují zdravou střevní flóru. Lidé by si měli všímat jejich složení a původu a vybírat si pouze stoprocentně přírodní prostředky, které neobsahují geneticky modifikované suroviny, pesticidy a jiné škodlivé látky, jako například lepek, umělé přísady, konzervanty, aromata či barviva. Já svým klientům doporučuji například německé preparáty Tisso, jež byly vytvořeny jako součást terapie buněčné symbiózy podle doktora Heinricha Kremera. Obsahují pouze přírodní suroviny nejvyšší kvality, které jsou díky šetrnému zpracování zachovány ve své původní čisté podobě.“
Testy na potravinové intolerance jsou v dnešní době světovým trendem, důležité je však je provést kvalitně a následně na jejich základě smysluplně sestavit jídelníček včetně doplňků. Existují desítky těch, kteří do toho šli a výrazně se jim ulevilo – ať už psychicky, fyzicky, nebo jen tím, že najednou zhubli. Existují však i tací, kteří po testech dodržovali všechny rady výživových odborníků a nic se nezměnilo. V takovém případě je nutné pokračovat v pátrání po souvislostech a příčinách dál.
TIP: Kde se kvalitně otestovat? Můžete zkusit nové nutriční centrum www.mitolife.cz. Mají tu opravdu kvalitní testy potravinové intolerance, za které zaplatíte od 11 000? do 15 000?Kč, a také vám tu podle jejich výsledků upraví na míru jídelníček tzv. rotační dietou, dají dohromady váš střevní mikrobiom a střevní sliznici, a když je toto hotové, doplní se nutné látky a detoxikuje se. Brzy zde budou k dispozici i krevní testy metabolismu.
