Stoupá i počet provedených pokusů umělého oplodnění. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR lékaři ročně provedou 38 000 zákroků. Stejně tak roste i podíl umělých oplodnění, které si páry platí samy. Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent a klesá s rostoucím věkem žen.
Stále více párů odkládá těhotenství na období po třicítce. Většinou rozhodnutí obhajují tím, že si nejprve chtějí vybudovat kariéru, vydělat peníze a zajistit dobré zázemí pro svoji budoucí rodinu, či mají v plánu procestovat svět a na děti bude ještě dost času. Co ovšem mnohdy ignorují, je fakt, že po třicítce začíná klesat schopnost ženy spontánně otěhotnět a největší zlom potom přichází po 35. roce, kdy se výrazně snižuje kvalita ženských zárodečných buněk neboli oocytů.
Vědecké studie zároveň poukazují na zvýšené riziko potratu po 40. roce věku matky a na zvýšený výskyt vrozených vad dítěte, jako je například Downův syndrom. Optimální věk pro početí prvního potomka je přitom podle lékařů mezi 18. a 30. rokem. „Každý čtvrtý pár má potíže počít. Často se partneři rozhodnou pro asistovanou reprodukci. Ta sice dosahuje velmi dobrých výsledků, ale bohužel ne každý si ji může dovolit,“ upozorňuje Markéta Filová z České pojišťovny, která jako jedna z mála umožňuje pojištění asistované reprodukce. Pozdní rodičovství totiž klade na oba partnery nemalé finanční nároky. Páry, kterým se početí nedaří, se často obrací na kliniky asistované reprodukce a náklady na léčbu neplodnosti se mohou vyšplhat až do statisícových částek.
Úspory z prasátka rozhodně nestačí
Druhů umělého oplodnění (in vitro fertilizace, tzv. IVF) existuje hned několik, a často je zapotřebí více než jednoho pokusu (cyklu), než se embryo úspěšně uchytí v děloze. Zdravotní pojišťovny přitom hradí první tři nebo maximálně čtyři pokusy, a to do 39. narozenin. Pokud má žena zájem o další pokusy či o umělé oplodnění v pozdějším věku, musí zapojit vlastní rodinné prostředky. „Jeden cyklus umělého oplodnění vyjde na zhruba 70 000 korun, při využití darovaného vajíčka potom i na 110 000 korun včetně léků,“ komentuje finanční náklady umělého oplodnění MUDr. Pavel Otevřel z kliniky asistované reprodukce Reprofit.
Na tuto situaci se rozhodla reagovat Česká pojišťovna pojištěním asistované reprodukce. Díky svému rozsahu a plnění již od čtvrtého cyklu IVF jde doslova o záchranný kruh rodinných financí. „Pojištění je vhodné zejména pro mladé ženy, které již samy uvažují o založení rodiny. Obracejí se na nás také matky, které chtějí pojištění sjednat pro svou dceru a předejít tak tomu, aby mladí museli v budoucnu řešit finanční problémy spojené s nákladností asistované reprodukce,“ popisuje Markéta Filová z České pojišťovny. Další podobné produkty na trhu existují, vztahují se však až na pátý pokus o umělé oplodnění.
Biologické hodiny tikají
S rostoucím věkem prvorodiček se zvyšuje zájem o služby asistované reprodukce. Ovšem ani umělé oplodnění nedokáže pomoci všem. Pravděpodobnost, že se zákrok podaří a embryo se ujme, je u žen mladších 34 let zhruba 23 % na jeden cyklus. Pro ženy, které překročily práh 43 let, se tato pravděpodobnost snižuje na pouhých 6 %. Ženy po čtyřicítce navíc narážejí na další problém, který představuje klesající kvalita vlastních vajíček. Zvyšování počtu cyklů umělého oplodnění bývá v tomto případě zbytečným investováním finančních prostředků s naprosto mizivým výsledkem. Těmto ženám tak odborníci doporučují využít buňky od dárkyně.
Počet provedených cyklů umělého oplodnění každým rokem narůstá – poslední dostupná data hovoří o více než 38 000 zákrocích ročně, a toto číslo neustále stoupá (za posledních 8 let byl evidován více než dvojnásobný nárůst). S přibývajícím věkem pacientek se však rapidně snižuje počet narozených dětí počatých prostřednictvím asistované reprodukce. Zatímco ženy mladší 34 let porodí v průměru 1500 dětí, ženy po čtyřicítce porodí pouhý zlomek tohoto počtu – asi 80 dětí.
Problémů s početím zřejmě ještě přibude
Současná doba není pro ženy, které chtějí plánovat rodinu, snadná. Hektický styl života, snaha vybudovat si slušnou kariéru a potažmo zázemí pro rodinu, stres a další faktory mají na početí negativní vliv. K tomu se přidává nepříznivý společenský trend: pro ženy může být obtížné najít „toho pravého pro založení rodiny“. Teprve když partnera najdou, mají slušně placenou práci a jsou finančně zajištěné, začínají uvažovat o dětech. Najednou se jim ale otěhotnět nedaří.
„Překvapivá je pro páry informace o počtu vajíček a zejména prudké zhoršení jejich kvality s věkem ženy. Zlom nastává asi v 35 letech, u někoho i dříve. Často si ženy i jejich partneři představují, že stačí odložit těhotenství na příhodnou dobu, pak navštívit IVF centrum a my jim pomůžeme. Ale my přírodu ošálit neumíme. Vajíčko (zatím) omladit také neumíme. Pak musí podstupovat léčbu opakovaně, finančně se vyčerpávají, nebo se musí uchýlit k použití darovaných vajíček, což ale není přijatelné pro každého,“ konstatuje MUDr. Pavel Otevřel z kliniky asistované reprodukce Reprofit.
Pozitivně bohužel nevidí ani budoucnost reprodukce. Domnívá se, že Česká republika bude následovat příkladu Západu, kde je průměrný věk ženy léčící se na klinice asistované reprodukce 39 let (v ČR nyní 36). Kromě věku odborníci řadí k hlavním příčinám neschopnosti počít potomka přirozenou cestou i nezdravý životní styl, nesprávné stravovací návyky, stres, kouření a nadváhu. Neplodnost ovšem není výhradně problémem žen – až ve 40 % případů je neplodnost v páru záležitostí muže. Asistované otěhotnění je proto věcí obou potenciálních rodičů, souhlas muže je navíc zákonnou podmínkou pro to, aby žena mohla zákrok podstoupit.
