Přes veškeré kampaně a dohled škol i sociálních služeb je u nás stále přes 2 % týraných, zneužívaných či zanedbávaných dětí. Česká republika se podle průzkumů řadí mezi státy s největším výskytem týraných dětí. Smutné je, že až v 80 % jsou děti ohroženy tam, kde by se měly cítit nejbezpečněji – doma. Násilníky jsou biologičtí rodiče, především otcové, otčímové, macechy a zbytek příbuzenstva. Nadpoloviční většina případů se týká dětí předškolního věku a vůbec nejvíc jsou ohrožena miminka a batolata. V důsledku špatného zacházení v Česku umírá kolem padesáti dětí ročně! Kvůli lhostejnosti, nevšímavosti či neochotě ‚pálit si prsty‘ trpí zbytečně dlouho tisíce dětí, které si odnášejí dalekosáhlé, mnohdy i celoživotní následky.
Kdo je hrozbou?
Týrající osobou se může stát každý bez ohledu na věk, postavení nebo vzdělání. Záleží na okolnostech. Sklony k tomu mají zejména:
› Ti, kdo byli sami týráni.
› Lidé závislí na alkoholu a dalších drogách.
› Osoby s patologickými povahovými rysy (agresivita, sadismus, sexuální deviace, komplexy méněcennosti…).
› Stresovaní rodiče (přepracovanost či nezaměstnanost, neuspokojivý partnerský vztah…) a lidé v obtížných životních podmínkách (chronická nemoc nebo invalidita, chudoba, vyřazení ze společnosti...).
› Nezralé osoby – příliš mladé či naopak staré na rodičovství.
› Členové sekt, stoupenci alternativního způsobu života apod.
Podle statistik jsou agresory spíše muži, většinou však s vědomím a za pasivní podpory partnerky. Ženy zase častěji zanedbávají povinnou péči.
Kdo je týrán?
Nejčastějšími oběťmi se stávají:
› Děti, které se rodičům z nějakého důvodu ‚nelíbí‘ (fyzicky či mentálně postižené, ‚nehezké‘), nechovají se ‚roztomile‘, špatně prospívají, jsou neobratné nebo prostě jen nevlastní či nechtěné.
› Děti s lehkou mozkovou dysfunkcí, neurotické, náladové, neklidné a hyperaktivní, či naopak uzavřené, neaktivní.
› Také děti úzkostné a plačtivé nebo zase zlostné a impulzivní.
› Obětí krutého zacházení i zabití se často stávají miminka jen proto, že nechtějí spát, křičí a pláčí.
Pomozte i vy
Je důležité nezavírat oči. V mnoha případech může týranému dítěti zachránit život právě včasná pomoc.
› Jste-li rodiče a občas vám ‚ujedou‘ nervy – neztrácejte klid a nejednejte v prvním impulzu. Uvědomte si, že můžete vážně ublížit i nechtěně, např. třesením plačícím nemluvnětem či strčením do stojícího dítěte. Týrá-li dítě váš partner, zabraňte mu v tom všemi způsoby.
› Jste-li příbuzní či učitelé – všímejte si stavu svěřených dětí, na týrání ukazují modřiny, škrábance, ale i změna chování (ustrašenost, plačtivost, zamlklost).
› Máte-li podezření, že například s dítětem od sousedů není něco v pořádku, zkuste získat víc informací, případně se o tom pobavte s někým důvěryhodným z rodiny.
› Pokud jste zjistili týrání či zanedbávání dítěte, obraťte se na policii nebo sociální odbor, tam se věci ujmou odborníci.
