1. Jak jste uměla v dětství hospodařit s kapesným?
A) Hned jsem skoro vše utratila a pak jsem o další peníze škemrala u babiček a dědečků, popřípadě si půjčovala od sourozenců. (1 bod)
B) Peníze jsem si rozdělila a snažila jsem se něco ušetřit. Ale také jsem si vždy udělala radost, ať už to byla návštěva cukrárny, kina nebo třeba nové tričko. (2 body)
C) Celé kapesné jsem si schovala. Utrácet jsem za nic nepotřebovala. Svačinu jsem dostala doma a oblečení mi také kupovali rodiče. Utrácet za to, co jsem nutně nepotřebovala, mi přišlo zbytečné. (3 body)
2. Půjčujete si peníze?
A) Peníze bych si nikdy nepůjčila, když na něco nemám, tak si to prostě nekoupím. (3 body)
B) Někdy se stane, že s výplatou prostě nevyjdu a něco si půjčit musím. Je to ale většinou v řádu stovek, alespoň na jídlo. Na dražší věci si dokážu našetřit za pár měsíců. (2 body)
C) Půjčuju si skoro pořád. Když v obchodě vidím něco hezkého, nedokážu si říci, že si to koupím až další měsíc, musím to mít hned. Když mi pak přijde výplata, zaplatím všechny nutné výdaje jako nájem a energie a také dluhy, které jsem předešlý měsíc udělala, a skoro nic mi nezbyde. (1 bod)
3. Když si chcete něco koupit (např. elektroniku, parfém, drahou kosmetiku…), srovnáváte, kolik to stojí v různých obchodech?
A) Záleží, jak nutně to potřebuji. Pokud je to neodkladné, zajdu do prvního obchodu a na peníze nehledím. Srovnávače cen mám ale jinak ráda. (2 body)
B) Ano, vždy srovnávám a porovnávám jednotlivé nabídky tak, abych vybrala tu nejlepší. Někdy je složité se v tom vyznat. (3 body)
C) Nikdy, mám své oblíbené obchody, kam chodím nakupovat a jestli to tam mají dražší nebo levnější než konkurence neřeším. (1 bod)
4. Hospodaříte s penězi tak, aby vám i vydělávaly?
A) Snažím se, ale ještě to není tak, jak bych si přestavovala. (2 body)
B) Ne, to jde? (1 bod)
C) Ano, mám penzijní spoření, abych se zajistila na důchod, měla jsem/mám také stavební spoření a pak se také snažím investovat do fondů. Mám osobního bankéře, který mi vždy poradí. (3 body)
5. Co pro vás znamenají peníze?
A) Zábavu a potěšení. (1 bod)
B) Jistotu, že zaplatím složenky a koupím si třeba i něco hezkého. (2 body)
C) Možnost, jak z jedné tisícovky udělat dvě, třeba díky investování, ale i jiným možnostem. (3 body)
6. Myslíte na to, co bude, až budete v důchodu?
A) Ano, proto mám penzijní spoření, které jsem si založila hned, jak jsem začala pracovat. Myslím/budu myslet také na své děti, kterým jsem penzijko založila/založím hned při narození. (3 body)
B) Zatím ne, chci si začít spořit tak od 40 let. (2 body)
C) No jasně, budu dostávat důchod, se kterým si snad vystačím. (1 bod)
7. Znáte výhody penzijního spoření?
A) Vím, že je tam nějaký státní příspěvek, ale podmínky neznám. (2 body)
B) Proč? Na co myslet na důchod, když v něm ještě nejsem? (1 bod)
C) Ano, například je zde pevně stanovený státní příspěvek, navíc mi na penzijko může přispívat i zaměstnavatel a pokud si spořím částku vyšší než 1100 Kč, mám nárok také na daňové úlevy. Když ale nastane okamžik, že budu potřebovat výši měsíčního příspěvku upravit, snížit nebo zvýšit, není to problém. Penzijko lze také založit i dítěti a to si pak může v 18 letech část naspořených peněz vybrat třeba na studium. (3 body)
8. Spoříte nebo budete spořit svým dětem?
A) Ano, hned od narození. Penzijní nebo/a stavební spoření jsou určitě příjemným startem. Navíc i prarodiče mohou dítěti na spořicí účet vkládat peníze. (3 body)
B) Ještě jsem o tom nepřemýšlela. Možná ano, možná ne. (2 body)
C) Ne, já si také nespořím. Zdá se mi to zbytečné. (1 bod)
Zajímají vás výsledky? Čtěte dál!
8 – 13 bodů
Na zadní vrátka skutečně nemyslíte. Života si užíváte plnými doušky bez ohledu na to, kolik to stojí. Žít naplno je bezesporu fajn, jednou ale také zřejmě budete v důchodu a možná není od věci zamyslet se nad tím, jak to bude už teď. Ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži, ale důchody mají nižší zhruba o 2 tisíce korun. V roce 2016 činil průměrný důchod u mužů 12 643 korun, kdežto u žen jen 10 383 korun. Podle průzkumu ČSOB se ale naše představy o výši důchodu od reality trochu liší. Více jak polovina žen (57,3 %) by si totiž představovala důchod mezi 15 a 20 tisíci korunami, 20 % ženy by dokonce chtělo měsíčně pobírat více než 20 tisíc korun. „Samozřejmě nechceme nikoho strašit, ale fakt je, že demografické vyhlídky nejsou nijak příznivé. Lidé by se proto měli spoléhat více sami na sebe, a pokud si budou chtít zajistit na stáří solidní životní standard, bylo by nejlepší začít si spořit na stáří co nejdříve, a to už v produktivním věku, nejlépe do 30 let,“ popisuje Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti.
14 – 19 bodů
Peníze jsou pro vás zdrojem obživy, ale umíte si díky nim i pořádně „vyhodit z kopýtka“. Uvědomujete si, že ne vždy se budete mít tak, jako nyní v produktivním věku. Důchod je obdobím, kdy se vám sníží příjmy, a vy se budete muset naučit hospodařit s jiným rozpočtem, než jste byla doteď zvyklá. Uvědomujete si, že každé finanční přilepšení ke státnímu důchodu je dobré. Pamatujte ale, že čím dříve začnete spořit, tím lépe. Platí i to, že čím vyšší částku si spoříte, tím vyšší státní příspěvek dostanete. Průzkum ČSOB také ukazuje, že na stáří myslíme intenzivněji až v době, kdy se k nám blíží mílovými kroky a to není zcela v pořádku. „Průměrné částky, které si ženy spoří na penzi se zvyšují s tím, jak se blíží důchodový věk. Alarmující ale je, a to vyplývá i z našich statistik, že si ženy začínají spořit průměrně o dva roky později než muži, a to konkrétně ve 42 letech. Navíc také spoří nižší částky,“ popisuje Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. Z dat ČSOB vyplývá, že si ženy spoří průměrně 784 korun za měsíc. 63,3 % žen, které mají sjednáno penzijní spoření, si odkládá částku do 500 korun za měsíc. Částky vyšší než tisíc korun nejsou ženy příliš ochotné si na penzijní spoření ukládat. Jen 5,5 % žen si na důchod šetří mezi 1 000 až 1 500 korunami měsíčně, mezi 1 500 a 2 000 korun si spoří jen 4 % ženy a pouze 1,3 % ženy si spoří částku vyšší než 2 000 korun.
20 – 24 bodů
S penězi to tedy skutečně umíte. Zajímáte se o všechny možnosti, jak je co nejlépe zhodnotit a dobře si uvědomujete, že je lepší, když „volné“ peníze pracují a proto je nenecháváte jen tak ležet na běžném účtu nebo ještě hůře někde doma v šuplíku. Díky vaší nátuře myslíte i na vaše okolí, především tedy na potomky. Určitě totiž jste jedna z těch 60 % žen, které jak vyplývá z průzkumu ČSOB, spoří svým dětem. Nejčastěji to tedy bývá penzijní spoření. To pro svou ratolest založí zhruba 43,2 % žen. Přes 10 % ženy spoří svým dětem prostřednictvím investičních fondů, každá desátá myslí rovnou na stáří svého dítěte a rovnou mu založí penzijní spoření. Na penzi lze totiž šetřit už od narození. „Penzijko pro děti představuje stále poměrně novou formu spoření, jehož výhodou je vedle zhodnocení i státní příspěvek. Děti mají před sebou dlouhodobý spořící horizont, a proto i z nižších pravidelných příspěvků vzejde zajímavá částka, která jim ulehčí vstup do dospělosti,“ říká Marie Zemanová, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. Část naspořených peněz je totiž možné za splnění podmínek stanovených zákonem vybrat v době, kdy dítě dosáhne věku 18 let, ale to při vašem přehledu ve světě financí dozajista víte.
