Nebezpečná ranní hypertenze
Nejvyšší krevní tlak míváme krátce po probuzení. Ranní hypertenze je definována jako týdenní průměrná hodnota ranního krevního tlaku (který se měří 1 až 2 hodiny pro probuzení) a přesahuje 135/85 mm Hg. Existují dva typy ranní hypertenze. V prvním případě může jít o pacienty, kteří mají konstantně vysoký krevní tlak během noci anebo se jim zvyšuje během spánku. V druhém případě jde o pacienty s extrémním poklesem krevního tlaku v noci a extrémním nárůstem ráno. Do chvíle, než člověk navštíví lékaře, se však krevní tlak sníží natolik, že se znemožní správná diagnóza. Právě proto lékaři doporučují pravidelné domácí měření krevního tlaku.
Koho hypertenze ohrožuje?
„Hypertenze není zdravotním problémem pouze seniorů, objevuje se ve všech věkových kategoriích, a to i u jinak zdravých jedinců. Důležitým problémem zůstává, že až čtvrtina postižených o svém zvýšeném krevním tlaku neví, a proto se neléčí,“ varuje kardioložka MUDr. Petra Vysočanová z FM Brno. Do rizikové skupiny obyvatel tak patří i ti, u kterých se v rodině dříve vyskytla mozková příhoda. I navzdory správně nastavenému životnímu stylu je totiž genetická predispozice neovlivnitelným faktorem. Doc. MUDr. Gabriel Kamenský, CSc., FESC definuje ohroženou skupinu obyvatelstva takto: „Jsou to především pacienti s vysokým krevním tlakem, diabetici, kuřáci a pacienti vyšších věkových kategorií. Znepokojující však je, že v posledním období vídáváme mozkové příhody i u mladších lidí. V nedávné době jsem se setkal se čtyřmi případy žen ve věku mezi 30 – 40 lety, které dostaly mozkovou příhodu, přičemž při jednom z nich šlo o ženu v sedmém měsíci těhotenství. Ženy mají téměř třikrát častější mozkové příhody než muži. Další rizikovou skupinu představují lidé, trpící fibrilací předsíní. Tato arytmie se vyskytuje u starších lidí (nad 60 let). U mladých bývá velmi zřídkavá.“
Pravidelné domácí měření
Jednou naměřená vysoká čísla nemusí znamenat, že člověk má vysoký krevní tlak. Krevní tlak je kolísavý a jeho nárůst může být vlivem krátkodobého stresu nebo třeba jen strachem z lékařského prostředí, který je nazýván jako syndrom bílého pláště. Aby byly naměřené hodnoty vypovídající, je třeba měřit se ve správnou chvíli i správným způsobem. V domácím prostředí jsme ve větším klidu než u lékaře, proto se jako jedno z řešení nabízí pořídit si tlakoměr domů. „K měření tlaku doma je potřeba klidné prostředí a klinicky ověřené tlakoměry s kvalitní, dostatečně velkou manžetou (např. Intelli manžeta, a přístroje Omron M6 Comfort či Omron M7 Intelli IT s aplikací pro Android/iOS). Pacient by si měl tlak měřit pravidelně jednou nebo dvakrát týdně, před každým měřením by měl být minimálně pět minut v klidu, nepít alkohol ani nekouřit. Tlak se měří vždy na stejné holé ruce, nikdy ne přes rukáv,“ vysvětluje doktorka Vysočanová.
Pokud se prokáže, že hypertenze je i váš případ, není třeba se zbytečně stresovat. Důležitým bodem je o problému vědět. Vysoký krevní tlak se dá snížit zdravým životním stylem. Doporučuje se omezit příjem alkoholu, přestat kouřit, začít sportovat (pozor na přílišné vypjetí a zvedání těžkých vah, které tlaku taky nesvědčí) a hlídat si příjem soli, tučného a nezdravého jídla. Zanechání rizikových návyků faktorů může vést k lepší zdravotní kondici a nižšímu tlaku. „A pokud změna životního stylu nestačí, je potřeba navštívit praktického lékaře, který už zváží vhodnost snižování krevního tlaku léky. Těch je v současnosti dostupná celá řada a je tedy možné každému pacientovi vybrat vhodný, individuálně dobře snášené lék, nebo lékovou kombinaci,“ zakončuje MUDr. Vysočanová.
Více informací na www.krevnitlak.cz nebo na www.rady-lekare.cz
