Průzkumy říkají, že samovolným potratem skončí každé páté těhotenství. Čísla prý však mohou být ve skutečnosti ještě vyšší, neboť některé ženy ani nestačí své těhotenství zaregistrovat a zárodek plodu odejde s lehce opožděnou menstruací, pravda možná o trošku silnější než obvykle.
Kde se stala chyba?
Samovolný potrat ale bohužel neprobíhá jen tak, že o něm žena ani neví nebo začne neočekávaně krvácet. Může se stát, že jdete na obvyklou prohlídku třeba v desátém týdnu těhotenství a najednou vám lékař oznámí: „Je mi to moc líto, ale nevidím tlukot srdce!“ Jak to? Vždyť přeci máte všechny příznaky, včetně ranních nevolností. Už máte naplánováno, jak přestavíte byt, aby tam bylo místo na dětskou postýlku, řekla jste o svém těhotenství nejlepším kamarádům, rostou vám prsa... „Vždyť jsem ani nekrvácela, nemám žádné bolesti,“ namítnete a přesvědčujete doktora, aby se na embryo podíval ultrazvukem ještě jednou. Bohužel, je to definitivní. Vaše těhotenství ukončila vyšší moc. „Příroda časným potratem do třetího měsíce obvykle řeší nějaký svůj omyl při raném vývoji zárodku,“ vysvětlí vám gynekolog. Možná vám jeho slova pomohou se s nelehkou situací vyrovnat, ale je dost možné, že informací i následné psychické podpory budete potřebovat mnohem víc.
Ach ty hormony
Říká se tomu zamlklé těhotenství. V překladu to znamená, že zatímco si žena myslí, že je stále těhotná, plod se v ní přestal vyvíjet a musí zasáhnout lékař. Jinými slovy musí do nemocnice, kde jí pod celkovou narkózou provedou revizi dělohy.
Je úplně přirozené, že žena tento okamžik prožívá opravdu těžce. I když jí to v té chvíli tak připadá, určitě není jediná na světě. „Společně s vámi (pokud zákrok neabsolvujete v některé soukromé klinice) tím prochází dalších pět žen,“ vypráví svůj nedávný bolestný zážitek třicetiletá Alena. „Sdílíte s nimi pokoj, čekáte, až vás zavolají na sál, společně se probouzíte z narkózy a pak všechny pláčete. V tu chvíli ani netušíte proč. Nic vás nebolí, jen cítíte neuvěřitelné prázdno. Cloumají s vámi hormony, nemůžete racionálně uvažovat a říkáte si jediné: kdy už budu zase těhotná?,“ svěřuje se Alena. A je prý úplně jedno, jestli to bylo vaše první těhotenství, nebo už doma nějaké děti máte, pocity bývají skoro u všech žen stejné – hlavně to rychle napravit a tu bolest zakrýt novou radostí. Jenže jako všechno i tohle vyžaduje čas a trpělivost.
Kdy se pokusit o další dítě? Čtěte dál!
Kdy bude další dítě?
„Nepokoušejte se o další dítě dřív než za tři měsíce,“ upozorní vás ještě před odchodem z nemocnice lékař. „Nechte uplynout minimálně tři cykly, ať se děloha může zregenerovat!“ A najednou tři měsíce trvají jinak než doposud. Po návratu z nemocnice nastává ve vašem těle šestinedělí. Vaše tělo si myslí, že jste porodila, a hormony jsou připraveny pečovat a milovat... Jenže ono bohužel není koho a o co. Jste upnutá k jediné věci, co nejdřív znovu otěhotnět. Závistivě sledujete maminky s kočárkem, zasněně těhotné ženy s bříškem na zastávce. A už vám zvoní telefon, volá kamarádka, se kterou jste se sice viděla předevčírem, jenže to jste si ještě myslela, že jste těhotná: „Tak co, mamino!“ vítá vás. A vy jí musíte vysvětlit, co se stalo, a zároveň polykat slzy. Máte pocit, že to nemůžete zvládnout, že jste nešťastná a nic vás nemůže rozptýlit. Pozitivní na tom všem je, že bolest odchází. Je každý den menší a menší, ale pravdou je, že asi nikdy nezmizí úplně. Tedy minimálně do dalšího těhotenství, které samozřejmě budete prožívat zcela jinak, než to předtím.
Tělo si poradí, uzdravit se musí hlavně duše
„Vždy radím svým pacientkám, aby se o další dítě pokoušely, až budou psychicky v klidu,“ doporučuje gynekolog Petr Kryl. Někteří odborníci na lidskou duši dokonce tvrdí, že potrat je jen důsledkem něčeho nedořešeného, nedodělaného, neuspořádaného. Proto je dobré využít čas po potratu sama pro sebe. Těšit se z maličkostí, obklopit se přáteli (možná i prací). A klidně vyhledat i psychologa. Nesnažit se bolest za každou cenu odehnat, ale také se v ní neutvrzovat. Nechat ránu (hlavně tu psychickou), ať se sama zacelí. „Některým ženám se sice podaří velmi brzy otěhotnět, jistým dokonce i v nedoporučovaném šestinedělí, ale pro organismus to rozhodně není dobré. Hrozí opakování potratu, případně mimoděložní těhotenství,“ líčí gynekolog. Ženy, kterým se něco podobného přihodilo, se často sdružují na internetu, povídají si o svých pocitech, uklidňují se. Spíš než minulostí je ale lepší žít přítomností. Nemyslete jen na svou bolest, ale užívejte život, jaký je. Jen spokojená a klidná žena může očekávat klidné a pohodové těhotenství.
Stalo se něco podobného vaší kamarádce? Jak byste se k ní nyní měla chovat? Jak jí můžete pomoct? Pokračujte ve čtení!
Pomocná ruka nutná!
Rady pro kamarádky a partnery žen, které prodělaly potrat či zamlklé těhotenství
1. Mluvte s ní o jejích pocitech. Nenechte svou kamarádku (muži svou partnerku), aby svůj smutek potlačovala. Pláč je přirozeným lékem rány na duši.
2. Opečovávejte ji. Zaslouží si to. Objednejte ji na masáž, vezměte na dlouhou procházku, zajděte na jógu. Zkrátka cokoli, kde může pohodlně relaxovat.
3. Dodejte jí sebevědomí. Pro ženu po potratu je důležité, aby se zase cítila hezky a hlavně žensky. Takže vyrazte na nákupy.
4. Nepoužívejte věty jako: „Budeš mít jiné dítě!“ nebo „Teď aspoň zase můžeš pít alkohol.“ Nic z toho jí situaci neulehčí. Spíš jí nabídněte příběhy žen, které si podobnou zkušeností také prošly a teď mají zdravé dítě.
5. Spousta žen prožívá po potratu tzv. postabortivní syndrom, se kterým můžou souviset závratě, bušení srdce, žaludeční nevolnosti, bolesti hlavy, obavy o budoucnost, problémy se soustředěním a hlavně neklidný spánek. Pokud se tyto příznaky objeví, doporučte kamarádce (či partnerce) návštěvu psychologa.
6. Naplánujte nějaké zajímavé akce, které ji budou bavit. Ženy po potratu totiž mají pocit, že je jejich život nenaplňuje, a vědomě rozvrací přátelské vztahy a stahují se do sebe. To je ta největší chyba, kterou mohou udělat.
