Stres není nemoc, ale stav. Setkáváte se s ním v práci i doma, ovšem v zaměstnání podstatně častěji. Když se řekne stres v práci, představíte si nejspíš dlouhé zácpy na silnici, v důsledku toho pozdní příchody, e-mailovou schránku, do které každé dvě, tři minuty naskočí nová pošta, neustále vibrující mobil… Už méně se přitom mluví o fenoménu, jenž vás paradoxně stresuje mnohem víc – stresu z druhé ruky, který na vás přenášejí lidé kolem vás.
Této negativní emoci podléháme dnes a denně úplně všichni. A spoustě z nás ani nedochází, že právě ona je příčinou toho, proč jsme tak roztěkaní, nerudní, naštvaní, unavení a pesimističtí k celému světu.
V práci jako ve špatném filmu
Na osoby šířící stres (někdy se jim také říká ‚rozsévači stresu‘) narazíte všude, ale nejčastěji samozřejmě v práci. „Jsou to na jedné straně lidé pesimističtí, negativističtí, nespolupracující, s nimiž je těžké cokoliv vyjednat. Na druhé straně pak lidé přehnaně agilní. Nešíří depresivní stres, ale vytvářejí kolem sebe vzdušný vír, ve kterém, pokud to dovolíte, jen nesvéprávně poletujete,“ říká psycholožka Zdeňka Židková. Tito lidé stále pobíhají, telefonují, zkrátka vytvářejí dojem stoprocentně produktivních jedinců, ovšem ve skutečnosti kolem sebe šíří pouze paniku. „Paničtí lidé jsou velice aktivní a tím mnohé zmatou. Člověk by věřil, že ruku v ruce s aktivitou jde i produktivita, ale není to pravda,“ dodává odbornice. Jak tyto dvě skupiny odlišit?
„Zadejte jim úkol a sledujte jeho plnění. Paničtí lidé se vám budou snažit dokázat, že to nejde, a vyjmenují všechny překážky, které jim stojí v cestě. Jejich nejoblíbenější větou je: To by se muselo... Ale ono to nepůjde... Poznáte je tak, že nikdy neodpočívají, stále něco řeší, obvykle však trochu mimo mísu, stále něco kritizují a zabývají se tím, jak je věc obtížná. Víceméně pořád také předpovídají špatné konce, a když jde do tuhého, přesunou se na jiné pole, kde paniku šíří dál.“
Jednejte rychle
Muset minimálně osm hodin denně vycházet s kolegy, kteří připomínají nálož před výbuchem, je frustrující. Přesto podle Zdeňky Židkové existují způsoby, jak se s tím můžete poprat. Nejdůležitější je, abyste začali okamžitě jednat, jakmile cítíte, že na vás někdo přenáší stres a nervozitu.
„U lidí, kteří o vás nechtějí přijít, rozhodně pomůže promluvit si otevřeně a říct své výhrady k jejich chování. Jestli jste pevně propojeni, těžko by vaši ztrátu oželeli, a tak se přinejmenším budou snažit zklidnit. Řeklo by se, že to platí jen v začátcích vztahů, kdy je druhý pohlcen vzkypělými emocemi, ale není to pravda. I v zavedených vztazích si uvědomujeme, že nechceme druhého ztratit, a radši nápor na něho zvolníme.
Zde se vyplatí slova jako: Tohle už, prosím, nedělej! nebo si zvolit jasný signál, který má zastavit nepříjemné chování druhého,“ doporučuje odbornice. Podstatně hůř se vyjednává s kolegy majícími vás za onuci, která je jim pokaždé k dispozici. Tady je podle psycholožky rovnoprávná komunikace čirá zbytečnost a ztráta času. Ať použijete sebelepší argumenty, tito lidé vás poslouchat nebudou. „Slyšela jsem nedávno heslo mladých, které se dá využít: Tvůj život, tvoje story, nezajímá mě to, sorry,“ říká Zdeňka Žídková. Zní vám to až příliš sobecky? Ono to taky sobecké je a má to svůj důvod.
„Pokud vám dotyčný člověk přináší jen mínusy, není proč být mu k dispozici více, než je nutné, není to vaše povinnost. To je mantra, kterou je třeba si neustále připomínat. Musí zkrátka nastoupit tvrdá sebeobrana,“ dodává.
Tak už jsi taky bez práce?
Stres, který na nás přenášejí druzí, nemusejí vytvářet jenom kolegové v práci, ale i nejbližší lidé kolem vás: rodiče, sourozenci a hlavně přátelé. Stačí pronést větu typu: „Tak už taky zavírají firmu, kde jsi deset let pracovala? Šílené! A práce není, já už ji hledám třetí rok.“
Cítíte? Už teď se vám klepou kolena, přitom – řeklo by se – je to jen hloupá poznámka. A nemusí se týkat jen práce. Věty o plánech, které se nepovedly, o kamarádkách kamarádek, které doma bije manžel, o tom, že všichni dobří chlapi došli, nebo i nevinná poznámka o zákeřné nemoci mají za následek černé myšlenky, strach a zadusí ve vás i ty poslední zbytky odvahy, které jste ze sebe vydolovali. Ne nadarmo se říká, že když v dnešním světě chcete uspět, musíte nejprve přestat poslouchat a řešit ostatní a začít se soustředit na sebe. V čem je problém? Dáváme-li přílišnou pozornost obavám a strachům, nabývají na síle a mohou nás stresovat stejně jako skutečnost. Ostatně je vědecky potvrzené, že často nás víc stresují naše představy než události samy o sobě.
Tento druh stresu je problematický i proto, že máme tendenci si v něm libovat. Jsou to všechny kluby nezaměstnaných, rozvedených a různě nešťastných, kde kritizujeme a nadáváme s ostatními. A často taky čekáme na nějaké vyšší poselství shůry, které nás spasí. A ono nepřichází a nepřichází...
Kluby trpitelek
Zejména ženy, které spojuje nějaké trápení nebo starosti, se v nich lidově řečeno patlají a ujišťují se navzájem, že není cesty ven. Nemusí jít o cílenou manipulaci, spíš o podvědomý strach nezůstat ‚v tom‘ sama opuštěná.
„Krásná česká věta: Vítej mezi námi! to vystihuje dokonale. Když už nepatřím do skupiny těch nejúspěšnějších, nejoblíbenějších a nejkrásnějších, tak musím být alespoň součástí klanu stejně postižených. A je jednodušší stáhnout lidi dolů k sobě než dřít se někam nahoru,“ vysvětluje Zdeňka Židková. S kamarádkami si zanadáváte, popláčete, což může mít zpočátku potřebný terapeutický účinek. Jenže hrozí riziko, že časem se v podobných kruzích začne omílat totéž pořád dokola – bez řešení. Vždy, když se s takovými kamarádkami sejdete, zeptejte se pak, co vám to dalo. Nic? Pak se s nimi raději nescházejte, zvlášť jestli jste akčnější typ, který ví, že každý se musí prvně snažit sám. Že potřebujete nakopnout? Pak vězte, že z psychologického hlediska nakopávají spíš ti, kterým se vede. Což zní logicky. Teď už jen začít tyto pozitivní lidi hledat. Věřte, existují... A naštěstí je jich pořád dost.
3 kroky, jak bojovat proti stresu
? Prevence – Ideální je, když zmapujete původce stresu ve svém okolí a dokážete se jim úspěšně vyhýbat nebo je zcela eliminovat. Pokud je to kolegyně v práci, seberte konečně odvahu a promluvte si s ní o tom, co vás trápí.
? Vystupte z komunity – Je to kolem vás samý pesimista? Začněte se stýkat i s jinými lidmi. Je ozdravné zjistit, že třeba nevěru opravdu neřeší KAŽDÝ pár, jak jste si až do včerejška myslela na základě vyprávění kamarádek.
? Naučte se protistresové cvičení – Potřebujete se zbavit stresu teď hned? Několikrát se zhluboka nadechněte a zase vydechněte. Můžete využít i metodu ‚otřepání‘. Vychází z pohybu psa, který se otřepává z vody. Protřepte jednotlivé části těla – ruce, nohy, hlavu, ramena. Pocítíte okamžitou úlevu.
