Čas adventu i samotné svátky provází mnohá úskalí. Většina z nás pospíchá a ve snaze stihnout toho co nejvíc někdy také chybuje. Vaří se, smaží, peče, probíhá lov na dárky, doma se nám usídlují návštěvy...
Je toho moc – a jak známo, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Pokud jde jen o materiální statky, dá se nad tím mávnout rukou, ale co v případě, že teče krev? Prevence je namístě, tak si pojďte prostudovat, na co si dát pozor, ať máte ty letošní Vánoce opravdu dokonalé!
Nehody v přípravě
Z průzkumů vyplývá, že během listopadu a prosince se na chirurgických ambulancích ocitá víc uklízejících hospodyněk než sportovců. Zkrátka a dobře, úrazy v domácnosti jsou v rámci předvánočních příprav velmi časté, touha umýt okna nebo utřít prach z těch nejvyšších bodů je nezastavitelná, odvážné ženy (muži v mnohem menší míře) jsou schopny balancovat na štaflích na jedné noze a nezaleknou se ničeho.
Další nebezpečí číhá při honu na vánoční dárky. Obvykle bývá mnohem více dopravních nehod, zejména sražených chodců, kteří se v zamyšlení nad tím, co mají nebo nemají koupit, bezhlavě vrhají do vozovek. Pandemie a internetové nákupy tyto nehody trochu redukovaly, stejně jako jiný vánoční trabl, a sice ten hlasivkový. Nezdá se to, ale docela dost se pěje, dozpívá až ke ztrátě hlasivek.
Tradice našich předků jsou zajisté krásné, ale někdy dost děsivé. Názorným příkladem je pohanská Perchta, podivná, bíle oděná bytost, která v adventním čase obchází stavení a hledá zlobivá individua. Ustrojená může být různě, nejděsivější je asi ta v kožichu se zvířecí hlavou, když u vás zaťuká s klasickým vybavením v podobě řeznického nože, koudele a putýnky, mohou se o vás pokusit mdloby. Přece jen Perchta nemá zrovna dobré úmysly, touží rozpárat zlobivcům bříška, odsát z nich do nádoby krev a žaludky pak vycpat onou koudelí.
Pohodu nezaručuje ani svatoondřejská věštba. Ondřej slaví svátek 30. listopadu, což někdy už vychází na advent a jindy ne, nicméně na tento den se lidé tradičně srocovali u babky kořenářky. Ta měla pro každého připravené čtyři hrnečky. Všechny překlopila dnem vzhůru a pod každý umístila jednu proprietu: hlínu ze hřbitova, kus chleba, hřeben a prsten. Stačilo si vybrat jeden hrneček – a bylo jasno, co dotyčného příští rok čeká. Hlína značila smrt, chléb hojnost, hřeben nemoc a prsten svatbu.
Jestli vás stresuje krájení jablíček tím, že se bojíte křížku, tohle věštění raději nezkoušejte. A možná raději nekoketujte s vůbec žádnými vánočními proroctvími, většinou bývají jen pro otrlé povahy, dost drsná a nekompromisní.
Napadlo by vás třeba, že procházka po poli mezi štědrovečerní večeří a půlnoční mší přináší smrt? Nebo to, že pro vás přijde zubatá záhy poté, co rozlousknete ořech, který bude červivý?
No, jako zlé znamení působilo na naše předky takové množství věcí, že bylo lepší během svátečního času a celého adventu snad raději vůbec nic nedělat.
Víte, že...… vánoční světélkové instalace nejvíc frčí v Americe, a tím pádem je tam každoročně ošetřeno nejvíc osob, které se poraní během manipulace s elektrickým proudem nebo po pádu ze střechy? … každý rok je v Americe evidováno okolo 400 požárů vánočních stromečků? U nás je to pak něco okolo stovky. … rok co rok se ve světě zraní tisíce dětí jen proto, že se ocitnou s rodiči ve vánočních tlačenicích v obchoďácích, kde je někdo srazí nákupním vozíkem? … na Vánoce podle všeho hojně zabíjí a vede k infarktům v podstatě nesmyslný stres z toho, že nebudeme mít vše dokonalé? … u lití olova, které by se dalo řadit mezi rizikové vánoční aktivity, si ublíží jen minimum osob? Je to zřejmě dáno tím, že zvyk dodržuje jen málo lidí. |
Velká váha, kterou všem náhodám a pověrám přisuzovali, jim často způsobovala zbytečné nervy. Berte si tedy z vánočních tradic spíš to pozitivní.
Třeba házení střevíčku a vyhlížení ženicha je aspoň legrace, nebo pokud máte k dispozici černého kohouta a nevíte, co příští rok zasadit na pole, můžete zkusit jiný celkem bezpečný štědrovečerní trik. Na podlahu vysypejte trochu od každé plodiny a to, k čemu půjde kohout nejdříve, bude na vašem poli nejlépe růst.
Stromeček v jednom ohni
Vánoční stromeček je opravdu krásná tradice. Jestli ale na vás už někdy upadl, víte, že to moc příjemné není. Zvěř a děti jej občas smetou a neštěstí je tu hned. Bohužel to není jediná katastrofa, která s načančanými jehličnany souvisí. Důvod, proč lehne vánoční stromeček a s ním klidně i celý dům popelem, je prostý – něco chytne.
Mnoho lidí má tendenci ctít tradice hořícími svíčkami. A ty v kombinaci s umělým stromečkem nebo záclonami v dosahu k požáru přímo vyzývají, u opravdového jehličnanu je to pak otázka jednoho zavadění loktem o větvičku nebo vteřiny nepozornosti, kdy od svíce chytne ozdoba nebo třeba balicí papír.
Bohužel ani s elektrickými světélky nemá člověk vyhráno, obyčejný zkrat způsobí, že pod stromečkem místo vánoční idyly budete slzet na rameno hasičům. Odborníci doporučují kabely zapnutých světélek kontrolovat, horký kabel může být předzvěstí neštěstí, škvařící se umělá hmota potom může napáchat hodně škody.
Mnoho lidí v rozrušení z ohně také zapomene na to, že elektrické přístroje se nemohou hasit vodou a že je nezbytné je vypojit ze sítě. Nu, ale bohužel se v plamenech neocitají jen stromečky…
Chytlavé maličkosti
Ohroženým vánočním druhem jsou také adventní věnce. Zvláště ty doma vyrobené, kde se zapomíná na nehořlavou podložku a držáky na svíčky, mohou stát za vznikem potíží. A chvojí také víc než dobře hoří… Nechcete zkusit raději svíčky na baterky?
Problematický může být však také sporák. Kdo sledoval případ dvou psů, kteří se sami doma nudili, přičemž jeden hledal něco na zub na sporáku a omylem ho zapnul, jistě už je ve střehu. Hasiči ze zkušeností potvrzují, že víc než pečení cukroví je rizikové smažení.
Když se vznítí kapr na pánvi, je třeba řešit to tak, že pánev rychle zakryjeme poklicí. Určitě je to lepší než hašení vodou. A že nebudete mít co k večeři, je v porovnání s tím, že jste mohli vyhořet, vlastně maličkost. Tolerovány jsou i drobné popáleniny a řezné rány kuchařů, bez těch by to asi nebylo ono.
Karamboly u stolu
Obešly by se Vánoce bez nějaké té kůstky z kapra, co se zasekne v krku? Ne! Než vyrazíte na pohotovost, zkuste babské rady. Třeba zajíst pohromu kůrkou chleba nebo uvolnění dýchacích cest úderem do zad. Nejdřív se ale doporučuje zakašlat a pokusit se kůstku posunout, následně ji zapít vodou a pak teprve zajídat. Někdo doporučuje dát si panáka octa nebo oleje, ale to je spíš pro odvážné, většinou je lepší skočit do auta a zajet k lékaři. Tedy pokud jste nepožili alkohol. I když od něj bývá překvapivě nejvíc úrazů očí, létající špunty jsou nebezpečné.
