Sedíte s přáteli v restauraci. Jedna z vašich kamarádek se celý večer tulí ke svému partnerovi, tiskne ho za ruku, usmívá se na něj a on její projevy náklonnosti opětuje. „Byla to láska na první pohled,“ cvrlikají svorně, když se jich ostatní ptají, jak se seznámili. „Koukli jsme se na sebe a věděli jsme, že jsme pro sebe jako stvoření. Jsme pro sebe ti praví.“
Díváte se na ně a v duchu jim tak trochu závidíte. Také byste to chtěla zažít. Kdo by nechtěl? „A jak jste spolu dlouho?“ ptáte se zvědavě nakonec. „Pár týdnů,“ dostane se vám odpovědi. „Ale je to pořád stejné, jako kdybychom spolu byli pár dnů.“ „Tak to je fajn,“ řeknete mile. Nemáte to srdce poznamenat: „Jsem zvědavá, jak to s vámi bude vypadat za rok. Natož rok a půl…“
Prověrka v čase
Čerstvě zamilovaní pochopitelně žádné řeči o rychlém vzplanutí za účelem rozmnožení slyšet nechtějí a jsou ochotni se za svoji osudovou lásku do krve „bít“, když na to přijde řeč. Dáme-li mezi slova „vzplanutí“ a „láska“ rovnítko, pak svým způsobem mají i pravdu. Ostatně neexistuje pouze jediná definice lásky. Ta nejčastější však tvrdí, že láska je: „Vztah mezi dvěma lidmi charakterizovaný silnou citovou vazbou, nezištností, stálostí, vytrvalostí, odpovědností a vzájemnou věrností. Stadium, které může navazovat na stav zamilovanosti a přitažlivosti.“
Francouzský spisovatel Honoré de Balzac byl přesvědčen, že láska není to samé, co vzplanutí. Láska na první pohled podle něj není možná, protože jí chybí to podstatné – důvěra, kterou prověřil čas a nejrůznější životní zkoušky. Zamilovat se je podle něj snadné, ale vydržet a milovat přes všemožná úskalí je nesmírně náročné.
Spisovatelka a filozofka Simone de Beauvoir byla rovněž přesvědčená, že láska je víc než zamilovanost a že se pozná až časem, jestli jsou dotyční pro sebe ti správní. K lásce je podle ní nezbytná přítomnost hlubokého přátelství, ale jak můžete pojmout hluboké k přátelství k někomu, koho v podstatě neznáte? Napsala: „Vedle intimních doteků dvou těl je k lásce ještě třeba něžných slov. Nemají-li si muž a žena co říct, nedokážou-li se vnímat jako přátelé, je mezi nimi láska nemožná.“
Síla pachu
Velkou roli v primární přitažlivosti (tedy v lásce na první pohled) hrají feromony. Je dokázáno, že takzvaná chemická komunikace je vývojově nejstarší. Feromony pomáhají jedinci stejného druhu sdělovat důležité informace včetně emocí (poukazují na neklid, strach, případně agresivitu a další) a zároveň ovlivňují jeho chování. Podle článku zveřejněného v časopisu Science si myši sdělují prostřednictvím feromonů údaje o svém pohlaví, postavení ve skupině nebo o tom, jak jsou připravené k páření. Lidé si sice partnera nevybírají pouze na základě feromonů, avšak feromony do našich životů rozhodně zasahují.
Náš tip: Velký erotický horoskop
Ženy třeba vylučují více feromonů v období ovulace a tehdy jsou také pro muže nejpřitažlivější. Podle vědců jsme prostřednictvím pachů přitahováni k těm jedincům, kteří se od nás geneticky nejvíce liší. Proto ten, který voní jednomu, nemusí vonět druhému. Tím se příroda pojišťuje proti tomu, aby se mezi sebou houfně rozmnožovali lidé, kteří jsou blízcí příbuzní nebo kteří jsou si geneticky hodně podobní. Láska na první pohled tak podle vědců prý není nic jiného než kladná odezva na pach, který jedinec, k němuž jsme přitahováni, vylučuje. Výzkumy zaměřené na to, proč nám někteří lidé připadají přitažliví a jiní nikoli, potvrzují, že vůně hrají při výběru partnera mnohem větší roli, než se předpokládalo.
Víra hory přenáší
Láska sice bývá považována za vyšší cit, než je zamilovanost, ale na zamilovanosti a bouřlivém vzplanutí není nic špatného. Jde o stav, který má svoji jasnou hodnotu a je pro člověka velmi důležitý. Evoluční bioložka Olivia Judson říká: „Kdyby se jedinci navzájem fyzicky nepřitahovali, už dávno by vymřeli. Jde o takzvanou primární přitažlivost, která může být někdy rozumově těžko vysvětlitelná.“
Zamilovanému nevysvětlíte, že ta jeho obrovská láska je, s nadsázkou řečeno, směsice hormonů a feromonů, a je to tak vlastně dobře. Bez víry, že jsme potkali toho pravého a že stojí za to naučit se kvůli němu toleranci a kompromisům, láska hluboká vzniknout nemůže.
