Pochopení v nedohlednu
Nemálo asexuálů přitom na okolí působí jako velmi fyzicky atraktivní. Není divu, že nemají chuť vysvětlovat, že je sex nebaví. Když už se kamarádům přeci jen svěří, posílají je k psychologům, terapeutům či sexuologům. Především pak u mužů je nezájem o sex vnímán negativně. Bezpochyby je to právě jeden z důvodů, proč nakonec přijmou vztah se sexuálně aktivním partnerem. Jak k tomu ale přijde ten, který má přirozené sexuální potřeby? Je vůbec možné s člověkem, kterého nepřitahujeme, žít v celoživotním svazku?
Do postele s ‚bokovkou‘?
Odborníci od těchto vztahů odrazují. Intenzita sexuálních styků sice časem klesá, v počátcích by ale erotická přitažlivost chybět neměla. „Sexualita jednoduše patří k párovému životu. Možná, že to může fungovat, když si ten, jenž není asexuál, najde způsob, jak své potřeby realizovat jinde,“ naznačuje Ondřej Trojan. Problém je v tom, že nechuť k sexu nemusí být automatickou povolenkou k mimopartnerským vztahům. Asexuálové nemusejí být schopni vášnivých sexuálních projevů, což ovšem neznamená, že na svého partnera nebudou vášnivě žárlit. „Upřímně pochybuji, že takový vztah může mít dlouhou
trvanlivost,“ uzavírá Trojan.