Muži a ženy nemají jen jiné pohlavní orgány, ale také jinak fungující myšlení a smysly. Důvodem jsou rozdílné hormony a jiná stavba mozku. Právě ty mají na svědomí, že ženy a muži povětšinou vnímají svět dost rozdílně, a to jak v příjmu informací (co vidí, slyší...), tak i v jejich následném vyhodnocování a reakcích. Tyto rozdíly nám zůstaly od pravěkých dob, kdy byly mužské a ženské role jasně dány. Muž byl lovec, žena ochranitelka domova a sběračka. To, že se posledních pár desítek let role ženy a muže ve společnosti stírají, je v porovnání s těmi dlouhými tisícovkami let velmi krátká doba na transformaci myšlení a smyslového vnímání. Možná proto si tak často nerozumíme. Když pochopíme rozdílnost mezi mužským a ženským vnímáním světa, můžeme se v tom druhém lépe orientovat a díky tomu pak žít (společně) šťastněji.
ZRAK
Ženy: Lépe se orientují na blízko a v detailech. Dokážou snáze najít drobné předměty, třeba zatoulaný špendlík, a lépe rozeznávají a rozlišují barvy (mají širší barevné spektrum), které dovedou i lépe pojmenovat (pro muže je meruňková často jen oranžová). Hůře vidí na dálku a orientují se v terénu. Zajímavé je, že tohle neplatí v době, kdy mají ovulaci. Jednoduše proto, že v té době se nesměly ztratit v lese, ale musely utíkat za mužem kvůli možnosti zachování rodu.
Muži: Lépe vidí na dálku a mají takzvané ‚tunelové vidění’. Znamená to, že spíše vnímají věci, na které se dívají přímo, periferní vidění jim dělá potíže. Znamená to, že zkrátka lépe najdou cestu k žádanému cíli, ale nevšimnou si přitom toho, co je kolem. Problémy jim dělá zvláště orientovat se na krátkou vzdálenost v místě, kde je více věcí. Například nedokážou najít ve skříni košili, i když ji mají ‚přímo před očima’.
