Doporučujeme

Mužský „drive“ aneb Mužská sexualita

Sexuální náruživost. Jsou rozdíly její intenzity skutečně dány pohlavím? Vše tomu nasvědčuje...

Mužská a ženská sexualita se liší – takový byl aspoň úzus až do nedávna. Jenže pak se objevily výzkumy, které ukazovaly, že ženské sexuální chování je mnohem více podmíněno společenskými a kulturními normami než mužské. Jinými slovy, když nastavíte společenskou laťku tak, že nadržená žena rovná se hříšná žena, většina žen prostě jen poslušně kývne „Dobrá“ a začne se podle toho nejen chovat, ale i cítit. Zkuste dát stejné omezení mužům a většina z nich se ušklíbne „To určitě“ a někteří vám u toho ještě dají „po čumáku“, aby vás podobně hloupé nápady napříště přešly.



Jak se měří chuť na sex?


Autoři výše uvedeného výzkumu tehdy přišli i s odpovědí na to, proč jsou ženy společensky snadněji ovlivnitelné: Prostě jsou méně nadržené! Jejich sex drive je slabší než mužský a dá se tedy snáze držet pod kontrolou. Vydat se společenským normám je pro ženy zkrátka jednodušší.



Možná by tento výzkum přešel bez valného povšimnutí, kdyby nebyl publikován v pro-feministicky laděné době. Tak se ho totiž zmocnila vlna názorů, které měly za účel proměnit společenský pohled na postavení žen ve světě, na to, jak jsou ženy viděny a chápány. A sexualita byla jedním z nejintenzivnějších bojišť.



Tvrzení, že ženy nejsou tak mocně svazovány sexuální touhou jako muži, bylo považováno za nechutný stereotyp šovinistického světa. Akademici, psychologové, sexuální terapeuti i právníci začali ve svých praxích pracovat s postojem, že ženský sex drive je úplně stejný jako mužský, jakoby to byla hotová věc. Až si jeden z nich, psycholog Roy Baumeister, všiml, že něco v tomto názoru tak úplně neodpovídá jeho životním zkušenostem. Ať se podíval, kam se podíval, v drtivé většině situací bylo prostě jasné, že mezi mužským a ženským přístupem k sexualitě prostě existují rozdíly. Ať se zeptal, koho se zeptal, zkušenost byla vždy podobná – muži se prostě v něčem chovají sexuálně jinak. Bez vědeckého důkazu své vcelku prostinké pozorování nemohl publikovat. A tak se rozhodl, že se pokusí sexuální apetit změřit. Jak se ale taková chuť na sex měří?




Co dělá sexuchtivá žena?


V žádné tehdy publikované odborné knize Roy nemohl najít tvrzení, ze kterého by jasně vyplývalo, že ženy mají nižší sex drive než muži. A protože se chtěl vymanit z genderového pohledu na věc, napadlo ho přistoupit k tomu tak, jako kdyby porovnával dvě ženy – nebo dva muže. Kdyby jedna z žen měla vyšší sexuální apetit, jak by se její chování lišilo od té první, jejíž touha po sexuálním uspokojení by byla nižší? Jaké by byly její preference?


Odpovědi na tyto otázky jsou z hlediska selského rozumu vcelku jasné. Sexuchtivější žena by na sex myslela častěji než žena s nižším sexuálním apetitem. Měla by více fantazií, silnější touhu a také by častěji skutečně souložila. Měla by více partnerů. Masturbovala by častěji. Věnovala by více snahy a času než první žena tomu, aby k souložím opravdu došlo. Sám Roy Baumeister uznal, že to sice není nejvědečtější z důkazů, ale dává smysl. Představit si to obráceně, tedy že žena s nižším chtíčem by častěji fantazírovala, souložila, masturbovala a vyhledávala nové a nové partnery, prostě nějak nesedí.



Roy a jeho tým snesli dohromady celou řadu výzkumů a důkazů, které potvrzovaly, že přesně tak jako žena s vysokým „sex drive“ v našem příkladu se přece projevují muži! Je samozřejmě jasné, že existují ženy, které prožívají častou a intenzivní touhu po sexu, stejně jako existují muži, které sex po delší období ani nenapadne. Ale v průměru jsou data zřejmá: Muži chtějí sex více než ženy. Téměř vždy si přejí víc sexu, což platí pro nevybouřené pubertální páry stejně jako pro usazená manželství po čtyřiceti letech. Kromě již zmíněných faktorů jako častější soulož či bohatší fantazírování jsou ochotni víc riskovat jen kvůli tomu, a­by k sexu došlo a skoro nikdy neodmítnou příležitost k němu.



Jeden výzkumný tým šel tak daleko, že vyslal po školním kampusu relativně přitažlivé lidi a nechal je oslovovat osoby opačného pohlaví s větou: „Už nějakou dobu si tě tady všímám a moc se mi líbíš. Nechtěl/a bys se mnou jít dneska do postele?“ Tři čtvrtiny mužů nadšeně kývly. Ano neřekla ani jedna žena.




Masturbace – nejreálnější obraz


Masturbace bývá považována za jedno z „královských“ měřítek, jak porovnávat intenzitu sexuální náruživosti. Proč si ji výzkumníci tak považují? Protože nejméně ze všech faktorů propadá vlivu vnějších podmínek. Sexuálnímu uspokojení při masturbaci v cestě nestojí skoro žádné překážky. Nemusíte shánět sexuálního partnera nebo ho k sexu přemlouvat. Při rozhodování, zda se potěšení oddat či nikoli, nemusíte zvažovat riziko otěhotnění ani sexuálně přenosných nemocí a nemusíte tedy potěšení oddalovat nebo odmítnout kvůli tomu, že např. nemáte kondom. A i kdyby byl společenský tlak jakýkoli, při masturbaci se uplatňuje nejméně, protože je to jen mezi vámi – a vámi.



Šlo by namítnout, že společenská masáž žen potlačující jejich sexualitu byla tak mohutná, že ženy se prostě masturbovat stydí, proto masturbují méně než muži. Nevíme samozřejmě, jaké výsledky by přinesly průzkumy v době upalování „čarodějnic“, ale dnešní data jsou jiná. Jediní, kdo cítí při masturbaci vinu, jsou (velmi vzácní) nemasturbující muži! Nemasturbující ženy uvádějí, že je to prostě nenapadá.



Stejné i v klášteře


Co se stane s chtíčem, když se muž rozhodne dobrovolně vydat sociální normě – tedy chovat se „poslušně“? Pro zastánce stejné intenzity sexuálního apetitu u mužů i u žen nemají ženy slabší sex drive, ale jen potlačený, protože byly poslušné. Jak tedy vypadá obrázek mužů, kteří sami sebe vystavili sexuálnímu omezení.



Z důvěrných rozhovorů s mnichy a jeptiškami, tedy s lidmi, kteří se rozhodli sexuální touhu potlačit nebo překročit, zcela jasně vyplývá, že výsledky zůstávají stejné i pod klášterními hábity. Například katoličtí kněží či mniši vykazují mnohem vyšší sexuální aktivitu než jeptišky, a to i přesto, že složili slib úplné sexuální abstinence, často z celého srdce a s vidinou mnohem podstatnějších životních hodnot. Mniši také uvádějí, že vzdát se sexuality je pro ně nesmírně obtížné a jednou z nejsilnějších výzev. Téma, které mezi jeptiškami zdaleka tak často nepadá. Asi je to jasné – muži jsou prostě nadrženější než ženy. 




Mužská sexuální MAPA světa


? Je mnohem pestřejší než ta ženská... Kromě toho, že na sex myslí mnohem častěji než ženy, ještě...:

...muži mají častější sexuální fantazie.

...v mužských fantaziích vystupuje více různých partnerů a jejich příběhy bývají bohatší a barvitější.

...muži masturbují častěji než ženy.

...pro vidinu sexuálního aktu jsou ochotni mnohem víc riskovat a víc vsadit všanc (vzpomeňme prezidenta Billa Clintona).

...muži si přejí více sexu než ženy v každém věku.

...muži touží po širším výběru partnerek či partnerů než ženy.

...muži sex častěji iniciují.

...muži sex skoro nikdy neodmítnou.

...ženy se bez sexu obejdu snáze a delší dobu.


ŽENSKÝ SEX DRIVE ŽE JE SLABŠÍ?!  Tak tehdy křičely rozzlobené feministické hlasy. Jen povolte škrtící uzdu, na které muži ženy již tak dlouho drží, a uvidíte to ženské sexy rodeo! Jenže nic se nemá jíst tak horké, jak se to uvaří. Proto je třeba podívat se na podstatu věci bez zbytečně silných emocí. Pak zjistíte, že síly sexuality nejsou na obou stranách stejné...



  • Vybrali jsme pro Vás