Detektor lži
To, čemu většinou ženy říkají láska, je vlastně ubezpečení, že muž se bude zdržovat někde poblíž a pomůže ženě vychovat potomstvo. Pro ženu je sex vyvrcholením jejího emočního pouta k muži. Pro muže je sex uvolněním testosteronového tlaku, který více či méně pociťuje vlastně neustále. Teprve když se muž tohoto tlaku zbaví, může k ženě pociťovat emoční vztah. To proto muži tak často nenápadně zmizí, jen co dosáhli svého. Nebyla to láska, ale testosteronový „teror“. Pro muže je sex detektorem lži, který odhalí skutečnost vášně, kterou k ženě chovají. Právě proto je sex v raných stádiích kontaktu pro ženy tak riskantní – muž ještě neměl čas, aby si k ní probudil alespoň nějaké romantické city. Ženy podvědomě protahují dobu, kdy se muži vydají, protože udržování sexuálního napětí jim zajistí čas, během kterého se do nich muž může aspoň trochu zamilovat. Sex se musí jevit jako už už možný – ale nikdy ne tak docela. Když je sexuální napětí na vrcholu, jeho uvolnění je úžasné a jednou najednou nikdy nestačí, což pomáhá vybudovat základy potenciálního dlouhodobého vztahu – a lásky. Muži se zamilovávají díky sexu. Ženy mají sex kvůli lásce.
A co z toho všeho vyplývá?
Poučení, které z toho plyne, je prosté: měli bychom se učit stále lépe a hlouběji chápat a přijímat naše partnery a činit je šťastným tím, že jim budeme dávat to, co chtějí: úžasný sex, nebo nádhernou lásku. Allan a Barbara Peasovi ve své knize Proč muži chtějí sex a ženy potřebují lásku píší: „Chcete-li být šťastná s mužem, musíte ho hodně chápat a málo milovat. Chcete-li být šťastný s ženou, musíte ji hodně milovat a vůbec se nesnažit ji pochopit.“ Jinými slovy, každý z nás by se měl stát tak trochu tím druhým. Teprve pak budeme žít celistvější a klidnější život.