Představte si, že máte za muže programátora, absolventa „matfyzu“, ekonoma – zkrátka nějakého v očích ostatních spíše „praktického suchara“. Kateřina žije se zavilým archeologem. „S Tomášem jsme se po šesti letech vztahu rozhodli, že se vezmeme. Navrhl, abychom jeli na svatební cestu na místo, které se mně (ani nikomu jinému) nezdálo vůbec ničím zajímavé. A proč? Protože tam byly objeveny jakési vzácné zbytky pravěkého sídliště... Prý spojíme příjemné s užitečným! Já si představovala svatební cestu jako romantickou událost spojenou s vyznáním lásky při západu slunce nad mořem na ostrovech plných tropických ptáků, on navrhne jakýsi evropský zapadákov rozkopaný archeology!
Když jsem mu to s pláčem vyčetla, slz si nevšiml a jen zamumlal: ‚No jo, pro mě za mě. Myslel jsem jen, že bys tam mohla chodit třeba do lesa a já bych se zatím mrknul na ty vykopávky...‘ A myslel to úplně vážně...“ Na jedné straně by se mohlo zdát Kateřinino rozhořčení na místě. Jenže očima zvenčí je jejich vztah vlastně pěkný. Tomáš jí sice každý den nevyznává lásku, ale vyjadřuje ji po svém. Je věrný, spolehlivý, šikovný, praktický, postavil pro ně dům, má smysl pro rodinu, skvěle vaří. Solidní jistota. „Jenže on nikdy nevnímá nic jiného než praktické věci!“ trvá na svém Katka. Ovšem co často u mužů považujeme za emoční natvrdlost, může být i natvrdlost naše. Třeba neschopnost nebo neochota vcítit se do partnera. Pomoci mu otevřít se a naučit se najít vstup do svých pocitů...
Jedna ze čtyř
Hněv, radost, smutek a strach. Čtyři základní emoce, které jako lidský druh máme. Z toho jsou nepsaným zákonem kulturního dědictví mužům „povoleny“ první dvě. Brečet a bát se je přece nemužné... Jenže muži tyto „slabošské“ emoce mají. Kde jsou? Psychologové při svých výzkumech zjistili, že když je neprožijí, transformují je uvnitř do emocí negativních, které mohou sociálně prožít a vyjádřit – zbývá jim jedna, a tou je hněv. Proto má často násilné chování či agresivita mužů ve vztazích i životě jasný důvod – potlačený strach či smutek, které se navenek projeví právě jako hněv. Je také dobré vědět, že naše mozky skutečně fungují trochu jinak. Spojení mezi levou hemisférou, centrem logiky, a pravou, místem odpovědným za naše pocity, je v mozku ženy mnohem rychlejší. Někteří psychologové ho přirovnávají k dálnici, zatímco u mužů ke klikaté horské silnici, která znemožňuje mužům rychlý přístup k emocím. I horská silnice se však dá dobře použít, když se po ní naučíte obratně jezdit.
Popláčou si...
Situace se globálně lepší. Zaběhnuté genderové role se mění a uvolňují, ve světě se mluví o nové generaci mužů – říká se jim SNAGs (Sensitive New Age Guys, v překladu „citliví muži nové doby“). Popláčou si, nebojí se mluvit o vztazích a strachu. Prožívat něžnosti a romantiku. Třiatřicetiletý právník Libor říká: „Nevím, kolik si toho můžu dovolit se světem emočně sdílet. Jedním dechem po nás ženy chtějí, abychom byli emočně otevření, ale zároveň, byť třeba podvědomě, abychom byli hrdinové tvrdí jako skála. Tahle pocitová gymnastika je vyčerpávající a myslím, že mnoho mužů neví, jak oba póly v sobě i navenek skloubit dohromady.“
Kudy dál
Rozhodnete-li se do svého vztahu vnést více emocí a empatie, začněte v prvé řadě u sebe. Nenuťte svého „programátora“, aby pronášel romantická vyznání lásky ve verších v momentě, kdy něco kutí na svém stroji. Udělejte to sama. Až nadejde vhodná a nečekaná chvíle, řekněte mu třeba, že ho milujete pořád stejně, jako když jste se potkali, a že jste vděčná, že můžete být jeho ženou. Když půjde o téma, kde by měl vyjádřit své emoce, nesedejte si proti němu, ale vedle něj. Pro muže je snazší, když nejsou konfrontováni tváří v tvář. Začněte s málem. Říkat „cítím se trošku smutný“ nebo „trochu se bojím“ je pro mnohé muže snadnější, než přímo přiznat zranitelnost... Netlačte na pilu. Nepokoušejte se z partnera páčit detaily a důvody jeho smutku či obav, když víte, že měl těžký den. Místo mluvení ho uvolněte jinak – činem. Ideálním pomocníkem emočního otvírání je sex. Možná jste si všimla, že mnozí muži, kteří o svých pocitech nemluví, je umí vyjádřit tělem při milování. Z člověka v napětí nic kloudného nedostanete, naopak ve stavu psychického i fyzického uvolnění se dá najít lepší průchod emocím.
