I tak lze odpovědět na kompliment. Právě jste zrudly a namítáte, že na každou poklonu odpovídáte: „Ale né, ztloustla jsem. Kdepak, ty šaty jsou z druhé ruky. Nepřechval mě!“? Děláte chybu! Poradíme vám, jak lichotky přijímat elegantně, sebevědomě a s vtipem. Jako pravé dámy.
Chovejte se jako by nic
Neodmlouvejte, nesnažte se vyvracet tvrzení. Nejjednodušší pravidlo: poděkujte. Právě vám kolega pochválil nové šaty? Stačí se usmát a prostě prohlásit: Děkuji. A jede se dál.
Nenechte se zaskočit
Nenechte se zaskočit. V jednoduchosti je krása a podobná odpověď vám pomůže vyvléknout se z nejrůznějších situací. Poklona totiž nemusí být vždy příjemná ani upřímně myšlená. „Nedávno jsem debatovala s jedním kolegou, který se mi snažil vnutit svého kamaráda jako spolupracovníka. Neměla jsem nejmenší zájem toho člověka přijmout. Kolega, evidentně se domnívající, že mě obměkčí, mi v půli diskuse vysekl poklonu: Vám to ale dnes výjimečně sluší, jste taková vyletněná. Prosté „díky“ a mé pokračování v započaté diskusi ho, myslím, pořádně zpražilo.“
Buďte vtipná
Pokud máte jazyk dostatečně nabroušený a ten, kdo vám složil poklonu, není osoba vážená, můžete zkusit žertík. „Jste opravdu vtipná.“ „Ano, říká se to o mně.“ Varování: Slabší povahy může podobná odpověď trochu vyvést z míry. Ty silnější se naopak zasmějí a utvrdíte je v jejich mínění. Ať už bylo myšleno upřímně, nebo ne.
Oplývejte sebedůvěrou
Někdo vás pochválil a vám se pochvala zdá přehnaná nebo dokonce nepravdivá? Vsaďte na svou intuici. Schopnost přijímat komplimenty jednoznačně souvisí s mírou našeho sebevědomí. Jestliže máte problém na pochvalu kladně zareagovat nebo do svého okolí vysíláte negativní řeč těla (díváte se stranou, sklápíte hlavu, křížíte ruce na prsou), můžete nechtěně vysílat záporné signály. Nechtěným výsledkem pak bude, že příště už vás raději nikdo nepochválí. A vy to přitom děláte jen proto, aby si ostatní nemysleli, že jste namyšlení!
Pochvalte se občas i sama
Pochvalte se občas i sama. Mezi mými kolegy se traduje rčení: Musím se pochválit, nikdo jiný to za mě neudělá. Ale vážně: schopnost přijímat sám sebe, mít se rád a umět pochválit i sám sebe, je jedním ze základních předpokladů umět přijímat milá slova i od druhých.
Virginia Satirová ve své knize Model růstu (Cesta, Brno 2005) radí: „Přijmout své tělo a dát mu vše, co potřebuje, znamená nejen zajistit mu dostatečný přísun jídla a tekutin, ale také se umět pohladit, podívat do zrcadla a přiznat odrazu v něm, že mu to sluší, uvědomit si, že tohle tělo je mé a já ho mám ráda takové, jaké je. Být sama sebou.“
Oplácejte
Tenhle bod jsem si nechala až na konec, ale možná je jeden z nejdůležitějších. Jak víme, nic nepotěší druhého tolik jako upřímně míněná pochvala. Nemusíte lichotku vracet hned, to by ani nevypadalo přirozeně. Stačí, když o pár dní později, pokud je to možné, najdete na dotyčném něco, co se vám opravdu, ale opravdu líbí. A nezapomenete mu to říct. Že se na něj i vy více usmíváte? Vidíte, funguje to!
