Když se mi kamarádka svěřila, že nemá potřebu spát se svým partnerem, nijak mě to nepřekvapilo. Stává se vcelku běžně, že na sex není vždycky chuť, dokonce i když to trvá pár týdnů až měsíců. „Ty mi nerozumíš,“ zavrtěla nesouhlasně hlavou. „Tenhle problém není aktuální. Je trvalý. Nemám chuť skoro nikdy. Kdybych nemusela s partnerem spát a mohla vedle něj jenom ležet, byla bych naprosto spokojená. Problém je v tom, že partner to ještě neví. Kdybych mu řekla, že mě vůbec nevzrušuje, vzal by si to osobně a asi by se ho to dotklo.“ Na moji další otázku, jak s ním tedy spí, když na sex nemá pražádnou chuť, řekla: „Normálně. Přemůžu se a předstírám, že se mi to líbí a že mám orgasmus. Naštěstí není vyloženě hypersexuální, a tak po mně nevyžaduje sex několikrát denně.“
Petra, které je dvaatřicet let, tvrdí, že nikdy nebyla nijak sexuálně aktivní. „Poprvé jsem souložila ve dvaceti a bylo to fiasko. Nevěděla jsem, co mám dělat, jak se tvářit, a nelíbilo se mi to. Kdybych nevypila láhev vína, vůbec bych toho nebyla schopná. Pak jsem se zamilovala, ale jediné, po čem jsem toužila, byly polibky, doteky a objetí. Samotný sex mě zajímal jen kvůli partnerovi, kterého jsem milovala. Teď žiju s úžasným mužem, kterého bych nevyměnila, ale bojím se, že ho ztratím, jestli se nestane zázrak a mě to nezačne bavit. U doktora jsem byla, ale ten konstatoval, že pokud jsem vztah k sexu neměla nikdy, pak trpím poruchou sexuální funkce a nedostatečnou sexuální vzrušivostí a že bychom měli jít s partnerem do manželské poradny.“
Pohlavní chlad
Termín frigidita pochází z latinského frigidus, což znamená chladný. Odborně se frigidita, jinak také hypoaktivní porucha sexuální touhy, definuje jako nezájem o sexuální komunikaci u ženy či u muže, sexuální lhostejnost, netečnost nebo nedostatek vzrušivosti. Někdy se o frigiditě mluví v souvislosti s neschopností prožívat ať už koitální či nekoitální orgasmus, ovšem sexuologové upozorňují na skutečnost, že žena může být normálně sexuálně vzrušivá a může mít běžnou chuť na sex, ale přesto nemusí orgasmu dosahovat, a takové sexuální chování pak nelze nazvat frigiditou. Frigiditu rovněž nelze zaměňovat ani ztotožňovat s vynucenou sexuální abstinencí, a to ani v případě, že během ní dojde k vymizení sexuální apetence. Pokud se totiž změní okolnosti, chuť k sexu se v naprosté většině případů znovu obnoví. Frigidita se projevuje nejenom v nezájmu o pohlavní styk, ale také v necitlivosti pohlavních orgánů. Žena pociťuje frigiditu jako neschopnost reagovat na svého partnera.
Frigidita se vyskytuje u mužů i u žen. U mužů se však jedná o poruchu dosti vzácnou, a když už se objeví, bývá většinou způsobena poruchami v tvorbě mužského pohlavního hormonu. U žen se projevuje častěji a může mít psychické nebo fyzické příčiny a dále může být vrozená či získaná – například složitým porodem, potratem, sexuálním zneužíváním v dětství, ale i v dospělosti, strachem z nahoty, nadváhou či komplexem méněcennosti. Získaná frigidita se může projevit v různých obdobích života. Už v dospívání, ale také třeba až v době přechodu, kdy ženské tělo začíná produkovat méně estrogenu. Frigidita, která je získaná a má psychické příčiny, se léčí nejsnadněji. Podle sexuologů však pohlavní chladnost jako taková nezpůsobuje ženám sama o sobě žádné větší potíže. Žena s absencí chuti na sex může spokojeně žít. Potíže způsobuje právě v partnerských vztazích, ve kterých je vždycky problémem, který se musí řešit, nemá-li přetrvávat a znepříjemňovat partnerům život. Pokud se neřeší, může se ženina nechuť k sexu přenést i na partnera a výsledkem pak bývá stav, kdy je partner partnerce fyzicky až velmi nepříjemný a ona se ho pak není schopná ani dotýkat, natož se přemáhat v posteli a předstírat, že ji sex alespoň částečně baví.
Sexuální nároky
To se stalo dvaatřicetileté Karolíně, která svoji nechuť k sexu stejně jako Petra zakrývala předstíráním orgasmu a přemáháním se, když teď už bývalý partner o sex projevil zájem. Po třech letech ho začala nesnášet. „Najednou mi začal být odporný. Nemohla jsem se na něj ani podívat, bylo mi nepříjemné s ním sedět a jíst u jednoho stolu a každý jeho dotek mě až fyzicky bolel, jak moc mi vadil. Místo toho, abych se mu svěřila, jsem na něj měla vztek a podvědomě mu vyčítala, kam až mě svými sexuálními nároky dostal. Samozřejmě to nebyla jeho chyba a jeho sexuální nároky byly vcelku normální, ale já si kvůli nim připadala jako zahnaná do kouta a nedokázala jsem se na situaci podívat z odstupu.“ Karolínin partner si časem všiml, že něco není v pořádku, a jak bývá v podobných případech nejběžnější, začal Karolínu podezřívat z nevěry. „Vůbec si to nechtěl nechat vymluvit. Protože jsem v prvním roce našeho vztahu byla sama sexuálně aktivní a pak jsem chuť k sexu předstírala, dlouho mi nevěřil, co je skutečným problémem. A když mi nakonec uvěřil, vztah už byl natolik pošramocený, že se s ním nedalo vůbec nic dělat. Rozešli jsme se a já jsem už rok sama. Sex mi nechybí ani trochu, ale co mi chybí, je něčí blízkost. Ráda bych vedle někoho usínala a probouzela se, ovšem s mým postojem k sexu vůbec nečekám, že najdu někoho, s kým si budu rozumět a ještě bude tolerovat, že jsem sexuálně rozhodně více chladná než aktivní.“
Bez vstřícnosti to nejde
Pohlavní chlad jednoho z partnerů ve vztahu skutečně problémem je a nemá cenu si namlouvat, že stačí, když se dva mají rádi, a potom vydrží všechno. Jestli se dva mají rádi a chtějí spolu žít, musí spolu také řešit problémy, přičemž frigidita jednoho z nich je komplikací dost podstatnou. Bez sexu se sice dá žít, ale pouze s někým, komu váš nezájem nepřekáží. Mnoho žen problém s frigiditou řeší tím, že se obětují a občas pohlavní styk vydrží. Takové chování ale každá žena nezvládne. Některé to vydrží jen dočasně. Mnohem lepší řešení je svěřit se partnerovi, otevřeně si s ním promluvit o tom, že za vaším pohlavním chladem nestojí přímo on, a zkusit s ním hledat řešení. Těch existuje řada – přes občasný sex, který je doplněný uspokojováním pomocí masturbace, po konzultaci u odborníka a léčbu například pomocí psychoterapie, jestliže jsou vaše problémy získané a mají psychickou příčinu. Bez vstřícnosti, tolerance a jisté obětavosti partnera se při zvládání frigidity v žádném případě neobejdete. Pochopení však musí být vzájemné, na to nezapomínejte. Jestliže on má chápat vás a vaši nechuť, vy musíte chápat jeho a jeho potřeby. Pak máte šanci problém překonat.
Magie a alchymie
Frigiditu léčili lidé v různých obdobích různě. Zatímco dnes se chodí za sexuology, dříve se chodilo za šamany, čarodějnicemi, babkami kořenářkami a na pomoc se svolávaly čáry a kouzla. Mezi nejzvláštnější kúry proti frigiditě, které jsou popsány v literatuře, patřila kúra, která vyžadovala um především při shánění ingrediencí. Lék proti pohlavní chladnosti se vyráběl ze vzácného druhu červených netopýrů. To je druh, který je zvyklý v párech odpočívat uprostřed červených květů banánovníků. Výrobci této složité kúry museli netopýry nejprve najít, poté chytit, usušit, rozemlít na prášek a tím poté posypat frigidní ženu. Ta si údajně nakonec díky netopýřímu poprašku začala připadat sexy a její frigidita byla zapomenuta. Dnes se na zvýšení sexuální chuti doporučuje například hořká čokoláda, ženšenový čaj, pepř nebo nejrůznější pilulky. Skutečnou frigiditu však čokoládou nevyřešíte a jakékoli léky užívejte až po poradě s lékařem.
