Frigidita se vyskytuje u mužů i u žen. U mužů se však jedná o poruchu dosti vzácnou, a když už se objeví, bývá většinou způsobena poruchami v tvorbě mužského pohlavního hormonu. U žen se projevuje častěji a může mít psychické nebo fyzické příčiny a dále může být vrozená či získaná – například složitým porodem, potratem, sexuálním zneužíváním v dětství, ale i v dospělosti, strachem z nahoty, nadváhou či komplexem méněcennosti. Získaná frigidita se může projevit v různých obdobích života. Už v dospívání, ale také třeba až v době přechodu, kdy ženské tělo začíná produkovat méně estrogenu. Frigidita, která je získaná a má psychické příčiny, se léčí nejsnadněji. Podle sexuologů však pohlavní chladnost jako taková nezpůsobuje ženám sama o sobě žádné větší potíže. Žena s absencí chuti na sex může spokojeně žít. Potíže způsobuje právě v partnerských vztazích, ve kterých je vždycky problémem, který se musí řešit, nemá-li přetrvávat a znepříjemňovat partnerům život. Pokud se neřeší, může se ženina nechuť k sexu přenést i na partnera a výsledkem pak bývá stav, kdy je partner partnerce fyzicky až velmi nepříjemný a ona se ho pak není schopná ani dotýkat, natož se přemáhat v posteli a předstírat, že ji sex alespoň částečně baví.
Sexuální nároky
To se stalo dvaatřicetileté Karolíně, která svoji nechuť k sexu stejně jako Petra zakrývala předstíráním orgasmu a přemáháním se, když teď už bývalý partner o sex projevil zájem. Po třech letech ho začala nesnášet. „Najednou mi začal být odporný. Nemohla jsem se na něj ani podívat, bylo mi nepříjemné s ním sedět a jíst u jednoho stolu a každý jeho dotek mě až fyzicky bolel, jak moc mi vadil. Místo toho, abych se mu svěřila, jsem na něj měla vztek a podvědomě mu vyčítala, kam až mě svými sexuálními nároky dostal. Samozřejmě to nebyla jeho chyba a jeho sexuální nároky byly vcelku normální, ale já si kvůli nim připadala jako zahnaná do kouta a nedokázala jsem se na situaci podívat z odstupu.“ Karolínin partner si časem všiml, že něco není v pořádku, a jak bývá v podobných případech nejběžnější, začal Karolínu podezřívat z nevěry. „Vůbec si to nechtěl nechat vymluvit. Protože jsem v prvním roce našeho vztahu byla sama sexuálně aktivní a pak jsem chuť k sexu předstírala, dlouho mi nevěřil, co je skutečným problémem. A když mi nakonec uvěřil, vztah už byl natolik pošramocený, že se s ním nedalo vůbec nic dělat. Rozešli jsme se a já jsem už rok sama. Sex mi nechybí ani trochu, ale co mi chybí, je něčí blízkost. Ráda bych vedle někoho usínala a probouzela se, ovšem s mým postojem k sexu vůbec nečekám, že najdu někoho, s kým si budu rozumět a ještě bude tolerovat, že jsem sexuálně rozhodně více chladná než aktivní.“
