Psychologie je už z podstaty věci obor plný různých mýtů. O vztahy se zajímá snad každý, protože se jich všichni nějak účastníme a jsme tedy dobře obeznámeni s jejich fungováním. Existuje ale pár věcí, které jsou obecně přijímány jako fakt, aniž by k tomu byl (s přihlédnutím ke statistikám a nejrůznějším studiím) jediný důvod. Pátrat proč je asi zbytečné, raději se jim pojďme postavit čelem a konečně se s těmito bludy vypořádat. Nebo si také myslíte, že když to říká každý druhý, musí to přece být pravda?
1. Polovina manželství končí rozvodem
Často zmiňovaná statistika, která dovede znervóznit každou nevěstu před cestou k oltáři. Ve skutečnosti to ale není pravda. Je sice fakt, že když se podíváte na statistiku rozvodovosti v mnoha západních zemích, odpovídá počet rozvodů zhruba polovině počtu svateb. Musíte ale vzít v úvahu další okolnosti. Jednak to nejsou všechno ti samí lidé, kteří by se vzali a hned zase rozváděli. Množství čerstvě rozvedených se průběžně spíš blíží deseti než padesáti procentům. Pravděpodobnost, že se rozvedete, je dále dána i vaším věkem – čím méně je vám v době svatby, tím více hrozí možnost rozvodu. Takže obrovské množství rozvodů mají každoročně na svědomí mladí lidé (dá se říct, že pokud je vám přes 25 let, máte o polovinu vyšší šanci, že vám manželství vydrží). Ale hlavně: pokud se někdo už jednou rozvedl, existuje velká pravděpodobnost, že to udělá znovu. Značnou část z těch 50?% rozvedených manželství tvoří „recidivisté“, tedy lidé, kteří se nerozvádějí poprvé. Takže pokud je vám přes 25 a ještě jste nebyla rozvedená, je pravděpodobnost, že se rozvádět budete, ve skutečnosti o hodně nižší než padesát procent.
Čtěte také: Jaký mají muži vztah k sexu a lásce podle znamení zvěrokruhu
2. Manželské poradny jsou jen pro zoufalce
Na manželskou terapii se často pohlíží jako na poslední zoufalý pokus, jak zachránit manželství, které už stejně nemá šanci. Zejména v televizních seriálech to nikdy nefunguje. Pravda ovšem je, že manželská poradna často pomůže, musí ale jít o správně zvolenou terapii. Výzkum na Kalifornské univerzitě v Los Angeles ukázal, že manželská terapie bude velmi pravděpodobně fungovat, když splní pět předpokladů. Měla by partnerům změnit pohled na nefunkční vztah (musí být objektivní a partneři se musí přestat vzájemně obviňovat). Dále musí u partnerů změnit dysfunkční chování a zmírnit emoční ochladnutí (je třeba je naučit čelit problémům a změnit přístup k některým věcem). Musí zlepšit komunikaci mezi partnery. A také je jejím úkolem povzbudit sebevědomí obou. Pokud se váš terapeut během sezení snaží naplnit těchto pět zásad, existuje vysoká pravděpodobnost, že se mu podaří vaše manželství zachránit. A terapie není pro zoufalce – čím dřív se pro ni při problémech rozhodnete, tím spíš bude fungovat.
Bude vás zajímat: 6 věcí, které chce, abyste věděla, ale nikdy vám je neřekne
3. Po narození dítěte už to mezi vámi nebude tak hezké
Psychologové tomu říkají efekt „změny v rodiče“. Období po narození dítěte bylo dlouhou dobu vnímáno jako nejtěžší zkouška partnerského vztahu. Problém je v tom, že výzkum, o který se tohle přesvědčení opírá, byl proveden nekorektně a jeho výsledky jsou dnes zpochybňovány většinou dobrých psychologů. V původním výzkumu byly pouze srovnávány jednotlivé páry v různých stadiích svého vztahu a výzkumníci se jich ptali, zda jsou šťastní. Jenže když pak začali sledovat páry v celém průběhu jejich vztahu, od seznámení přes těhotenství až k dítěti, ukázalo se, že většina párů byla ve skutečnosti šťastnější až poté, co se jim dítě narodilo, a svůj vztah po narození potomka označovali za kvalitnější. Je zajímavé, že ženy jako jeden z hlavních důvodů pro zlepšení vztahu po porodu uváděly to, že jejich partneři začali důsledněji plnit své domácí povinnosti. Takže je to spíš přesně naopak – pokud máte dobrý vztah, narození dítěte ho jen posílí.
NÁŠ TIP: 9 tipů, jak oživit a udržet spokojený vztah
4. Odlišné povahy spolu vydrží déle
Všichni známe rčení, že protiklady se přitahují. Proč ne, opačné povahy mohu být vzájemně fascinovány svou odlišností. Ale jsou tu dvě věci, které z tohoto pořekadla dělají mýtus. Lidé, kteří si ze začátku myslí, že jsou úplně odlišní, postupně přijdu na to, že jsou si podobní více, než by si pomysleli. Je koneckonců velmi vzácné potkat někoho, kdo je vaším přesným opakem
– nejen osobností, ale i národností, kulturou, třídou a názory. A za druhé, jak nám dá jistě většina dvojic žijících v partnerském vztahu za pravdu, partnery drží pohromadě věci, které mají společné. Z dlouhodobého hlediska vydrží vztah spíše právě těm, kteří sdílejí podobný pohled na svět a mají podobné zájmy. Když odezní první milostné poblouznění, vztah udrží pohromadě především přátelství a společné aktivity.
5. Než se vezmete, měli byste spolu chvíli bydlet
Tady hodně záleží na výkladu. Když se rozhodnete, že se vezmete ještě před tím, než spolu začnete bydlet (ale prostě se jen rozhodnete, nemusíte hned k oltáři), jste v pohodě. Existuje ale něco, čemu psychologové říkají „efekt nemanželského soužití“. Páry, které spolu sice bydlí, ale pro svatbu se rozhodnou až později, mnohem pravděpodobněji ukončí svůj vztah rozvodem. Teorie říká, že když spolu začnou dva lidé bydlet a teprve později se rozhodnou vzít se, udělají to proto, že je to pro ně výhodné, že na ně tlačí jejich okolí, nebo z pocitu, že by zkrátka měli. A z takto „vynuceného“ svazku se jim pak snáz vycouvá rozvodem… Jejich manželství také bude pravděpodobně méně šťastné. Tohle pochopitelně neplatí pro každého, ale řeč čísel je neúprosná: pokud spolu nejdříve bydlíte, je šance na rozvod mnohem vyšší.
BUDE VÁS ZAJÍMAT: Nejkrutější chyby, které děláme ve vztahu
6. Jakmile zestárnete, zmizí sex
Vyvrátit tenhle mýtus je velice snadné. I když si to třeba nechcete připustit, i vaši prarodiče si užívají sex. Průzkumy sexuálního života důchodců opakovaně ukázaly, že starší lidé si dopřávají sex pravidelně. Souloží okolo 38?% mužů a 17?% žen ve věku mezi 75 a 85 lety. Možná vás zarazilo, že je to o tolik víc mužů – je to věkovým nepoměrem. Ženy žijí déle než muži, takže se ve zmiňovaném věkovém intervalu nalézá více žen, které mají tím pádem méně šancí najít si vhodného partnera. A aby toho nebylo málo, tak se starší lidé nevěnují pouze konzervativní misionářské poloze. Například čtvrtina nejstarší mužské skupiny a třetina té ženské uvedla, že je aktivní v oblastech orálního sexu. Pravda tedy je, že aktivnímu sexuálnímu životu se věnují všechny věkové skupiny. S oslavou šedesátých narozenin tedy sex jako mávnutím proutku nezmizí!
