Každý dobrý psycholog řekne klientovi, že nic není úplně jednoznačné. Láska k o hodně staršímu muži může, ale nemusí znamenat, že žena měla problémy s otcem, a nadváha nutně nemusí souviset s hladem v dětství.
Podobné je to i s dětskými touhami, které nám zůstaly až do dospělosti. Můžou, ale nemusí naznačovat, že bychom měli něco změnit. Zamyslete se, jestli vás některá z uvedených činností hodně láká, a pak zkoumejte, zda to není z důvodů, které uvádíme. Co byste chtěli dělat?
Lítat na houpačce
Pokud sníte o tom, že se odrazíte od země a budete lítat vzduchem, může vám to říkat: „Máte moc povinností, které na vás působí, jako byste měli nohy zalité do betonu.“ Málokdy si dovolíte snít, odlehčit život. Když si to někdy dopřejete, pak až poté, kdy máte vše splněno (nastává to vůbec někdy?). V dětství jste asi byli jedničkáři, snažili jste se, abyste rodičům nepůsobili starosti. Anebo naopak vám učení moc nešlo, máma s tátou vám to vyčítali a tím na vás vyvíjeli tlak. Možná jste starší sourozenci a přebírali jste odpovědnost za ty mladší. Přehnaná zodpovědnost ve vás vězí jako zabodnutý šíp. Máte všechno perfektní, ale nestačí vám to. A co hůř – vaši nejbližší vám dávají někdy najevo, že je jim s vámi těžko.
Zkuste toto: Najděte si houpačku, která vás bez problému unese, a zhoupněte se. Přemýšlejte přitom nad tím, jestli sami sebe nesvazujete víc, než je nutné. A uvažujte, čím si odlehčit život.
Být jako princezna
Toužíte mít nádherné šaty, korunku a šperky? Bydlet na zámku, užívat si plesy a hlavně pozornost druhých? Možná tak vypadá i váš šatník, oblékáte se zdobně a občas tím budíte pozornost.
A domov máte plný věciček, deček, váziček, prostě jako v královském sídle. Je docela možné, že jste byly v dětství opečovávané, ale pak to najednou ustalo a vám se po tom stýská. Byly jste milované holčičky, kterým se ze strany rodičů a prarodičů dostalo veškeré pozornosti. V manželství jste se ovšem najednou staly „jen“ půlkou dvojice a v práci pouze součástí kolektivu.
Anebo jste naopak prožily dětství bez pohádek, v tvrdé realitě a pořád vám schází to, co malé holky běžně dělávají: navlíknout si máminy plesové šaty a být princeznou.
Zkuste toto: Jste-li první případ, je už načase otevřít oči a přiznat si, že život není pohádka, ve které stačí otočit prstenem a všechno dostaneme. Pokud jste naopak v dětství neprožily pohádku, nechte se teď trochu opečovávat, často stačí kosmetika, masáž, kadeřník, prostě místo, kde se o vás budou chvíli starat.
Drobit v posteli
Tohle vám rodiče dovolili, jenom když jste byli nemocní. Opečovávali vás, nosili vám čaj a sladkosti, jen abyste do sebe něco dostali. Směli jste dělat to, co bylo jindy zapovězeno. Mohli jste drobit do peřin a vaši nad tím ještě jásali, protože jste konečně snědli kus koláče. K tomu vám četli pohádky, seděli u vás, přestěhovali vám k posteli televizi... Je možné, že se vám teď v dospělosti nedostává dost péče od druhých. Podvědomě vzpomínáte na to, jak jste byli malí, nemocní a všichni se o vás starali. Tímhle pocitem často trpí unavené ženy, které hlavně doma převzaly veškeré povinnosti za druhé. O všecko se starají, na všechno myslí, ostatní v nich mají oporu a neumí si představit, jak by to fungovalo bez mamky a manželky.
Zkuste toto: Uvažujte nad tím, kolik práce děláte doma vy a kolik vaši blízcí. A proč to vlastně děláte? Proč své rodině umetáte cestičky a nenecháte si od ní pomoct? Zvolna začněte předávat povinnosti ostatním. Pusťte je k pračce, sporáku i na úřady a přestaňte mít pocit, že je tím zatěžujete nebo že to nezvládnou.
Vyjíst cukrárnu
Sníte o tom, že vejdete do cukrárny, poručíte si všechny větrníky, indiány a věnečky, proložíte to zmrzlinou a domů půjdete s taškou plnou bonbonů? A navíc po tom vůbec nepřiberete? Pokud nejste filmový Willy Wonka, kterému otec zubař zakazoval čokoládu, takže si v dospělosti založil továrnu na sladkosti, pak můžete trpět pocitem, že váš život je málo sladký a že si musíte pořád něco odpírat. Začíná to jídlem, asi často držíte diety, i když třeba vůbec nemusíte. Taky možná hodně šetříte, může se to přece hodit. Když pořídíte něco „nad plán“, potom hlavně pro rodinu, děti, vnoučata... Chcete, aby všichni kolem vás byli šťastní.
Zkuste toto: Zamyslete se nad tím, odkud musí vyjít štěstí pro druhé. Není to náhodou tak, že nejdřív musíte být šťastní vy sami? Když budete v pohodě, budete ji šířit dál. Naopak když se nebudete cítit „sladce“, jednou se vám ten stroj na štěstí pro druhé zadře.
Stavět hrady z písku
Budovat písková města, dělat bábovičky, prostě tvořit! Stalo se vám někdy, že jste zaklekli s potomkem na pískovišti a postavili toho víc než on? Možná trpíte pocitem, že vše, co děláte, nemá valný smysl. Snažíte se, ale pak někdo přijde a obrazně vám to rozdupe. Nemusí jít jen o práci, platí to i pro vztahy. Máte dojem, že se vám toho v životě moc nepovedlo. Vadí vám, že po vás nezůstává nic cenného, chtěli byste vytvořit velké věci, možná se dokonce i proslavit. Pravda, dobře vychováváte děti, máte pěkný domov, v práci si vás chválí, ale stejně máte zaseknuté v hlavě, že byste chtěli něco víc.
Zkuste toto: Sepište si, co všechno jste už v životě zvládli, co se vám podařilo. Koukněte, jaký je to seznam! Doplňujte ho a denně sami sebe chvalte.
