Moje žena mi nerozumí, v sexu nám to dávno nefunguje, jsme spolu vlastně jenom ze zvyku a kvůli dětem... To ještě nemusí být lež. Když uvážíme, že šťastné a spokojené manželství až na věky je ve své podstatě ve většině případů protimluv, nemůže si nikdo klepat na čelo, že jste mu na jeho nářky skočila. Jste citlivá, dokážete se vžít do jeho situace, je vám ho líto a nemůžete se dívat na to, jak trpí.
Neplánujete nevěru, ani se ho nepokoušíte sbalit. Nic takového. Chcete mu pomoct. Nezištně, bez podmínek a bez postranních úmyslů. Posloucháte ho a v dobré víře mu radíte, co by měl dělat. Vážně to s jeho manželstvím myslíte dobře. Dokud se na vás dlouze nezadívá a nezačne vám skládat komplimenty. „Ty jsi úplně jiná než ona. S tebou se necítím svázaný, ale uvolněný. Jak je možné, že ty mi tak rozumíš? Proč jsme se nepotkali dřív?“ Hezky se to poslouchá. Nakonec podlehnete iluzi, že by to mohl být ten pravý. Zásada se ženatým mužem si nic nezačínat jde stranou. Koneckonců – jeho žena mu přece nerozumí.
Výhody na vaší straně
Vy ano. Vy mu rozumíte. V případě ženatých milenců to není nic těžkého. Na vaší straně je hned několik výhod. Předně nejste jeho manželka. To samo o sobě může stačit k tomu, aby se do vás zamiloval. Nekáráte ho za drobné prohřešky, nedohadujete se s ním kvůli banalitám, ale naopak je velkoryse přehlížíte, protože si to můžete dovolit. Po každé schůzce se spolu rozloučíte a každý si jdete po svém. Dokud se jako jeho manželka nezačnete chovat, budete mít svým způsobem navrch. Ovšem jenom svým způsobem. S vámi si bude povídat, v sexu se vybičuje k lepším výkonům a bude s vámi sdílet přesně to, co s ním jeho žena už dávno nesdílí. Tahle útěcha vám ale navždy nevydrží, pokud jste si ho nenašla jen coby nezávaznou bokovku. Časem budete chtít víc. Například rodinu, děti, společné večery a víkendy..., tedy přesně to, co s ním sdílí vaše sokyně.
Ženatí milenci jsou na sliby specialisté. Jenom zlomek z nich dokáže říct na rovinu, že se se svojí ženou nerozvede. Většina vám bude opakovaně tvrdit, že jakmile se naskytne vhodná příležitost, všechno manželce poví a podá žádost o rozvod. Vhodná příležitost se však nenaskytne skoro nikdy. Vždycky se najde něco, co ji pokazí. „Prosím tě, buď trpělivá,“ opakují ženatí milenci pořád dokola. „Teď to nejde, copak to nevidíš? Ona má zrovna problémy v práci, děti se nedají zvládnout, zdraví také nic moc, teď jí to prostě nemůžu udělat, protože by to ode mě nebylo fér. Povím jí to, jen co se dá trochu dohromady, a pak už budeme spolu.“ Pak už budeme spolu. Kolikrát jste tohle slyšela?
Stále stejné chyby
Řecký filozof Hérakleitos řekl, že člověk nevstoupí dvakrát do stejné řeky. Jedna negativní zkušenost se ženatým milencem, který sliboval, sliboval a nakonec zbaběle přiznal, že se rozvádět nebude, by měla stačit. Platí však ještě další rčení – nikdy neříkej nikdy. V určitých situacích jsme nepoučitelné. V případě osmadvacetileté Natálie to platí několikanásobně. Do stejné řeky vstupuje zas a zas, přestože si po každém nezdaru slibuje, že tentokrát to bylo naposledy. „Já se snad ani nedokážu zamilovat do chlapa, který není ženatý,“ podotýká sebeironicky. „Ten první byl můj bývalý učitel na střední škole. Byl jenom o sedm let starší a sblížili jsme se spolu na maturitním večírku. Po maturitě, samozřejmě. Zamilovala jsem se do něj a trpělivě čekala, až své ženě oznámí, že má jinou a rozvede se. O rozvodu mluvil hned na druhé schůzce. Že prý ho plánuje už nějakou dobu. Tvrdil, že se brali moc mladí, protože museli, a pak zjistili, že si moc nerozumí.
Pokud je mi známo, jsou spolu dodneška. Když mi konečně po čtyřech letech došlo, že se mi vyhlídky na rodinu s učitelem vzdalují, útěchu jsem si našla v náručí milence. Ženatého. Když mi šeptal, že by se mnou chtěl žít, nejdřív jsem se smála. Přece nejsem tak pitomá, abych mu po své zkušenosti s učitelem uvěřila. Jsem tak pitomá. Nakonec jsem začala doufat, že tenhle projeví více charakteru a dostojí svým slibům. Pustil mě k vodě se slovy, že jsem se začala chovat jako jeho žena, a o to že nestojí. Byly to jenom výmluvy. Třetí ženatý milenec mi řekl hned, že se rozvádět nebude, a já jsem to tak také brala. Bylo nám spolu hezky a pak jsme se bez scén rozešli. Nedávno jsem se zamilovala do svého v pořadí čtvrtého ženatého milence. Tentokrát je to jiné, cítím to, ale jestli se pletu a ani on nesplní svůj slib, přísahám, že to bylo naposledy.“ Psychoanalytici by nejspíš řekli, že Natálie si ženaté milence hledá podvědomě, protože se ve skutečnosti normálního vztahu bojí. Se ženatým milencem má jistotu, že se žádný normální vztah konat nebude...
Rozvracečky rodin
Začít si milostný poměr se ženáčem chce do jisté míry odvahu. Tou špatnou budete z pohledu okolí totiž vždycky vy. To vy odloudíte chudáčka manžela jeho ženě. Vy budete ta zlá, jež bere dětem tátu. O vás se bude mluvit jako o semetrice, a dokonce i vlastní rodiče se v tomto případě postaví proti vám. Copak vám odmalička nedávali jasně najevo, že ženy, které si začnou se ženatým, jsou rozvracečky rodin a zákeřné mrchy? Ani vlastní přátelé vás v tomto příliš nepodpoří. Nejlepší kamarádka vás možná dokáže pochopit, ale také vám doporučí, abyste se poohlédla jinde. Ženatí muži jsou z pohledu společnosti tabu. Pro slušnou ženu rozhodně. Slušná žena by se do ženatého muže nikdy nezamilovala, a když už se tak přece jenom stane, měla by dokázat potlačit své hluboké city a obětovat své štěstí, jen aby zachránila jeho rodinu. Jestli ta rodina funguje, nebo nefunguje, skoro nikoho nezajímá. Ženatí milenci z této situace vyjdou oproti „rozvracečkám rodin“ nepoměrně lépe, pokud jejich nevěra praskne. Důvod? Mužům se nevěry tolerují více a častěji než ženám. Muži jsou podle všeobecného mínění od přírody náchylní ženským svodům podlehnout, takže za to vlastně tak docela nemůžou... Chudáčci. Skoro jako kdyby neměli vlastní rozum.
Co s nimi?
Sliboval, sliboval, ale nakonec se kvůli vám nerozvedl? Není čeho litovat. Jsou situace, kdy je lepší být milenkou než manželkou. Když si sečtete všechna pro a proti, ženatí milenci se k ničemu jinému než nezávaznému vztahu nehodí. Co s nimi také jiného? Raději nečekejte vůbec nic. Tak především jsou ženatí a to je první velké minus. Mají závazky, ze kterých se nejde jenom tak vykroutit. Musí chodit do práce, splácet hypotéku a starat se o rodinu, což je dost velké omezení. Nikdy na vás nebudou mít dost času. Rozhodně ne tolik, kolik byste vy potřebovala. Vždycky vás budou muset nějak vměstnat mezi svou práci, rodinné nákupy, každodenní večeře, domácí úkoly a další povinnosti. Už z toho je patrné, že na romantické schůzky, noční procházky a víkendy ve dvou můžete hezky rychle zapomenout. Manželka se postará, aby její muž měl volného času co nejméně, a utíkat z práce několikrát týdně o několik hodin dříve také nejde. Rozhodně nepočítejte s tím, že se to bude zlepšovat. Nebude. Nechceme vám brát iluze, ale s některými věcmi je lepší počítat dopředu. Pokud se kvůli vám nerozvedl do několika měsíců, za několik let to zcela určitě neudělá. Ale zase vás nebude nutit do svatby.
