Možná. Možná se do vás zamiloval – nebo taky ne. Možná vám nevolá, protože ho v podstatě nezajímáte. Třeba si ale doma hodiny nacvičuje dvě úvodní věty a právě teď se s bušícím srdcem blíží k telefonu, aby vám je odrecitoval. Kontrolujete si mail každých pět minut, ale „žádné nové zprávy“. Muka, co? Kašle na vás, nebo si jenom opakuje pravidla pravopisu? Těžko říct. Nebo spolu už dávno posedáváte po kavárnách, ale z vašich debat pro vás prostě neplyne nic jistého. Co jako myslí tím, že ho uhání nějaká geniální modelka, a přitom se dvakrát za minutu mimoděk dotýká vaší ruky? No, tyhle tance sice patří k věci, ale byla by škoda trávit život věčným otrháváním kopretin. Existuje totiž několik signálů, které vám naznačí, že už ho máte na háčku a teď stačí jenom pomalu a trpělivě točit navijákem. Tak jestli chcete, točte. Za chvíli ho máte na břehu.
1. Vrká a vrká
Nejspíš jste už zjistila, že pokud jde o komunikační schopnosti, muži jsou obvykle docela líní. Telefonovat JEN TAK, bez zvláštního důvodu – proč? Jen tak někomu brnknout a ptát se: „Tak co, jak to jde?“ Smolit esemesky, maily a nedejbože pohledy či dokonce dopisy z pouhé radosti z rozhovoru, z té potěchy, že mohu s někým sdílet neurčité pocity – díky, až někdy jindy. A zrovna si nevzpomínám na žádného kamaráda, který by za poslední roky na cokoliv nalepil známku. Tyhle zásadní poučky ovšem přestávají platit ve chvíli, kdy vás máme v hlavě. Najednou není tak obtížné přinutit mozek k činnosti a začít vymýšlet něco neuvěřitelně vtipného. Můj přítel se sklonem k veršování měl oblíbenou fintu. Posílal holkám anagramy neboli básně ve volném nebo vázaném verši, přičemž počáteční písmena každého řádku čtená svisle dávala dohromady jméno adresátky.
Postupně jich vyrobil slušnou zásobu, takže častější jména jako Jana, Hana, Jitka, Katka mohl používat víckrát, což sice svědčí o jisté lenosti, ale taky o vynalézavosti a snaze. Prostě každých pár písmen nebo slov ze sluchátka se počítá a na pauzách mezi nimi až tak moc nezáleží. Váš vybraný sympaťák trpí podobnou nejistotou jako vy a meditace nad větami typu „na víno bych možná někdy šla“ mu mohou zabrat celé hodiny. Jestli si ráda hrajete, klidně mu odpovídejte v rébusech. Pokud ne, nahrajte na pár smečů a máte jasno. Nicméně si buďte jistá, že kdyby vás hodlal odsunout do odkladiště své paměti, podivuhodně rychle zmizí, zmlkne a někam se navždy propadne.
2. Hmat a chvat
Ne, o sex ještě nejde. Sedíte v kavárně a zjišťujete, že kdykoliv se natáhne pro skleničku, přistane vám na hřbetu ruky motýl a hned zas odletí. Když vám otevírá dveře, ucítíte dotyk jeho dlaně na bedrech. Sklání se nad vámi u počítače a vy cítíte jeho dech (případně funění) ve vlasech. Ruka zlehka nahozená na vaše rameno? Jestli se tyhle jemné vpády do intimní zóny opakují, je dost pravděpodobné, že se za nimi skrývá těžce zadržovaná lavina. Možná si to ani sám neuvědomuje, ale jeho tělo zkoumá vzájemnou chemickou kompatibilitu. Možná se v něm taky po dlouhé době probralo něco jako něha a on teď chudák neví, co si s ní počít.
Zatímco před kamarády v hospodě se kasá, že vás nejspíš brzy „přefikne“, tváří v tvář vaší velikosti se v něm probouzejí jemné ochranitelské pudy. Nejraději by si vás schoval někam do svého plyšového kouta, hladil po tváři a zabalil do něčeho hodně měkkého. Sám jsem taková muka, šíleně nešťastnou lásku, prožil. Ona byla herečka, krásná, jemná, něžná, hrála Malou mořskou vílu, jmenovala se Miroslava Šafránková a já celé noci nespal a hladil ji po tváři, po vlasech, měl ji úplně celou v dlani a jemně ji zahříval. V duchu, samozřejmě. Bylo mi pět a naši by mi doma tak velkou holku nejspíš nedovolili.
3. Váš přítel? Ten ubožák?
Nejste sama? Nevadí. Z pohledu zamilovaného muže jde víceméně o podružný detail. Existují v podstatě dva protikladné způsoby, jak toho chudáka odstavit. Za prvé nenápadné, případně otevřené odesílání vašeho přítele mezi egoistické idioty, kteří si nezasluhují vaši společnost. V kurzu je taky poučné vyprávění o odpudivých chlápcích, kteří se velmi nápadně podobají vašemu přívěsku. Můj kamarád Jaroslav, který se v našem okruhu proslavil neúspěšným pokusem prohodit svou partnerku oknem světlíku (nevešla se), to vidí jasně: „Několikrát jsem to podal tak, že JSEM SLYŠEL, jak se moji známí diví, že to s takovým magorem může vydržet. Nicméně sám jsem zůstával jakoby bez názoru a spíš se vyptával, aby měla šanci se rozhodnout – zůstat se zoufalcem, nebo vyzkoušet něco mnohem lepšího? A občas mě i zkusila.“
Na můj vkus je ale pomlouvání protivníků moc primitivní, takže jsem na to šel přesně opačně: „Vážně? Tohle všechno ten tvůj borec dokázal?“ Spoléhal jsem, že si mě splete s velkorysým sebevědomým mužem obdařeným obrovským nadhledem, který nemá zapotřebí si něco dokazovat. Zpráva pro vás: Pokud bude vašeho spolubydlícího chválit, napřed se zamyslete, jestli nechce sbalit spíš jeho. Když tuhle možnost zavrhnete, prostě ho považujte za muže s nadhledem, který si kouše nehty a fakt by vás moc chtěl, kdybyste měla někdy čas...
4. Nejste jediná, víte?
Sebevědomí je občas potřeba připumpovat. A vyšroubovat cenu zboží. Jestli vaše hovory prokládá vsuvkami typu „jo, to jedna moje bývalá“ a snaží se o skromný, samozřejmý a ledabylý tón, jste na správné stopě. Už jen fakt, že před vámi zmiňuje jiné ženy, které měly tu čest, znamená, že by vás rád uzřel na konci jejich historické posloupnosti. Proč by si jinak honil triko před někým, na kom mu vůbec nezáleží? A rozhodně si nemyslete, že stojíte před šampionem v promiskuitním maratonu. Většina příběhů, jimiž se vás tolik snaží ohromit, se stejně stala někomu jinému.
5. Rudý kokta
Nesmělé hochy asi poznáte, že? Rudnou, tváří se, že vás nevidí, a když vás potkají tváří v tvář, vyrazíte z nich nanejvýš roztřesené (případně odměřené) „čau“. K tomu se dá poznamenat jen jediné: Většina mužů, kteří se k vám chovají podivně, vás chce jednoduše dostat. Potíž je v tom, že převaha fantazie nad realitou tyhle nebožáky tak trochu ochromuje. Prosím, pomozte jim, jestli chcete.
6. O samotě sobě sám
Nepíše? Nevolá? Mlčí? Hlavně z toho nic nevyvozujte. Jestli jste u něj zaznamenala příznaky bodů 1 až 5, je docela pravděpodobné, že sbírá sílu a nechává pracovat kombajn svého mozku. Dejte mu čas, protože ve chvíli, kdy vy nervózně čekáte na pípnutí, on možná vymazal už padesátou zprávu, která se mu nějak nepovedla. Pořád však existuje jedna poměrně prostá metoda, jak nejistotu odstřelit – brnkněte mu a vezměte ho někam na večeři. Mělo by se mu ulevit a vám po všech těch hlavolamech taky. Nebo ne?
