Většina lidí, jejichž srdce neplesá radostí, se zdráhá označit sebe sama jako nešťastné. Raději to obejdou oklikou: „Teď to zrovna není nejlepší,“ „Je to těžké, ale jde to,“ „Musíme to holt vydržet,“ „Co se dá dělat, takový je život…“
Psychoterapeuti vědí své. Počet lidí, kteří vyhledávají jejich pomoc z důvodů hlubokého smutku, pocitu nesmyslnosti bytí, zklamání z veškerého vývoje, neschopnosti se radovat, nechuti pokračovat v čemkoli, tedy kvůli rozmanitým příznakům, které se shrnují pod moderní diagnózou deprese, neustále roste. Ještě větší je počet těch, kteří se rozhodnou navštívit psychoterapeutickou ordinaci kvůli tzv. sekundárním příznakům, tedy depresi potlačené a převlečené do jiného hávu jako například alkoholismus, závislost na pornu, závislost na internetu, přejídání či bulimie, nechutenství, nízké nebo žádné libido…
A co cítíte vy?
Mírnější a občas třeba i výraznější poklesy a pády jsou nedílnou součástí každého života. Jenže pokud nejsou vybalancovány minimálně stejně mocnými vzestupy nebo pokud se nám čím dál hůře daří se z těchto propadlišť vlastního života vyškrábat zase nahoru, žijeme s čím dál stísněnějším srdcem. Na tyto stále stísněnější tendence reaguje každý z nás podle své povahy.
Někdo hněvem, agresivitou a přetlakem, kterého se pak zbavuje posedlostí sexem, lovem druhého pohlaví, workoholismem, drogami… Jiný smutkem nebo zahořklostí, které zapíjí alkoholem, překrývá přehnanou péčí o jiné nebo zajídá u ledničky. Nelze samozřejmě prohlásit, že každá zvýšená sexuální aktivita, občasné povyražení si v opojení některou z návykových látek nebo nějaká ta žranice jsou známkami potlačené zlosti.
Někdy mohou být naopak známkami krystalicky čisté radosti ze života, hravosti, spontánního vydání se přítomnému momentu. Ovšem pokud bez alkoholu, pestrosti společnic či laskomin nemůžete žít, cítíte-li bez nich bolavé prázdno, rostoucí úzkost, zkrátka je-li vám bez nich výrazně hůř než s nimi, je čas se postarat o svůj vnitřní svět – konečně, budete v něm přece trávit ještě nějaký ten pátek.
Otevřete oči
Kromě vážných patologických případů nepřichází žádná deprese náhle. Přikrčeně se krade stále blíž, chrastí a šustí, zatímco my úpěnlivě předstíráme, že jsme nic neslyšeli. Jakým chrastěním a šustěním se projevují první příznaky deprese? Nebo, řekneme-li to méně strašidelným a přirozenějším jazykem: Jak poznáte, že začínáte být nešťastná?
Příliš času s obrazovkou: Je jedno, jestli se jedná o obrazovku televizní nebo počítačovou, jestli sledujete zprávy nebo filmy na dvd, jestli pracujete nebo chatujete. Je jasné, že po náročném a stresujícím dni může být rozvalení se v pohovce, přilepení tupého výrazu na televizi a rozplynutí se v nereálných reality show a nekonečných seriálech právě tím nejlepším, co pro své mentální zdraví můžete udělat. Ovšem pokud se v této poloze, tělesné i duševní, nacházíte každý večer, dalo by se to vysvětlit tak, že každý váš den je náročný a stresující. Podle několika studií je přehnané množství času strávené u televize jedním z prvních příznaků táhnoucí se nedobré nálady, která může skončit depresí. Studie prováděná chicagskou univerzitou od roku 1972 ukazuje, že nezávisle na vzdělání, příjmu, manželském stavu nebo věku se šťastnější lidé dívají na televizi o třicet procent méně než jejich nešťastní spoluobčané. Jistě vás nepřekvapí, že volný čas šťastných zahrnoval více takových aktivit jako setkání s přáteli či dobrovolné práce.
Problémy ve vztazích: Pokud je ve vašich klíčových vztazích cítit rostoucí tenze, hádky jsou na denním pořádku a opravdu se na sebe navzájem už ani trochu netěšíte, ba naopak, měla byste se zamyslet nad tím, jak spokojená vnitřně skutečně jste. Nejen s tímto konkrétním vztahem, ale s celým svým životním směřováním a s každodenní náplní. Nešťastní lidé mají větší potíže při řešení nedorozumění a také mají tendenci projektovat si současné problémy do budoucna, takže žijí v pocitu nedůvěry a beznaděje. Nesnaží se rozšířit svůj okruh přátel a seznámit se s novými lidmi. Každá další překážka je jen utvrzuje v pocitu odcizení a neuspokojitelnosti. Obrovské množství průzkumů znovu a znovu potvrdilo, že šťastnější lidé tráví více času s ostatními a že lidé s nejpestřejšími společenskými konexemi uvádějí nejvyšší životní uspokojení. Samozřejmě se těžko odhaduje, co je slepice a co je vejce: jsou šťastní lidé šťastní, protože jsou obklopeni druhými, nebo jsou obklopeni druhými, protože jsou šťastní? K navázání společenského kontaktu stačí i virtuální svět. Některé výzkumy ukazují, že i internetová spojení se všemi svými nedostatky vedou k poměrně šťastnému a uspokojivému pocitu.
Příliš mnoho stresu: Prostředí, ve kterém se nacházíme, hraje důležitou roli v našem celkovém pocitu pohody. Jistota, bezpečí a pohodlí podporují spokojenost. Stejně tak i přehnaně stresující prostředí vyvolává úzkost a nejistoty. Někteří vědci se zabývali vlivem stresů rozdílných původů. Je jasné, že žádný přehnaný stres není příjemný, ale zdá se, že nejhorší vliv má stres, který je mimo naše kompetence, nad kterým nemáme vůbec žádnou kontrolu, stres vyvolaný jen a jen vnějšími podmínkami. Nižší a občasné hladiny stresu nás mohou vybízet k lepší výkonnosti a dosahování vyšších cílů.
Nicméně dlouhodobý pobyt ve stresujících podmínkách vede k poklesu pocitu štěstí. Svědčí o tom studie prováděné mezi americkými a západoevropskými ženami, jejichž životní úroveň neustále roste, žijí ve stále větším luxusu, a přesto trpí stále hlubšími pocity beznaděje, nechuti do života a neštěstí. Je to spojeno se stále vyššími hladinami stresu, kterým dnešní ženy musí chtě nechtě čelit, když žonglují mezi kariérou a péčí o rodinu. Dnešní muži udávají vyšší úroveň spokojenosti než ženy, možná proto, že tráví méně času nepříjemnými a povinnými úkoly než ženy.
Neustálé vyhledávání potěšení: Ke konci sedmdesátých let minulého století přišel tým psychologů vedený Philipem Brickmanem se zcela nevídanými objevy ohledně lidského štěstí. Při porovnávání vítězů loterie, paraplegiků (osob postižených ochrnutím dolních končetin) a zbytku populace psychologové objevili, že tyto život převracející události (zásadní výhra v loterii a ochrnutí) měly jen minimální dopad na pocit celkové životní pohody. Zdůvodnili to nesmírnou schopností lidské mysli se adaptovat (nebo spíš naopak neadaptovat se vůbec?) a tedy tím, že s průběhem času se lidé přizpůsobí jakýmkoli okolnostem, ať už příšerně negativním, nebo děsně pozitivním. V případě vítězů loterie se jejich život z dlouhodobého hlediska příliš nezlepšil, spíš se nechali lapit, dle Brickmanových slov, hédonistickým kolovrátkem a neustálým hledáním větších a lepších materiálních potěšení. Problém s tímto lovem na potěšení je ten, že je pomíjivé a záleží na vnějších věcech – potěšení loví ten, kdo nemá vnitřní spokojenost, která je nezávislá na vnějších podmínkách. Pokud se neustále snažíte vyhledávat vnější potěšení (nové milence, prohýřené noci, další a další cesty za zážitky, drogy, jídlo, ale třeba i společnost přátel), stálo by za to se zamyslet nad tím, zda vám nechybí vnitřní pocit bezpečí a spokojenosti.
Nespavost: Celou noc proválíte na posteli, a když za svítání konečně usnete, za pár sekund (jak vám to připadá) se vám u hlavy nekompromisně rozdrnčí budík. Nikdo vám nemusí říkat, že tohle není to nejrůžovější vykročení do nového dne. Časopis Science sledoval 909 pracujících žen a jejich změny nálad během dne. Kromě stresu, který se pojil s pracovním prostředím, se jako hlavní faktor poklesu nálady ukázal nedostatek kvalitního spánku. Jistý profesor michiganské univerzity dokonce vypočítal, že míra štěstí, jakou lidé získají z hodinky spánku navíc, se rovná stejnému štěstí, které by v nich vyvolalo zvýšení ročních příjmů o šedesát tisíc dolarů. Tento impresivní efekt se zřejmě váže na chemii mozku. Mozek nevyspalých lidí je citlivější na účinky stresového hormonu kortizolu.
Znovu jsme u otázky slepice versus vejce: vyvolává chabý spánek neštěstí, nebo neštěstí ruší dobrý spánek? Ať už však vaše štěstí ruší cokoli, je načase s tím přestat a přeorganizovat si život. Teď hned!
Antidepresiva a Ženy vs. muži
Skoro to vypadá jako špatná zpráva o stavu země – mezi lidmi, kteří užívají antidepresiva, se nachází třikrát více žen než mužů. Ostatně je to podle odborníků logické
– ženy prožívají mnohem více hormonálních změn a muži si často ani nepřiznají, že nějaké psychické problémy mají. Na druhé straně se v Česku spotřeba antidepresiv snižuje (naproti tomu ve Spojených státech se za posledních deset let spotřeba antidepresiv zdvojnásobila). Vyplývá to z rozsáhlého dlouhodobého výzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistik. Psychiatry toto zjištění těší a vysvětlují ho dvěma možnými důvody: za prvé se Čechům stále více dostává do povědomí, že jsou i jiné způsoby, jak bojovat s depresí, než jenom polykat prášky. Zjišťují, že existuje také psychoterapie a stále více lidí navštěvuje různá psychiatrická centra a psychologické poradny. Druhým důvodem je, že antidepresiva jsou poměrně drahé léky a v době krize a všeobecného šetření se lékaři a nemocnice snaží nepředepisovat je, pokud to není vyloženě nutné.
4 tipy pro vnitřní pohodu
Jděte s proudem: To neznamená, že se máte stát loutkou, ale že co nejčastěji vstoupíte do tzv. toku chvíle. Vybírejte si takové aktivity, které vám dovolují zapomenout na sebe sama a jen spontánně plynout. Mysl v takových chvílích není tupá nebo ospalá, jak by si někdo představoval, dokonce ani znuděná či pasivní. Je příjemně uvolněná a přitom bdělá.
Važte si detailů: Červánky, podzimní stromy, vůně čerstvé kávy, o trochu méně práce než jste čekala, pusinka navíc od dcerky, sukně, která vám padne lépe než před měsícem… Díky těmto drobnostem můžete mít opravdu skvělý den. Když si jich budete všímat, uvidíte, že skoro každý den také skvělý je.
Pečujte o své vztahy: Přátelství, partnerství, vztahy na pracovišti, rodinné vztahy… to vše může být zdrojem velké opory a pozitivní energie ve chvílích, kdy vám není do skoku. Nezanedbávejte je v okamžicích, kdy se vám skáče dobře.
Zůstávejte v přítomnosti: Minulostí a budoucností se zabývejte co nejméně. Najděte si co nejčastěji „průchod“ do přítomného okamžiku. Nechte svou pozornost přilákat konverzací, padajícím lístkem ze stromu, fontánou, krásou přírody, někdy třeba i akutním problémem, který je třeba vyřešit. Přítomný okamžik je jediný moment, kdy můžete být šťastná.
