War Leaders: Clash of Nations - dobře vymyšlená válečná strategie selhává díky mnoha chybám

War Leaders

Je smutné, když nadějný projekt, na který se i ostřílený recenzent dokáže řádně těšit, dojede na tak hloupou věc, jako jsou všudypřítomné a hru opravdu demolující bugy (chyby).

Jakoby autoři často napnuli všechny své síly do principů či technologie, ale úplně zapomněli, že i sebelepší projekt může kvůli hloupým chybkám uvíznout na hranici hratelnosti, nebo dokonce za ní. Bohužel, přesně to se stalo také War Leaders: Clash of Nations. Hned po vydání sice vyšly dva opravné patche a další budou následovat, co je to ale platné – chyby jsou v tomto titulu tak silně zakořeněné, že řadu z nich nevytrhá ani sebesvalnatější patch.

"To znamená: Tahový mód na strategické mapě s diplomacií, špionáží, obchodem a bitvami v reálném čase ve 3D prostředí."

War Leaders se mohli stát Total War v novověku, respektive za druhé světové války. To znamená: Tahový mód na strategické mapě s diplomacií, špionáží, obchodem a bitvami v reálném čase ve 3D prostředí – to je přeci ten samý koncept, jaký jsme si ve všech těch Shogunech, Medievalech či Romech oblíbili. War Leaders však ukazují, že není vůbec jednoduché ho znovuobjevit a byť jen přepracovat do jiných kulis. Ani kdyby nebylo častých pádů do systému, hloupé umělé inteligence, špatně vyvážené hratelnosti a chyb v ovládání, nešlo by o plnohodnotného konkurenta.

trailer

Na počátku si musíte vybrat jeden z velkých, na druhé světové válce výrazně se podílejících národů a pokusit se ho dovést až ke světopanství. War Leaders se nedrží striktně historických předloh a reálií. I když si zapnete všechna nastavení, jako je například konstantní spotřeba paliva a munice jednotek či morálku, stále půjde o titul, který by měli zvládnout i méně zkušení hráči.

Zpočátku vás globální mód může potěšit relativně atraktivním vzezřením a slušnou hloubkou, ale brzy zjistíte, že se pod lákavou fasádou skrývá řada nedomyšleností, které hratelnost brzy srážejí do zoufalých hlubin. Pro stavbu pokročilých jednotek potřebujete kromě neustálého výzkumu a patřičných fabrik také zcela určité suroviny. Jenže je velký problém se k nim vůbec dostat. V menších množstvích je můžete směnit či odkoupit od ostatních národů, ale nikdy nedostanete všechno potřebné, popřípadě na to rovnou nemáte peníze. Kupříkladu za Německo se v dohledné době nedostanete k armádě sestávající z něčeho jiného než pěchoty a malých tančíků.

Když se nám s vypětím všech sil podařilo ovládnout Paříž, začal Charles de Gaulle kvapně opouštět město. Vůdci národů jsou tu totiž jednoznačně nejvýznamnější figurky – na strategické mapě mají svou vlastní postavičku a slouží podobnému účelu jako král v šachu. Samozřejmě jsme se za ním v příštím kole vypravili, abychom jeho hrozbu jednou pro vždy zlikvidovali. Ale jaké bylo naše překvapení, když se mu s hrstkou jednotek podařilo město dobýt zpět!

 Stáhněte si wallpaper (1600 x 1200)

To souvisí s problémem, že není možné zaútočit na budovy či jednotky samy o sobě. Hra vám povolí posunout své svěřence jen do sousedních sektorů, a teprve když jsou tu nějací nepřátelé, spustí se bitva. Jakmile odklepnete tah, vykonají vaši vojáci příkazy, jež jste jim zadali. To samé učiní i nepřátelská armáda – a může zase bezpečně vkráčet do Paříže, kde jsme ponechali jen několik pěších jednotek. V některých fázích se tak hra proměňuje v nepříjemnou přetahovanou, kdy už toho všeho máte plné zuby a spoléháte se na kiks umělé inteligence. To věru není ideální vizitka.

Jak názorně ukázal předchozí příklad, je řada herních prvků velmi netransparentních a při rozvažování je třeba vzít v potaz pokroucenou logiku autorů. Opravdu do detailu tu totiž není promyšleno téměř nic.

Tak například: řekli byste, že přelet ze Španělska do Francie bude trvat věky? Určitě ne, když obě země sousedí, ale autoři se je rozhodli rozparcelovat na více sektorů, což znamená, že abyste mohli vyslat letku bombardérů, budete potřebovat síť letišť pro mezipřistání. Tvůrci zřejmě chtěli zabránit tomu, aby se někdo nerozhodl vzít zeměkouli leteckým útokem, což by nebyl velký problém, jelikož žádný z národů nedisponuje pořádným flakem, zamlčíme-li nepoužitelné stacionární exempláře.

Zkrátka a dobře, všechno je to o vyvážení, které v případě War Leaders dopadlo mizerně a nemůžeme se ubránit pocitu, že autoři do hry vždy vrhli určitý element, který měl na hratelnost jistý dopad a vyžadoval nějaká ta protiopatření. Ta sice byla implementována, ovšem dosti násilně a nelogicky.

O umělé inteligenci už pár negativních slov padlo, tak si ji pojďme rozebrat blíže. Zdálo se nám, jakoby jí chyběla jakákoliv zastřešující strategie, podle níž by prováděla svá rozhodnutí a jež by aspoň trochu reflektovala například geografickou či politickou situaci země.

Proto se nedivte uzavírání podivných diplomatických smluv a vrhání se do naprosto bezvýchodných bitev, namísto toho, aby se třeba stáhli a pokusili se nepřítele napadnout v pro ně výhodnější pozici. Taktika umělé inteligence se často omezuje na prosté hledání nejvyššího bodu na mapě a postávání na něm. Nepříliš dobře jsou na tom i vaše vlastní jednotky, které často propadají nesmyslnému chaosu, nedokáží se zásobovat a podobně. Celkový dojem už těžko vylepší taktické komponenty, jako jsou důstojníci, zkušenostní systém pro jednotky či časové limity pro dobyvatele.

V recenzi jsme se zaobírali především chybami a má to jeden dobrý důvod. Přestože koncept hry je v zásadě dobrý, byť ne tak skvělý jako v Total War, jeho realizace neustále hapruje a kladné stránky až příliš často zanikají pod nánosem chybového balastu. Jistě, někdy se povede odehrát úsek, který vás zabaví, například když naberete nepřátele do bezvýchodné pasti, nebo když se dobývání daří a hra zrovna netrpí svými bugy.

A přestože grafika není zcela aktuální, dá se na jednotky i z velmi blízkého pohledu v pohodě dívat, aniž byste byli znechucení. Potěší i variabilita mapy, kdy se podíváte na malebné pláže i zasněžený a zamrzlý sever, ale také do velkoměst typu Paříže či Berlína. A přes špatný start a aktuálně ne úplně kladně vyznívající hodnocení, je ve War Leaders ještě určitý potenciál, který půjde prostřednictvím patchů vytěžit. Žádný zázrak už to nebude, ale aspoň to bezproblémové hraní by si titul zasloužil.