S hodnocením Ultimate Mahjonggu byla potíž. Na jednu stranu tu máme výbornou logickou hru, která dokáže zabavit, a která, jakožto gameska oddychová, jíž zapínáme ve chvílích, kdy si potřebujeme odpočinout od totálních závislostí typu Baldur´s Gate nebo Half-Life, se má šanci udržet na našich harddiscích opravdu dlouhou dobu. Na stranu druhou tu máme několik freewarových her (třeba Kyodai Mahjongg nebo MyJongg, který jsme vám přinesli na Plných hrách), jež jsou zadarmo, ale nabídnou to samé ve srovnatelné kvalitě. Protentokrát jsem se rozhodl být mírný a nebrat na tento fakt při hodnocení ohled. Pokud vám ale vadí pomyšlení, že podobnou hru seženete zadarmo, odečtěte si z výsledného hodnocení 50%.
Tak – nejtěžší část recenze máme za sebou a teď snad abychom se pustili do samotné hry. Mahjongg je čínská stolní hra. Její nejklasičtější varianta má pravidla velmi jednoduchá – po stole máme v daném útvaru rozházeno několik desítek obdélníkových kostiček, na kterých jsou různé obrázky. Vždy čtyři kostičky mají stejný obrázek. Vaším úkolem je sbírat po dvojicích kostičky se stejným obrázkem. To ale nebudete mít úplně jednoduché – sebrat můžete jen kostičku, která má alespoň jednu ze dvou delších stran volnou (tj. není vedle ní už
žádná další kostička horizontálním směrem, vertikální směr nehraje tentokrát roli). Cílem je samozřejmě vysbírat všechny kostičky. Jak prosté, může se z pouhého popisu zdát. Kdeže! Jedna partie mahjonggu začátečníkovi trvá okolo deseti minut (ostatně ani pokročilý hráč to nezvládne o mnoho rychleji…) a jeho šedá kůra mozková se pěkně zapotí. Čínské symboly jsou si podobné jako vejce vejci a hledání dvojic ku spojení není žádná legrace. Navíc roli hraje i štěstí, a tak jen velmi malé procento her se vám podaří stoprocentně vyhrát, tj. aniž byste museli alespoň jednou „reshufflovat“ (zamíchat kostky ležící na stole – to je poslední možnost v situaci, kdy už nelze spojit žádnou dvojici…). V Ultimate Mahjonggu můžete hrát tři verze této hry – verzi oddychovou, kde nejste nijak omezeni a prostě si volně a pohodově odebíráte kostičky, verzi časově omezenou, kdy máte na každý tah předem daný čas (standardně půl minuty, ale můžete si to samozřejmě upravit dle libosti) a snažíte se odebrat co nejvíce dvojic, a konečně verzi „na čas“, kdy časem nejste limitováni, ale snažíte se odebrat všechny kostičky v co nejkratší době.
Mahjongg ovšem není jedinou hrou, kterou si v UM zahrajete. Další v pořadí jsou Waterfalls, což už je trochu jednodušší logická hříčka. V ní máte na sobě naskládán určitý
počet kostiček čtyř druhů, které tvoří jednu velkou hromadu. Vaším úkolem je opět odebrat všechny kostičky (nebo jich alespoň „uklidit“ co nejvíc). Odebrat ovšem můžete jen kostičky stejného typu, které spolu sousedí alespoň jednou stranou. Po odebrání kostiček samozřejmě ty nad nimi spadnou a v ideálním případě tak vytvoří novou příležitost k odebírání. Za každou zmizelou kostičku dostanete bod. Waterfalls je hříčka zábavná téměř stejně jako samotný mahjongg.
Třetí a bohužel poslední hrou, kterou UM obsahuje, je Memory, které je možno popsat jedním slovem: pexeso. Tento společenský evergreen určitě všichni znáte, proto se pravidly Memory zabývat nemusíme. Jen připomenu, že v tomto případě je multiplayer zcela jistě zábavnější než single.
Co se týče grafické a zvukové stránky věci, je UM zpracován velmi jednoduše, což se ale dá očekávat. 3D mánie tento žánr naštěstí ještě nezasáhla a doufejme, že ani nikdy nezasáhne – mahjonggy by tak ztratily podstatnou část svého kouzla… Grafika běží v rozlišení 800x600 v okně, ale není nijak ošklivá. Navíc máte možnost si ji upravit k obrazu
svému – hra samotná obsahuje více než 100 pozadí, není problém přejmenovat jakýkoli obrázek a přepsat jedno z pozadí (viz níže), tudíž je pozadí teoreticky nekonečně mnoho. Dále tu máme několik desítek podob kostiček, pokaždé jsou na nich jiné znaky (někdy „rozsypaný čaj“, jindy zvířátka, ovoce, římské číslice nebo řecká písmena – jak je libo). Můžete si upravit i jejich rozestavení, a to buďto vybráním jednoho z předdefinovaných tvarů, nebo dokonce vytvořením vlastního, úplně originálního rozestavení. Na zvukových efektech nebylo co zkazit, zmínku si ale zaslouží hudba. Ta je sice jen ve formátu MIDI, ale jde o 21 skladbiček o délce zhruba minuta a půl, což už je slušný výběr. Myslím, že na hudbu si u Ultimate Mahjonggu stěžovat nebudete.
Všechny varianty hry je možno hrát i ve více hráčích na jednom počítači (síťová hra se tentokrát nepěstuje, ale za zápor to nepovažuji). Zábava ve více hráčích se v obyčejných hrách násobí, pro Ultimate Mahjongg to ale tak úplně neplatí. Ano, pexeso je jasně ve dvou daleko zábavnější než v jednom, to je nezpochybnitelný fakt. Ostatně mnoho z nás strávilo ve věku raně dětském stovky hodin touto bohulibou činností vylepšující paměť. Stejně tak ale nelze považovat za nepravdivou skutečnost, že mahjongg a Waterfalls jsou spíše zábavou pro
osamoceného hráče. Přesto lze přítomnost multiplayeru kvitovat s povděkem.
Také by asi bylo dobré uvést na pravou míru onu "dostatečnou motivaci" zmíněnou výše. Existuje totiž jeden poměrně jednoduchý způsob, jak do hry dostat libovolné obrázky, třeba i z kategorie lechtivějších. Všechna pozadí, kterých hra využívá, jsou uložena v adresáři „Backs“ v podobě „back1.bmp“, „back2.bmp“ atd. Vy si jen vyberete ze svých galerií (neříkejte, že se na vašem harddisku ani jeden použitelný obrázek nenajde…:-)) a přepíšete libovolný z těchto souborů. Pak spustíte hru, nastavíte pozadí a voila – zpoza kostiček se na vás usmívá váš oblíbený obrázek. To je potom skvělá motivace k tomu kostičky co nejrychleji odebírat…
Hru jsme si probrali a zbývá nám závěrečné shrnutí a verdikt. Ultimate Mahjongg je velmi zábavná logická hra, nad kterou můžete prosedět desítky ba až stovky hodin a stále se budete dobře bavit. Proto dole naleznete takové hodnocení, jaké tam naleznete. Je ale třeba vzít v úvahu nepříjemný fakt, že si můžete úplně zadarmo zahrát například Kyodai Mahjongg, který obsahuje totéž a ještě víc… Konečné rozhodnutí je ale na vás.
| Ultimate Mahjongg | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
