Když do mého mozku dorazila informace, že společnost Raven chystá expansion pack ke své 3D akci Star Trek: Elite Force, jež je vystavěna na kvalitním Q3A enginu, zaradoval jsem se. Když jsem se dozvěděl, že bude rozšiřovat jak singleplayer, tak i multiplayer, zaradoval jsem se ještě více. Když ke mně dorazila zpráva o tom, že multiplayer se bude rozšiřovat stylem přidání módů, byl jsem blahem takřka bez sebe. A když jsem někde zaslechl informaci, že ona singleplayerová část bude tím, po čem fanoušci Star Treku vždycky toužili... asi si dovedete představit, jak jsem se cítil. Měl jsem totiž představu, že expansion pack nám přinese hromadu nových, zcela neokoukaných módů pro multiplayer a novou singleplayerovou kampaň, která bude mít příběh ještě propracovanější než ta původní (a příběh bylo právě to, co se mi na Elite Force líbilo snad nejvíc). Zkrátka, byl jsem pln očekávání...
Jak asi tušíte, byl jsem poměrně hořce zklamán. Ne, že by nám výrobci vyloženě lhali, ale řekli nám jen polovinu, a to ještě tu lepší... Jaké tedy bylo mé překvapení, když jsem okamžitě po instalaci spustil singleplayerovou misi a zjistil, že se jedná o tu samou, která byla v původní Elite Force. Inu dobrá, takže co nám přibylo v nabídce? Aha, položka Virtual
Voyager. Podívejme se tedy na ni.
Virtual Voyager není, a to je třeba zdůraznit, pokračováním ničeho, s čím jste se mohli setkat v původním Elite Force. Jedná se spíš o mix adventury a encyklopedie, do které byla tu a tam přisypána špetka akce. V roli Alexandry či Alexandra Munro budete procházet všemi možnými částmi lodě a budete plnit několik málo úkolů. Nebojte se, nejsou až tak obtížné, přeci jen se předpokládá, že expansion pack si koupí milovníci 3D akcí, ne lidé jako BigPeter :o). Ale i tak počítejte s tím, že ve Virtual Voyageru se bude víc přemýšlet než střílet. Abychom byli přesnější - střílet jinde než na místech k tomu vyhrazených byste neměli vůbec, protože jinak vás čeká dlouhá cesta do ráje, zato však převelice krátká cesta do pekel. Své síly tedy napněte k tomu, aby se vám podařilo nastartovat raketoplán, získat přístupové kódy členů posádky či splnit některý z dalších nepříliš zásadních úkolů. A abyste měli ještě nějakou motivaci procházet všechny kouty Voyageru, rozeseli tvůrci po různých zákoutích něco málo přes deset předmětů, které můžete vzít a ozdobit si jimi svůj pokoj. Prim mezi nimi hraje devět figurek posádky, ale najdete i pár dalších.
Zdá se vám to málo? Není divu. Naštěstí si toho byli vědomi i tvůrci samotní, a tak z jinak silně podprůměrné adventurní epizody udělali encyklopedii pro všechny milovníky Star Treku. Během svého bloudění po lodi narazíte na několik terminálů, ve kterých si budete moci vyhledat snad vše, co se Star Treku týče. Máme zde popisy ras, planet, zbraní, dokonce například i nemocí, jež můžeme znát z televizního seriálu. Navíc ve chvíli, kdy získáte bezpečnostní kódy, budete mít možnost prohlédnout si i ubikace ostatních členů posádky. V nich najdete mimo jiné deníky důstojníků a svých spolubojovníků z týmu Hazard Ops, a pokud patříte mezi pravověrné "Trekkies", jistě si nenecháte ujít příležitost se v nich pořádně prohrabat. Najdete tam totiž mnohé podrobnosti o vzniku Hazard Ops, o vaší aktuální situaci a jejím vývoji, o charakteru jednotlivých postav a vůbec o Star Treku jako takovém...
Akční část je pak v singleplayerové části tvořena výhradně jako simulace. Můžete tedy navštívit holodeck a vyzkoušet si některý z jeho programů , ale pozor, oproti samotné kampani je výběr velice, velice chudý. Obsahuje pouze čtyři možnosti, přičemž až druhé dvě představují alespoň nějakou zábavu (o prvních dvou ani nemá smysl se zmiňovat). Nejedná se o multiplayerové arény jako v původním Elite Force, ale o jakési krátké
singleplayerové epizody, jež vám mají alespoň trošku vynahradit absenci nové kampaně. Na takovouto epizodu ostatně narazíte při putování po Voyageru ještě jednou, ta ale není ztvárněna jako FPS, ale vše je snímáno kamerou z third-person perspektivy.
Tím bychom za sebou měli popis všeho, co nás potká v singleplayerové části expansion packu a řekněme si pár slov k multiplayeru. Ten je na tom nesrovnatelně lépe, dokonce by se dalo říci, že je na tom výborně. Tvůrci nám nabídli kromě nových map a postav také pětici nových módů, které alespoň částečně vybočují z "povinného standardu". Projděme si je pěkně postupně. Asi nejméně nápaditý je mód Elimination. Jedná se de facto o klasický deathmatch, ale místo aby se vám přičítaly fragy, odečítá se vám počet životů. Jakmile přijdete i o ten poslední, ztrácíte možnost do boje nějak zasahovat a můžete si užívat již jen a pouze jako pasivní divák. Dále zde máme Desintegration, jenž se také řídí klasickými deathmatchovými pravidly, ale jste vybaveni pouze jedinou zbraní a každý zásah je považován za smrtelný. Posledním módem, který bychom mohli nacpat do společného soudku s předchozí dvojicí, je Action Hero. V něm se jeden z hráčů stává skutečným akčním hrdinou - má všechny zbraně, plné zdraví a navíc schopnost se regenerovat. To mu však vydrží jen do té doby, dokud je
naživu. Jakmile jej někdo odpraví, přičítá si tento hráč hned pět fragů místo jednoho a sám se stává (pravděpodobně jen na chvíli :o)) Hrdinou. Ve své podstatě tedy tento mód hodně připomíná mód Rabbit z Tribes 2.
A máme zde poslední dva multiplayerové módy, které pro nás pracovníci Ravenu v expansion packu k Elite Force přichystali. Nechali jsme si je zvlášť protože na rozdíl od předchozích vycházejí z týmových her a ne z klasického deathmatche. Konkrétně se jedná o Assimilation a Specialities. Assimilation znázorňuje boj Borgů proti členům posádky Voyageru. Borgové mají za úkol asimilovat všechny členy posádky, ti se zase naopak musejí asimilaci ubránit a zabít královnu. Tu představuje jeden ze členů borgského týmu. A máme zde poslední mód - Specialities. Ten jsme si nenechali na závěr jen tak náhodou, je totiž svým systémem asi nejzajímavější. V něm si totiž mohou hráči zvolit některé ze šesti "povolání", jež jim na jednu stranu zvýší některé vlastnosti nebo přinese v určitém směru výhody, ale protože nic není zadarmo, adekvátně k tomu se přidají i některé nevýhody. Při dobré koordinaci týmu se tak může efektivita výrazně zvýšit - ovšem pouze v případě, že hráči svou
specializaci respektují.
A tím bychom měli popis expansion packu ke hře Star Trek: Elite Force prakticky za sebou. Nebo vám snad chyběl popis grafiky, enginu, zvuků atd.? Je mi líto, v tomto směru nepřináší expansion pack naprosto žádné změny ani vylepšení. Pokud se tedy o nich chcete dozvědět něco více, musím vás odkázat na recenzi původního titulu. Osobně si ale myslím, že engine Q3A toho nabízí mnohem více a že vývojáři z Raven Software z něj přeci jen nedostali vše...
A už nám nezbývá opravdu nic jiného, než závěrečné hodnocení. Zpočátku jsem byl trošku na vážkách, protože expansion pack nabízí na jednu stranu kvalitní rozšíření multiplayerové podpory, na stranu druhou singleplayerová část je velice rozpačitá. Nakonec jsem se tedy rozhodl hodnocení zprůměrovat a ze 75% určených pro multiplayer a pouhých 20% pro singleplayer učinit 48%. Pamatujte ale na jedno. Pokud jste opravdoví fanoušci Star Treku, pak pro vás bude Virtual Voyager představovat ještě cenný zdroj informací, takže si klidně nějaké to procento připočtěte. My ostatní, kteří jsme se na expansion pack těšili z herních důvodů, můžeme klidně zůstat u mírně podprůměrného výsledku.
| Star Trek: Elite Force - Expansion Pack | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
