Předvánoční trh s hrami na PS2 je doslova zahlcen tituly, které lépe či hůře zpracovávají rallye závodění. Do této škatulky můžeme směle zařadit i Rally Fusion: Race of Champions (dále jen Rally Fusion). Tato hra překvapí už jen tím, že k rallye přistupuje úplně z odlišné strany, než všichni ostatní. Zde totiž nenajdete vycizelovaný fyzický model, „reálné“ jízdní vlastnosti a kromě jedné ani tratě postavené podle skutečných předloh.
Rallye Fusion do těchto obecně zažitých klišé kope jako třídní nezbedníček do koster na školním výletě v Národním muzeu. Ne nadarmo totiž jeho název obsahuje slůvko „fusion“. V překladu znamenající směs, v našem případě pak poměrně dobře namíchanou směs mnoha různých závodů s mnoha různými vozy a s mnoha různými jezdci. Ale sluší se přiznat také na nemnoha různých tratích.
Základními ingrediencemi tohoto závodnického koktejlu jsou licence. Chuťově nejvýraznější složkou je oficiální licence turnaje, kterého se účastní pouze opravdová jezdecká elita WRC soutěží z celého světa. Tento podnik se jmenuje Michelin Race of Champions a koná se každoročně na speciálním okruhu v Las Palmas na Kanárských ostrovech. Jedná se o setkání mistrů světa WRC dob minulých i současných, kteří spolu skrze klasického „pavouka“, známého z tenisu, závodí na krátkém uzavřeném okruhu. Tuto trať projíždějí po dvojicích, každý ve svém žlábku a vítězí vždy ten rychlejší. Když dodám, že okruh kombinuje asfalt se štěrkopískem a jezdci jedoucí ve
stejných vozech musejí překonat mimo jiné i několik metrů dlouhý skok do písku, tak jistě uvěříte, že se jedná o divácky mimořádně atraktivní podívanou. Nu a v Rally Fusion si podobné pocity můžete prožít i v roli jezdce.
Další nezbytnou ingrediencí jsou skutečná auta a jména. 19 vozů je zde rozděleno do tří skupin podle výkonu. Garáž první skupiny obsahuje klasická rallye auta jako Ford Escort Mk 1 a také „civilní“ vozidla jako Toyota RAV 4. V depu druhé skupiny se skví současné „káry“ pro WRC v podobě Peugeotu 206, nebo Toyoty Corolla. Nejatraktivnější je sbírka klenotů, ve které parkují Audi Quattro S1 či Lancia Stratos.
A co se jmen týče, sběratel autogramů tu nalezne tolik hvězd motoristického nebe pohromadě, jako v žádné jiné hře. Namátkou jmenuji Didiera Auriola, Waltera Rohrla, Bruno Thiryho, J. J. Lehta, nebo Franka Bielu. Celkem jsem jich napočítal přes 40.
Várka tratí je již o poznání střídmější. Kromě autentického okruhu na Kanárských ostrovech je tu ještě 8 dalších, vesměs klasických otevřených tratí, které ale ve skutečném světě nenaleznete. Ano, všechny jsou smyšlené a jakoby z oka vypadly cestám ve Speed Devils pro
Dreamcast. Když nadhodím, že je možno projet poušť, jakousi krajinu věčného ledu, tropický prales, nebo Alpské vrcholky asi vás už trkne, že tentokrát tvůrci popustili uzdu své fantazie poněkud více.
Provedení těchto tratí je vcelku pozorné a tak v deštném pralese mžikáte do mlhy a v poušti se zase chvěje horký vzduch. Bravurně je zde ale vytvořen led a zmrzlý sníh, který se nádherně třpytí od sluníčka jak lehký prašan v Krkonoších. Ani v Colinovi nejsou sněhové pláně věrněji podány. Každé prostředí je velmi pohyblivé a živoucí. Tu se v poušti otáčí radar astronomické observatoře, jinde prosvištíte pod pracujícím bagrem, nad hlavou prolétne vrtulník s novináři, nebo při startu závodu vybuchne ohňostroj. Jen jsem nepřišel na zoubek zajímavému vrtochu počasí, přičemž klidně sněží i v tunelu. Nevěřícně jsem také kroutil hlavou při průjezdu pouštní vesničkou, kde se na cestě přede mnou klidně pásly slepice. Po navázání důvěrného kontaktu s mým vozidlem dokonce vyletěly značnou rychlostí do velké výšky. A pak že slípkám létání moc nejde. Stačí jim jen trochu pomoci.
S povděkem jsem kvitoval také značky, kužele a nafukovací reklamy podle trati, které se chovají jako ve skutečnosti, tudíž se dají krásně přejet. A po kolizi s nafukovací reklamou vaše auto předvede ukázkové akrobatické triky. Z výše uvedeného je vám asi jasné, že závody inklinují spíše k arkádě než ke skutečnosti a máte pravdu. Rally Fusion není ani čistokrevná arkáda ani dospělá rallye hra. Z obou si bere špetku vlastností a míchá je dohromady.
S tím souvisí naprosto bezkonkurenční výběr režimů jízdy, který obsahuje jak pravé rallye závody na čas, tak i arkádové „mačkanice“ s několika vozy najednou. Předně tu je zmíněný „reálný“ Race of Champions, který se skládá z verzí pro jedináčka i pro multiplayer. Zde jako ve skutečném závodě jedete proti soupeři Kanárský okruh na tři rozjížďky. Vyhrajete dvě z nich a postupujete na „pavouku“ do dalšího kola. Prohrajete a končíte. Jak prosté, ale velmi zábavné a napínavé.
Rozmanitý je pak další režim, v němž se snažíte sbírat trofeje a poháry za jednotlivé závody, kterých je ale osm různých druhů! V jednom z nich například eliminujete soupeře na trati tak, že se musíte dostat do vedení a snažit se předjet ostatní, protože s narůstající vzdáleností se vozům za vámi snižuje „zdravotní graf“. Když graf dojde, závodník končí. To samé ale platí i o vás, jestliže jedete v závěsu. Za zmínku ještě stojí klání, ve kterém vždy po odjetém kole vypadává poslední jezdec, nebo Pohár za řízení vozu, který dostanete kupříkladu za bezchybné a rychlé projetí slalomu v bahnité aréně (viz rámeček).
Položka Quick Race kupodivu obsahuje také mnoho rozmanitých disciplín, zde je jich dokonce 14! Mimo stejných závodů z pohárového režimu je zde navíc třeba klasický Time Trial, jízda do vrchu s nebezpečím pádu do propasti, sbírání checkpointů, nebo světové turné
šesti závodů, které musíte zvládnout bez možnosti jakékoliv opravy vozidla. Komu ani tahle obří nabídka nestačí, může si vytvořit vlastní závody. Tohle všechno ještě vynásobte třikrát, protože ze začátku máte k dispozici pouze nejslabší skupinu aut a ty další se zpřístupní pouze po úspěšném dokončení určitých závodů s předcházející skupinou vozů.
Takhle široký záběr jízd je opravdu unikát a to vás ještě motivuje odemykání dalších okruhů, tratí a automobilů jako dík za vaše úspěšně odjeté podniky. Na druhou stranu je to celé takové rozházené, protože každý závod je jiný a na každý máte jiné auto. Je to jako byste odjeli jednu trať v Ridge Racerovi, druhou ve V-Rally a třetí pak v Colinovi, pokaždé s úplně jiným autem. Ale to je asi nutná daň za velkou rozmanitost.
Nejvíce mě ale navztekali soupeři, protože jejich auta jsou nějakým zázrakem daleko těžší a stabilnější než vaše, tudíž je nemůžete vytlačit z vozovky, ale oni vás vytlačí kdykoliv se jim zachce. Ukazatel poškození vozu je okopírovaný ze série TOCA a bodový systém oprav mezi závody zase od Colina McRae. Taktéž mezičasy při sólo jízdách by bodly. Když k tomu přičteme o stupeň horší grafiku než má Colin McRae Rally 3 i WRC II, tak se nám poklesky pěkně hromadí. Nicméně i přes tyto delikty je Rally Fusion velmi povedenou a hlavně rozmanitou hrou, u které se budou skvěle bavit především ti, co si chtějí zajezdit ve stylu rallye, ale v odlehčené mírně arkádové formě.
|
| Rally Fusion: Race of Champions | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
