Ilegální závody. Dvě slova, která rozhodla o tom, že jsem sbalil Midnight Outlaw s vidinou alespoň průměrné taškařice na silnicích. Pravda, když jsem tak učinil, Petr mě poněkud zchladil tím, že hra nejspíš nedosáhne ani mety průměru, ale co. Pořád jsem před sebou viděl oprýskané karosérie, dočetl jsem se, že si svoji káru za vydělané peníze dokonce vylepšujete – tedy za vyhrané sázky nad soupeři. Lákavé. Vlastní hra mě překvapila na budget až příliš hezkým zpracováním herního menu a s tím i spojenými volbami rozlišení či možnosti definování si vlastních kláves. Neváhám ani chvilku, vytvářím si herní profil a se čtyřmi sty dolary na kontě mě pouštějí do světa. Neumím nic, nemám nic. Vlastně se nabízejí pouze tři věci – investovat peníze do lepšího vybavení, zkusit si zajet trať jen tak nanečisto, či si vybrat soupeře a vsadit se s ním. Než ale utratíte všechny počáteční peníze ze vybavení, mělo by vám zbýt i drobné minimum na sázky. Předem určené sázky, poněvadž jejich výši vy ovlivníte pouze výběrem soupeře a tady platí přímá úměra – čím víc sází, tím lépe jezdí. Respektive tím rychleji se dokáže přemístit z bodu A do bodu B. To ještě uvidíte věci...
Volím největší socku, co sází pouhých 30$ (taková částka rozpočet skutečně příliš nevylepší) a jedu. Oba dva se ocitáme na startovní čáře, před námi stojí spoře oděná ženština co odpočítává a START.
Zařadím, rozjíždím se, a znovu – soupeř činí evidentně to samé – avšak vedu si lépe a tak po pár vteřinách dojíždím do cílové trasy jako první. Žádné zatáčky, kopce, terénní nerovnosti, jen rovná silnice. Za výhru sklízím nejenom slabých 30$, ale i body respektu. Tuto váženost mezi ostatními hráči nabývám nejenom svými excelentními jezdeckými schopnostmi, ale odráží se zde i velikost sumy utracené za lepší vybavení. Později, až si vyděláte, zde existuje možnost koupit si jakési "one use only" turbo, které vás pěkně odpíchne. Bohužel, později bez něj prakticky nemáte šanci, poněvadž oponenti nemají slitování a používají nitro pravidelně. Dohromady tu tedy máme šipky pro ovládání, brzdu, turbo a dvě klávesy na řazení. Abych nezapomněl, tuším že přes F1 se ještě přepínají pohledy, a to rovnou dva – pohled z kabiny (samozřejmě bez palubní desky) a venkovní nadhled.
Grafika sama o sobě mi na první pohled nepřišla vůbec špatná. Engine si dobře poradí se zobrazováním všemožných světelných efektů, díky čemuž město složené z krabicoidních baráků vypadá 
docela hezky. U aut, no, tam to trochu přehnali, protože se velmi nepřirozeně lesknou, což v kontrastu s okolím vypadá směšně. Jízdní vlastnosti nemají s realitou mnoho společného, vozidla se pohybují asi jako autíčka na vysílačku – tj. pevně sedí na zemi, ale to vůbec nevadí. Nakonec mi zbyla hratelnost. Zatím by to nemuselo být nutně zlé, máme tu režim kariéra spojený s vylepšováním, avšak příliš se mi nelíbí, jak se jezdí vlastně pouze po přímce. Máte pravdu, že ilegální závody znám tak akorát z amerických seriálů, nicméně jako takové mi ježdění bez zatáček a interaktivních prvků přijde nudné. Nedalo mi to a jal jsem se soupeře zpomalovat narážením, poněvadž později už jezdí sakra dobře. Vysloužil jsem si za to akorát červený nápis "DAMAGE" a konec hry v můj neprospěch. Trapné. Šel jsem na to jinak – všemi svými silami (včetně té hadí) jsem předjel soupeře a blokoval mu cestu. Hádejte co následovalo – výbuch mého vozu, jak do mě narážel a obligátní červený nápis "DAMAGE". Ultra trapné. Z toho všeho vyplývá, že se musíte akorát naučit správně řadit (správně podle hry, abych byl přesný) a ještě lépe investovat vyhrané peníze do nových dílů. Potom následuje start a vy věříte.
Vezmu-li v potaz všechny aspekty hry, Midnight Outlaw nevypadá až tak špatně – průměrný engine, proměnlivé trati, kariéra, sázení, možnost vylepšit si svůj vůz, přítomnost hry více hráčů..., avšak svými nepochopitelnými striktními pravidly (žádné nárazy) to odnesla akorát hratelnost. Nemám co dodat – nedoporučuji.
| Midnight Outlaw: Illegal Street Drag | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
