Když jsem si pročítal novinku od Mondyho o hře Surfer, zaujal mne osamocený příspěvek v diskusi od jednoho ze čtenářů. Zamýšlel se nad tím, zda-li je vůbec možné porovnávat skutečnou jízdu na prkně po vlnách s její počítačovou verzí. Vzápětí dodal, pod dojmem praktických zkušeností, že se hra zřejmě omezí na pouhopouhé předvádění parádiček. Tak či onak, za zamyšlení určitě stojí fakt, jestli se vůbec mají všechny zábavné a adrenalinové sporty převádět do počítačové podoby. Takové skákání padákem musí být také dozajista úžasná zkušenost, co rozproudí krev v žilách, ale na počítači? Těžko. To samé v bleděmodrém - jízda po bouřících se vlnách na prkně. V praxi člověk prožívá onu úžasnou atmosféru, kterou jen velmi těžko přenesete na blikající obrazovky monitorů. A ještě jedna otázka visí ve vzduchu - jak dlouho nás bude, byť třeba bravurně zpracovaná, takováhle hra bavit? Zapálení pro hokej či fotbal chápu, také mě ohromně baví, stále dokola, jejich počítačové zpracování, ale surfovat po vlnách? Půl hodiny, hodinu, fandové možná déle, ale víc asi ne.
Přestože se ze Surfera vyklubala docela kvalitní a hratelná gameska, s jednou věcí se zkrátka musí počítat. Pro účely recenze jsem se jí, se spoustou přestávek, věnoval
celý jeden den a byla to takříkajíc příjemná zkušenost. Jenže co pak? Nepředpokládám, že bych se k ní někdy vrátil. A koupit, třeba i za pár stovek, s tím bych také, jako potencionální kupec, příliš nekalkuloval. To už si raději koupím něco „pořádného“, tedy něco, co mi vydrží víc než ten jeden jediný den. Surfer vlastně začíná docela pěkně sestřihaným intrem v podobně reálně snímaných záběrů. Kamera zabírá různé parádičky, při pádu pak detailní obličeje aktérů. Již z úvodního šotu mohu klidně říci, že o AAA titul rozhodně nejde. Ale ani na brak to nevypadá. Ještě si projedu herní menu, abych zjistil, že rozlišení je předdefinované, a prohlížím volitelné ovládání. Směrové šipky zůstávají zřejmě předdefinované, vyměnit můžu akorát čtyři klávesy pro ovládání prkna.
Spouštím volnou jízdu, kde bych se rád naučil alespoň základnímu ovládání, než se pustím do samotného šampionátu. Asi půl hodiny se trápím s ovládáním, neboť se mi absolutně nedaří vyšvihnout se na prkno. Již v tom spočívá malé umění. Nejdříve si musíte počkat na tu správnou vlnu a tréninkem vychytat okamžik, kdy se příslušnou klávesou postavit na prkno. K tomu všemu je nutné umně zkombinovat šipku dozadu pro držení balance a ještě jednu šipku pro natočení prkna pod správný úhel. Jinak vás čeká koupání - a
toho si užijete opravdu dost. Pokud už konečně surfujete po vlnách, začíná druhá část hry. Pomocí kláves předvádíte různé parádičky, ze něž získáváte body - a to i za ukázkový styl jízdy. Pro někoho třeba nuda, ale i na nejnižší obtížnost mi trvalo dlouho, než se mi ovládání dostalo do rukou a já neprohrával 13,9 : 1,6. Tím se dostávám k šampionátu, jenž probíhá následovně: pokud vyhraješ, pokračuješ dál, jestliže prohraješ, končíš. Závodí se na deset vln, během kterých se snažíte nasbírat co nejvíce bodů. Po desáté nadchází čas zúčtování. Vyhrává ten nejlepší, jemuž náleží vítězná trofej, umístění na stupínku vítězů a možná i ty dvě lepé děvy v plavkách okolo. Najdete-li kamaráda, můžete na jednom počítači zkusit duel mezi sebou. Mno, znám lepší zábavu...
Dohromady vás čeká přesně deset pláží, jež se od sebe liší typem mořské vody a startovací pozicí. Než začne samotná jízda, podstoupíte ještě tři volby ovlivňující charakter hry. Během první fáze vybíráte - podle několika specifik - svoji postavu (výška, váha, balanc, styl, flexibilita...), dokonce si můžete její styl prohlédnout na přiloženém videu. Následuje charakteristika pláže (vítr, výška vln...) a konečně výběr prkna (délka, váha, rychlost, stabilita...). Tím se propracovávám ke grafickému zpracování, které nepatří vůbec k
nejhorším. Z obrázků toho moc nevypozorujete, ale vlna se pohybuje velmi přirozeně. Pomalu se zvedá, roste a padá podle přesných algoritmů a celkově se mi moc líbí. Když si vzpomenu na všemožně trapná zpracování vody v různých 3D akčních hrách, vychází mi v tomto ohledu Surfer jako vítěz. Možná i proto, že nic jiného se od autorů ani neočekávalo. Postavy se hýbou pěkně, na vlnách jezdí docela přirozeně, škoda jen, že se mi podařilo hru spustit v pouhých 640x480. Zanikají tak některé detaily. Hra zabírá scénu podle nastavení - doporučuji zapnout si dynamickou kameru, jež bez problémů zvládá nejlepší úhly pohledu.
Výsledek protentokrát nechávám částečně na vás. Videa si dokáži představit kvalitnější, stejně jako šampionát s větším množstvím voleb a pláže s bohatší grafikou. Přesto - Surfer mě na chvilku přeci jenom oslovil, grafika moře se mi líbí, stejně jako prohánění se na vlnách. Jenže, stačí to na jedinou hru? Investovali byste peníze do koupě? Co se týče mé osoby, zní odpovědi na obě otázky „ne“.
| Championship pSurfer | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
