Já se řadím kamsi mezi dvě výše zmíněné hráčské frakce. Dobře zvládnutou válečnou simulaci si zahraji s chutí a rád, ale je jistá hranice, kdy počet položek v ovládacím menu a počet jednotek na bojovém plánu překročí určitou mez, za kterou už se hratelnost rozplývá ve zmatečné bitevní vřavě. Určitá menšina počítačových hráčů však takové nesmírně rozsáhlé a sáhodlouhé válečné hry miluje. Možná si tím léčí napoleonský komplex, možná se tak pro změnu snaží zbavit výčitek svědomí za způsob, jakým svojí vlasti odpírají službu ve zbrani a místo toho se snaží získat Modrou. Na každý pád ani tato mezírka v trhu nezůstala nezaplněna a je několik málo firem, které se na tvorbu simulací pro úzkou skupinu válečných maniaků specializují. Jednou z takových firmiček je i americká HPS Simulations. Ta má na kontě už úspěšnou hard-core strategii Smolensk 41 popisující první fázi nacistického útoku na Sovětský svaz. Nyní hoši z "Hápéeska" intenzivně makají na titulu Panzer Campaigns: Normandy 44, který se zabývá invazí Spojenců do nacisty okupované Evropy v roce 1944.
Autoři se snaží stvořit takové dílo, které by oslovilo i širší okruh uživatelů než několikrát zmiňované válečné šílence. Základem všeho bude solidní a přehledná operační mapa ve spojení s logickým a nepřekombinovaným ovládáním. I tak se však rozhodně nebude jednat o hru pro každého.
Hra bude pokrývat především úvodní část spojenecké invaze od 6. června do 1.července 1944, což naznačuje dosti úzkou specializaci chystaného produktu. Nad rámec připravených kampaní a scénářů bude pak moci hráč bojovat až do 15. srpna. Musí se však připravit na zdlouhavou a klopotnou opotřebovávací válku v krajině živých plotů, malebných lesíků a bažinatých luk. Překvapujícím faktem ve hře, která se zabývá největší obojživelnou operací v dějinách, je skutečnost, že není simulováno samotné vylodění. Jednotky se prostě automaticky objevují na invazních plážích v čase a síle, která odpovídá dobovým okolnostem. Někdo si může stěžovat, že to není dost reálné, na každý pád tak odpadne zdlouhavá a v podstatě zbytečná fáze hry, na kterou jsem žehral například ve scénáři Overlord při pařbě Allied Generala. Hlavním problémem tedy bude, jak se z invazních pláží probít do vnitrozemí. Pokud v tomto úkolu hráč selže, začnou se na úzkém pruhu pláže hromadit tisíce vojáků a tuny vybavení.
Válka v pojetí hry se bude odehrávat zhruba na úrovni pluků, přičemž klíčové bude, jak jednotky kombinovat ke splnění daného úkolu. Oproti prvotině Smolensk 41 se autoři rozhodli typový rejstřík jednotek řádně zpřehlednit. Na straně Spojenců nudou například zcela chybět protiletadlové zbraně. Samozřejmě, že jimi v Normandii disponovali, ale vzhledem k mizivé přítomnosti Luftwaffe na obloze neměly téměř nic na práci.
Spousta nezávislých protiletadlových pluků by na mapě zabírala hromadu místa a navíc by hráči zcela zbytečně přidělávala problémy s managementem. Zkušený válečník by je pravděpodobně z týlu brzy poslal do první linie, což by však bylo nereálné a historicky nepřesné. Tvůrci hry vyřešili situaci elegantně: Spojenci prostě žádnými protiletadlovci nedisponují. Podobným způsobem byla situace řešena i v řadě dalších sporných případů.
Na druhou stranu byl herní systém obohacen celou řadou originálních prvků, které kované stratégy dozajista potěší. Spojenci mohou Skopčáky trápit kobercovými nálety, salvami raketometů či podpůrnou palbou děl bitevních lodí křižujících v pobřežních vodách, Němci mají pro změnu k dispozici minová pole či betonové pevnůstky, ty však mají často omezený úhel palby, což v praxi znamená, že spojenečtí vojáci se k ní můžou přiblížit z hluché strany daného hexagonu.
Achillovou patou jak spojeneckých armád, tak vojsk nacistického Německa, byla logistika. Hráč si bude muset dávat pozor na zásoby pohonných hmot jakož i na palebný průměr. Stejně tak bude nutné brát v úvahu i počasí. Do hry je zakomponována i známá bouře, která zcela zničila jeden z improvizovaných spojeneckých přístavů Mulberry. Co se týče letecké podpory, vzdušné útoky Spojenců na síly Osy budou mít za následek spíše zmatek a pokles morálky než přímé ztráty. To v podstatě odpovídá historické realitě.
Výkony letectva bude samozřejmě silně ovlivňovat počasí, ale také všudypřítomný německý flak. Němci si budou moci zažádat nanejvýš o průzkumný let. Důležitým prvkem hry jsou samozřejmě i vzdušné výsadky. Na to, kde po zuby ozbrojení paragáni nakonec žuchnou, bude mít velký vliv náhoda.
Velkou roli bude ve hře hrát i podpůrná palba neboli anglicky "indirect fire". Té budou schopné nejen děla, ale takřka všechny jednotky vyzbrojené těžkými zbraněmi, tedy i tankisté či minometčíci. Hráč se však může rozhodnout, zda je raději neposlat do první linie, kde mohou významně napomoci pěchotě při dobývání opevněných uzlů odporu.
Ze všech výše zmíněných fakt vyplývá, že Normandy 44 rozhodně nebude hra vhodná pro rychlokvašky, které přestal bavit Quake 3 a ze sběratele fragů se rozhodli rekvalifikovat na výtečné stratégy. Zkušenější hráči strategií a fajnšmekři žánru si však určitě přijdou na svoje. Bohužel je pravděpodobné, že Normandy 44 na našem trhu asi nikdy neuvidíme, poněvadž není dost "komerční". Skalní hráči válečných simulací si však už nějakou tu cestičku k tomuto titulu najdou. Na trhu by se tato hra měla objevit ještě v průběhu jara. Co se týče hardwarových nároků, netřeba se bát. Stačí se podívat na okolní screenshoty a je jasné, že hráče nemají okouzlit bombastické 3d efekty, nýbrž hluboká hratelnost. A tak to má přece být.
