To si zase lidé jednou usmysleli, že už všechno bude jen a jen hezké. Takzvaná Archa, obří plovoucí město, mělo být pro své obyvatele hotovým rájem, navíc pochopitelně ekologicky uvědomělým. Jenže jak už to bývá, nebe na zemi se nehodí jako dějiště pro střílečku.
Nastane obrovská potopa způsobená globálním oteplováním a z Archy se stane poslední útočiště lidstva, pochopitelně se všemi jeho neduhy. Když se hráči na Arše v roce 2045 ocitnou, už tu zuří válka mezi jednotlivými frakcemi, které se perou o zbylé suroviny.
Nic nového. Dokonce se to celé jeví jako docela ohrané téma, dobré tak akorát pro béčkovou střílečku, kde se na příběh moc nehledí. Jenže mutliplayerový 
titul studia Splash Damage, jež svým kapitálem podporuje bohatá Bethesda, nebude béčkový ani obyčejný. Aspoň podle toho, co říkají jeho autoři.
Tím, co má na první pohled nenápadnou střílečku Brink odlišovat, je její pohybový systém. Popravdě, koho by napadlo, že se dnes někdo bude snažit zaujmout tím, že změní pojetí pohybu postav v akční hře. Vždyť funguje docela dobře, nebo ne?
Jak se to vezme. Ovládání stříleček z pohledu vlastní osoby je skutečně jednoduché, ale zamyslete se. Pohybujete se v nich opravdu věrohodně? Proč vlastně překonáváte sebemenší překážku stejně jako tu největší; tedy neohrabaným výskokem, který se navíc s batohem plným výbavy na zádech jeví hodně nerealisticky.
Autoři Brink se nad tím každopádně zamysleli a přišli se systémem, který nazvali tak, aby se to dobře vyjímalo na krabici a v tiskových zprávách: S.M.A.R.T., tedy Smooth Movement Across Random Terrain. Volně přeloženo to znamená, že tento systém zajišťuje plynulý pohyb náhodným terénem.
A jak že to vlastně funguje? Vypadá to hodně jednoduše a nutno dodat, že i dost dobře. Stiskem jediné klávesy zajistíte, aby se postava zachovala ve vztahu k určitému objektu či překážce co nejvhodněji. Třeba místo abyste vyskákali po třech krabicích s cílem dosáhnout něčeho nahoře, uděláte mnohem přirozenější pohyb: chytíte se hrany beden a přitáhnete se.
Pouhý pohyb obrazu směrem na daný objekt a stisknutí tlačítka zajistí také to, abyste třeba elegantně
podlezli pod bariérou nebo zaujali krycí postavení. V prezentacích vypadá aplikace S.M.A.R.T. naprosto přirozeně a tak trochu to celé připomíná kvalitní kousek Mirrors Edge.
Přeci jen je tu ale rozdíl. Oproti Mirrors Edge není Brink kompletně vystavěn kolem pohybu. Je to jen jeden z elementů, které mají tuto střílečku ozvláštnit, zpřístupnit a snad i předložit návrh, jakým směrem by se akce asi tak mohly vyvíjet.
Pro multiplayerové veterány je možná dobrou zprávou, že S.M.A.R.T. není nedílnou součástí hry, ale funguje právě na bázi stisknutí určitého tlačítka, čímž hře dáte signál, že přistupujete na pravidla nového systému. Přistoupit na ně každopádně nemusíte a můžete se v Brink pohybovat jako ve standardní multiplayerové akci, tedy včetně neohrabaných skoků.
Dobrou zprávou pro všechny by mělo být, že S.M.A.R.T. hra ani nijak nevnucuje. Nebojte se tedy, že by na vás odevšad poblikávaly kontextové symboly značící, že tu můžete provést něco netradičního. Nikoliv, S.M.A.R.T. sice platí pro prakticky každý objekt ve hře, ale s jeho využitím si musíte vyhrát sami, což ostatně není nijak těžké.
Autoři slibují, že by nový pohybový systém měl přinést i nějaké ty finesy. Pakliže si je osvojíte, získáte tak třeba výhodu oproti ostatním. Zřejmě však nijak zásadní.
Brink pochází od autorů Enemy Territory: Quake Wars a pokračuje v rozvíjení jejich multiplayerového konceptu založeného na úkolech dvou soupeřících frakcí. V tomto případě
jsou to bezpečnostní síly Archy a povstalci. V každé z úrovní mají týmy jiné úkoly, z pochopitelných důvodů stojící proti sobě.
Hra je střižená maximálně pro šestnáct hráčů, což je zároveň ideální počet pro partii. Pakliže jste sami nebo nemáte internetové připojení, vezmete možná zavděk šancí zahrát si s umělou inteligencí. Přeci jen je to ale lepší s živými spolu a protihráči.
Vyberete si ze čtyř charakterových tříd. Klasický voják má nejlepší mobilitu a nejvíc si rozumí s tradičními zbraněmi, technik dokáže mimo jiné rozmisťovat obranné věže a případně je i opravovat. Agent zvládá maskování a dokáže se dostat za nepřátelské linie. A medik se hodí vždycky.
Každá ze tříd přitom v misi dostává jakési vlastní podúkoly, které může, ale nemusí splnit. Pokud si je střihnete a úspěšně zdoláte, dostanete za ně, podobně jako
za sestřelené nepřátele, zkušenosti. Ty lze potom investovat do vizuální individualizace postavy. Tvůrci chtějí, aby po bojištích pobíhali jedinečné figury. Na množství či pokročilosti vizuálních úprav také snadno poznáte, jak je hráč zkušený.
Po vzoru Team Fortress 2 se Brink halí do komiksovějšího zpracování, nikoliv však tak silně stylizovaného. Grafika je na první pohled vážnější, temnější a podle mě také atmosféričtější než v Team Fortress 2. Vypadá to na opravdu pěkné obrázky.
Brink vypadá jako hodně kvalitní a promyšlená multiplayerová střílečka, která na první pohled zaujme jedinečným stylem pohybu, ale zároveň si je vědoma, že to jí k úspěchu nestačí. V popředí tak stále bude stát záživná a variabilní akce, tentokrát navíc ve velmi netradičním prostředí.
