Splat – trampoty malého modrého X

Arkáda Splat je nezvyklou variací na spoustu her, jejichž cílem je projít bludištěm. Zde je také bludiště, ale na rozdíl od většiny ostatních má tendenci se pohybovat. A vám nezbývá než rychle utíkat, aby vás nepřeválcovala zeď.

Malé modré X je zvláštní tvor. Papá trávu, švestky a neumí plavat. Konkrétně jedinec jménem Zippy navíc leze kam nemá. Jednou (v roce 1983) vlezl do opravdu ošklivého bludiště. Nejen že v něm zabloudil, ale navíc musel rychle, rychle utíkat. Ono to bludiště mělo jednu nepříjemnou vlastnost. Pohybovalo se. Ne že by se měnilo, to ne, ale tak nějak se posouvalo. A na okrajích mělo agresivní cihlovou zeď, která chtěla Zippyho rozplácnout. A tak utíkal. A čím dál utíkal, tím rychleji se ho zeď snažila zamáčknout. Jak to tenkrát v roce 1983 na ZX Spectru dopadlo vám nepovím. Ale můžete si to zkusit sami. Zippy si nedal pokoj a vrátil se do labyrintu. O 21 let později vstupuje ve stále stejné podobě na PC.

Splat je věrnou kopií své osmibitové předlohy. Proto vás hned po spuštění a po několika ústupcích moderní době (reklama) nemí překvapit historicky vypadající menu, ve kterém se pohybujete pomocí numerické klávesnice. Před tím, než spustíte samotnou hru, je užitečné nahlédnout do instrukcí. Zde se dozvíte, jak vypadá tráva, jak švestka, co jsou to bodáky a co s vámi provedou a že to modré je voda a vy neumíte plavat. Naopak se nedozvíte jak vypadá neviditelná tráva. Je tu vysvětlen i princip hry, ale dokud to nespatříte, těžko pochopíte. Z hlavního menu se můžete podívat i na ovládání hry a případně je změnit. Ale základní nastavení na šipkách bude většině vyhovovat. No a pak zbývá už jen jediné. Vrhnout se mezi stěny bludiště. 

Nejjednodušší způsob jak si hru představit, je představit si bludiště tak velké, že se nevejde na obrazovku. Běžně se v takovém případě obrazovka posouvá tak, aby hráč zůstal při chůzi uprostřed. Zde je princip obrácený. Obrazovka se na základě své vlastní vůle pohybuje a vy, jako malý Zippy, se musíte ze všech sil snažit chodit tak, abyste zůstali ve výřezu. Jakmile vás okraj reprezentovaný cihlovou stěnou dostihne, je po vás. Tedy po jednom z vašich tří drahocenných životů. A teď si představte tu hrůzu, když v tom zmatku zabloudíte a vběhnete do slepé uličky. Čekání na smrt je pak děsivé. I přes to je Zippy optimista a vesele požírá každý keřík trávy a každou švestku, kterou najde. To mu dopomáhá k co nejvyššímu skóre při posmrtném zúčtování. A překvapivě není cílem dostat se co nejdál, ale právě dosáhnout nejvíce bodů. Levelů je sice jen devět, ale po posledním následuje znovu první a každý další je rychlejší než předchozí. Takže papejte co můžete.

Protože je Splat remake jak se sluší a patří, grafika je opravdu předpotopní. Pixlíky sice vidět nejsou, ale pokud vám budou chybět, lze je zapnout v menu. Jinak je div že hra není textová, protože tak téměř vypadá. Konkrétně hlavní hrdina připomíná víc než cokoli jiného X. Muzika chybí a zvuky jsou sporé. Na druhou stranu jsou technické nedostatky vyváženy originálním nápadem a slušnou hratelností. Otázkou je, zda u Splatu vydržíte déle než půl hodiny.