Filmy natáčené podle počítačových her povětšinou kvalitativně dopadnou pouze dvojím způsobem - průměrně (Mortal Kombat), nebo naprosto strašně (Street Fighter). Přesto, když se měla část redakce vypravit na horor Resident Evil, rozhodně jsem neodolal. Vždyť okolo herní série Resident Evil kolují jenom samé pochvalné reference, navíc charakter hororu dovoluje přeci jenom připravit o něco větší podívanou, než tomu bylo u dvou shora zmíněných bojovek. Výprava do kina se však nakonec omezila pouze na moji maličkost, poněvadž Martin onemocněl a Dan neměl čas - což se dá při pohledu na režiséra projektu - Paula Andersona, který má na svém kontě "hity" jako Mortal Kombat či Žoldák: Legie zkázy, snadno pochopit. Pojďme se ale podívat na děj samotný, jenž se tváří jako propletenec prvních třech dílů, což možná celé akční podívané jenom prospělo.
Začátek Resident Evil, tedy zhruba prvních dvacet minut, nabízí docela slušnou podívanou a tak jsem se celkem logicky domníval, že jde (konečně) o předzvěst dobrého filmu na motivy počítačové hry. Veškerý děj se točí kolem společnosti Umbrella Corporation, která se tajně zabývá genetickým výzkumem a zároveň experimentuje s výrobou smrtícího viru. Sledujeme každodenní rutinu zaměstnanců, z nichž někteří ani netuší, za čím vším společnost stojí. Náhle se však přihodí, že se jeden ze vzorků viru dostane do ventilace, na což reaguje centrální počítač - umělá inteligence Red Queen - neprodyšným uzavřením objektu. Priorita programu počítače zní jasně - virus se za žádnou cenu nesmí dostat ven. Za žádnou cenu v konečné instanci znamená, že Red Queen "svými prostředky" (výtahy, zatopení uzavřených laboratoří...) likviduje všechny infikované zaměstnance. Jedním z nešťastníků je i Alice, která se ale ke svému štěstí (a se ztrátou paměti - jedno z opatření Red Queen) probere u jednoho z východů. Na řadu přichází speciální komando, bývalí zaměstnanci zmutovaní v zombies a samozřejmě tuny akce.
Děj se netváří nijak komplikovaně, ale ke cti režiséra a scenáristy v jedné osobě musím připsat, že obsahuje docela zajímavé zvraty. Taktéž na začátku story zase tolik netušíte, co se vlastně děje - přesto je největší slabina filmu v tom, že celý zbytek čekáte na "něco" a najednou zjistíte, že projekce právě skončila. Ne že by zde chyběly scény, u kterých sebou úlekem mírně trhnete (nutno podotknout, že dva diváci v "dobré náladě" a s půllitry v ruce s sebou škubali o něco více :-)). Přitom i kamera se mi zdála jistá, střihy vynikající, hudba dostatečně adrenalinová...
Hlavní role si střihly Milla Jovovich, kterou si osobně nejvíce pamatuji jako "tu kočku" z Pátého elementu, a mně neznámá Michelle Rodriguez (Rychle a zběsile). Obě hrály výborně, samozřejmě až na pozdější drsné výrazy odhodlání v obličeji, které působily až moc americky a pro horor ne zrovna typicky. Co tedy více dodat? Na Resident Evil se rozhodně hezky dívá, některé akční scény nemají chybu a po výtvarné stránce zpracování vypadají zombies správně přesvědčivě. I dějová rovina proložená občasnými útržky navracející se paměti a zvratovými situacemi nepatří k těm nejhorším. Avšak čím více se film blíží do svého finále, tím nudnější a "béčkovější" se stává (vtipkující Red Queen snad nepotřebuje komentář). Osobně bych asi počkal na jeho příchod do videopůjčoven.
Ondra Zach hodnotí: 50%
Resident Evil přináší dva druhy zážitku v jednom: zklamání a nadšení. Zklamání pramení z imbecilního polopatického scénáře, kdy ani akční hra na vyřazovačku nedokáže pořádně zapálit napětí a vzrušit obecenstvo adrenalinovou akcí. Nadšení budou naopak příznivci režiséra Paula Andersona (vyjma výše uvedeného třeba ještě Horizont událostí), který i přes nepřízeň kritiky nadále rozvíjí osobitý styl celovečerních videoklipů: kombinuje hudbu, kulisy a akci v organický celek, kdy kroky hrdinů ladí s rytmem Marilyn Masona a samotné akční sekvence nejsou občas kvůli úderné hudební kulise slyšet. Anderson nenatočil vyloženě špatný film, musí se na něj ale pohlížet z úhlu jeho vlastních uměleckých ambicí - příběh, hrdinové ani dějové zvraty zkrátka nejsou tím podstatným.
Menším překvapením je plánované pokračování snímku (2003) a skutečnost, že Milla Jovovich mění filmy podle svých momentálních intimních přátel - režisérů. Když odhlédnete od faktu, že jako modelka vypadá dobře, zjistíte, že jako herečka nestojí za nic. Na druhou stranu - esa drží v rukou oživlé mrtvoly a kompars si v jejich kůži musel úžasně zadovádět, huhly huhly!
Pavel Dobrovský hodnotí: 55%
K výletu do rozpáleného kina mě v zásadě donutila jediná věc - totiž zvědavost, jak se Anderson vypořádá s kultovní japonskou hrou. Bohužel v tomto ohledu nelze tak úplně skákat radostí nad odvedenou prací. Američané se nezapřou, ať dělají co dělají a někdy se z temného a nelítostného horroru stává téměř romantické drama. Potěšujícím faktem naopak je, že byl zachován morbidní duch Resident Evilu a hrdinové pěkně odpadávají jeden po druhém jako zralé hrušky, někdy až v komicky děsivých situacích. Anderson (jemuž patří čest za to, že kromě snůšky průšvihů zrežíroval i kultovní a krutě nedoceněný Horizont události) se drží svého zaběhnutého schématu a film je docela obstojně fungujícím slepencem akčních scén, dobře padnoucí muziky a nějakých těch hororových momentů. Herci jsou bez výjimky druhořadí (ne, ani Jovovich, ani Rodriguez NEjsou dobré herečky), ale odvádějí v rámci svých možností slušné výkony. Celkový dojem je tak lehce nadprůměrný, ale téměř se bojím dalšího dílu s podtitulem Nemesis. Tohle cukrle totiž může chutnat na první pokus, ale na druhý... nevím nevím.
Pavel Prouza hodnotí: 60%
P.S. Kompletní sadu hrozných obrázků najdete na .
